Říjen 2004

V Mnichově začal soud s Nižňanským, ten tvrdí, že je nevinen

Denisa Svobodníková

Ostře sledovaný soud s údajným nacistickým zločincem slovenského původu Ladislavem Nižňanským začal dnes (09. 09. 2004 - pozn. red. CS-magazínu) před soudem v Mnichově vyjádřeními obžaloby i obhajoby. Státní zástupce viní Nižňanského z masakrů ve slovenských vesnicích Ostrý Grúň a Kľak v roce 1945. Téměř sedmaosmdesátiletý obžalovaný ještě před zahájením líčení několikrát před plným sálem novinářů odmítl vinu. "Jsem nevinný," říkal žurnalistům starý a téměř hluchý muž, jemuž musel soudce každou otázku několikrát opakovat.

Obžaloba viní Nižňanského, že v lednu 1945 vydal jako velitel slovenské části německého protipartyzánského komanda Edelweiss rozkaz k masakrům v těchto slovenských obcích, neboť jejich obyvatelé prý podporovali partyzány. O pár týdnů později jednotka podle obžaloby postřílela židovské civilisty ukryté u obce Kšinná. Celkem je Nižňanský obžalován ze smrti 164 lidí.

Nižňanského advokát, renomovaný mnichovský obhájce Steffen Ufer obvinění odmítá jako nepravdivá. Slováci podle něj neměli v německé jednotce žádné pravomoci, byli jen podřízenými osobami, a je nemyslitelné, aby jim taková operace byla svěřena.

Nižňanský dnes popřel tvrzení obžaloby, podle kterého byl zástupcem velitele jednotky. "Jako zástupce bych měl právo v naléhavém případě velet celé jednotce a bylo nemožné, aby zahraniční cizí důstojník mohl velet německé jednotce," řekl.

Nižňanský vstoupil do komanda Edelweiss, které mělo potlačit Slovenské národní povstání, pod nátlakem. Jako slovenský voják byl koncem války zatčen. Kdyby odmítl pracovat pro Němce, skončil by prý buď před vojenským soudem nebo v koncentračním táboře. "Veliteli jednotky majoru Thun-Hohensteinovi jsem řekl: Donutili mě sem vstoupit, budu plnit vaše rozkazy, ale nečekejte ode mne žádnou iniciativu," popisoval před soudem. Tato strategie obhajoby má zjevně zpochybnit tvrzení obžaloby, podle níž prý Nižňanský před masakrem nařídil, že z vesnic "nesmí uniknout živá duše". Ustanovil se pánem nad životem a smrtí, tvrdí obžaloba.

Ufer používá jako argument obhajoby i tvrzení, že členové vraždícího komanda, které mělo na svědomí masakry, měli jen německé uniformy, byli to tedy jen Němci. Nižňanský oproti tomu prý vždy nosil uniformu slovenskou. Sám Nižňanský dnes před soudem vypověděl, že v den masakru byl na jiném místě v horách, kde měl hlídat případné prchající partyzány.

Nižňanský také mluvil o své činnosti pro československou tajnou službu, a později pro americkou CIC. Jako československý agent odešel po válce do Rakouska. Tam jej oslovila tajná služba CIC a on pracoval nějakou dobu jako dvojitý agent na obě strany. Později začal pracovat výhradně pro Američany, a to až do roku 1954. Od roku 1957 žije v Mnichově, kde pracoval pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), nejprve jako překladatel, potom v oddělení rešerší a analýz. Už v roce 1946 byl kvůli "zradě" Slovenského národního povstání souzen, byl ale osvobozen, neboť soud dospěl k názoru, že pro německou armádu začal pracovat pod nátlakem.

Mnichovský proces se zatím příliš nezabýval soudem v Československu, kde byl Nižňanský za masakry v roce 1962 odsouzen k smrti v nepřítomnosti. Podle Ufera se tento soud odehrával v "nejkritičtější fázi studené války" a byl podle něj vykonstruovaný. Sám Nižňanský podotkl, že tento proces už z Německa sledoval v rozhlasu a televizi. "Písemně, oficiálně nemám dodnes o tom procesu ani řádku," řekl Nižňanský, jehož původem rakouská manželka sledovala líčení z galerie pro veřejnost.

Obžalovaný také novinářům řekl, že zdravotně se necítí nejlépe. Před soudem vypověděl, že v roce 2003 jej postihl záchvat mrtvice, a proto špatně mluví. Další jednací den je naplánován na 16. září. Rozsudek by měl být vynesen 29. října. Pozorovatelé ale tvrdí, že i když bude Nižňanský odsouzen, je nepravděpodobné, že by si trest ve svém věku skutečně odpykal.

Nižňanský byl zatčen v lednu letošního roku, před německým soudem stojí jako německý občan, kterým je od roku 1996. Již dříve se neúspěšně snažil získat rakouské a americké občanství.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)