Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Říjen 2004


Vrazi z Lidových milicí zůstanou bez trestu

Martin Zeman

Důkazů proti katům z "dělnické guerilly" zbylo málo, k usvědčení konkrétních lidí nestačily. V srpnu 1969, přesně rok poté, co do Československa vtrhla okupační vojska v čele se sovětskými tanky, vyrazili rozhořčení lidé opět do ulic. Opět se ozývala střelba, opět tekla krev a na dlažbě zůstali mrtví. Tentokrát však nepálili cizí vojáci, ale tuzemská komunistická policie spolu s ozbrojenou pěstí dělnické třídy - příslušníky Lidových milicí.

Když po listopadu 1989 začali k případům shánět podrobnější informace historici a detektivové z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, měli už v podstatě smůlu. A tak zůstane krvavý příběh Lidových milicí - podobně jako drtivá většina komunistických zločinů - navěky bez trestu. Všechny rozpracované případy se postupně odkládaly ad acta. Existuje ještě naděje, že by se někdy mohl byť jediný z nich dotáhnout do úspěšného trestněprávního konce? "Musely by se objevit nějaké nové skutečnosti," říká Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. "A pokud vím, zatím se nic takového neobjevilo."

Problém je totiž v tom, že svědci srpnových masakrů nebyli po mnoha letech schopni střelce identifikovat. Všichni se shodovali pouze v jednom: střílel člověk v šedomodré milicionářské uniformě. Chybějí však i další důkazy, důležité pro úspěšné vyšetřování - např. vražedné zbraně a jejich balistické expertizy. A pokud šlo o seznamy příslušníků "dělnické guerilly", tak z těch zbyl jen nepatrný zlomek. Úřad dokumentace pouze získal z archivu ÚV KSČ seznam necelých sedmi tisíc jmen těch nejaktivnějších milicionářů, kteří dostali řád či medaili za své brutální zásluhy o budování komunismu. Z nich se ale nedá vyčíst, kdo z uvedených byl vrahem, a kdo nikoli.

Ze všech těchto důvodů museli vyšetřovatelé ÚDV odložit 15 případů vražd či pokusů o vraždu, které měli příslušníci Lidových milicí spáchat, a to zejména 21. srpna 1969. Navždy neobjasněné z tohoto dne tak zůstanou např. brněnské vraždy dvou mladých lidí, sedmadvacetiletého Stanislava Velehracha a osmnáctileté Danuše Muzikářové. Stejný závěr vyšetřování má také případ tehdy sedmnáctiletého Jiřího Ševčíka. Toho střelba v srpnu 1969 na celý život připoutala k invalidnímu vozíku.

Štrougal, Jakeš, Lenárt...

Odložené případy vražd nejsou jedinými kauzami, které úřad dokumentace v souvislosti s Lidovými milicemi otvíral. Kvůli nedovolenému ozbrojování této jednotky těžkými zbraněmi v 80. letech bylo po listopadu 1989 stíháno několik vysokých komunistických funkcionářů.

Prvním obviněným byl někdejší předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. Následovali bývalý místopředseda vlády ČSSR Josef Korčák, bývalý šéf slovenských komunistů Jozef Lenárt, bývalý ministr obrany Milán Václavík, někdejší generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš a hlavní velitel Lidových milicí Miroslav Novák. Případ ale vyzněl do ztracena. O brutalitě jednotky a záměrů komunistických bossů při jejich vyzbrojování není sice pochyb (a svědčí o tom jejich skutečně těžká výzbroj - viz tabulka), vše se ale podle zjištění vyšetřovatelů dělo podle tehdejších zákonů.

Lidové milice vznikly v únoru 1948 na pokyn ÚV KSČ. Jejich úkolem byla zejména pomoc Sboru národní bezpečnosti při udržování pořádku. O rozpuštění Lidových milicí bylo rozhodnuto 21. prosince 1989. Tehdy měly 85 000 příslušníků. K brutálnímu potlačování veškerých projevů nespokojené veřejnosti měli ale českoslovenští bolševici vedle Lidových milicí ještě další jednotky. Např. neblaze proslulé komando policejních "mlátiček" pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti.

***

Při svém rozpuštění předaly Lidové milice na přelomu let 1989 a 1990 Čs. armádě tyto zbraně:

20 067 pistolí (4 414 652 nábojů), 71 054 samopalů (62 896 128 nábojů), 6890 kulometů (16 445 726 nábojů), 130 protiletadlových kulometů (1 082 767 nábojů), 4005 signálních pistolí, 358 minometů 149 bezzákluzových kanónů, 2177 kusů automobilní techniky (z toho 959 motocyklů, 687 osobních automobilů, 449 nákladních automobilů, 82 spojovacích aut), 1 obrněný transportér, 2031 ručních granátů, 59 962 výbušek, 13 328 kg plastické trhaviny, 7589 kg náloží TNT a 1360 kg táhlých náloží.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky