Říjen 2004

Nový Polygon je zajímavé, ale podivné čtení

Věra Pokorná-Scheufler

Chvílemi se zdá, že se blíží svému předchůdci, švýcarskému Polygonu, ale nejednou vyrazí zpoza rohu někdo jako spisovatel JAB (Jan Beneš, redaktor Nového Polygonu, pozn. red. CS-magazínu) a je po legraci. JAB odpovídá v čísle 4 panu Frýbortovi - ovšem není to odpověď, nýbrž jakýsi útok, obsahující věci, o kterých, jako čtenář, nic nevím. Beneš zastává podivný názor - a s ním asi většina Čechů - že totiž celá otázka sudetoněmecká leží v tak daleké minulosti, že se o tom prostě ani nemá ve slušné společnosti mluvit.

Většině lidí se podařilo smíchat Němce, nacisty a sudetoněmecký problém, a aby si byli jisti, že se nezmýlí, tak je všechny odmítají. Ve strachu, že je Němci sežerou, protože přece stále na nic jiného nečekají! A domnívají se bláhově, že s Benešovými dekrety stojí a padá celá republika. Chudáci, věčně vystrašení! Většina Němců má celého Východu plné zuby, potom, co mají na krku bývalou NDR, poznali, zač je toho loket. Z kvetoucí země stačili za deset let udělat vyžranou pustinu s nefungujícím hospodářstvím, plnou pseudoazylantů a lidí, kteří pracují v zemi ilegálně. Zem nemá ani pořádnou armádu. Čeho se tedy Češi bojí, mi není jasné. Měl by to vidět Bismarck, kam to jeho země dopracovala!

Všechno to, čím byl Polygon zvláštní, proč jsme ho měli rádi a těšili se na nové číslo, čím se lišil do tuctů jiných časopisů, to všechno je pryč. Příjemné bylo, že téměř všechny články v něm byly psány z pohledu člověka, na Západě žijícího. Bylo možno diskutovat, vyměňovat různé názory a to vždy slušným způsobem tak, jak jsme se to zde naučili za ta dlouhá léta v exilu. Našly se tam filozofické úvahy i překvapující pohledy na svět okolo nás - ale vždy to bylo slušné a vlídné - a to i tehdy,když spolu diskutující nesouhlasili.

Bylo zajímavé číst články pana Krystlíka, z jejichž obsahu nečišela nenávist ničím nepodložená, jak to je možno cítiti z článků pana Beneše, ale uvedené prameny člověka přímo vyzývaly, aby si uvedené knihy opatřil a problémem česko-německým se zabýval sám také.

Časopis převzal ošklivé manýry českých časopisů , mnohý pisatel nerozlišuje mezi informací a komentářem, šéfredaktor si osobuje právo předkládat čtenářům články podle svého uvážení a dokonce se uchyluje k praktikám, známým kdysi z Rudého práva - píše o článku, který neuveřejnil, samozřejmě negativně a čtenáři vůbec nemají možnost udělat si o článku vlastní obraz.

Pan Primus (vydavatel Nového Polygonu, pozn. red. CS-magazínu) mu nechává volnou ruku, částečně asi z nedostatku času, částečně z neschopnosti vidět věci z jiného pohledu, než z pohledu obyvatele české slepičí posady.

Nepředstavitelný šovinismus a zběsilý antiamerikanismus, který zaslepuje oči stále většího počtu Čechů se projevuje stále víc i v Novém Polygonu. Komplex méněcennosti malého národa, který si Češi po léta zcela zbytečně pěstují, zvítězil.

S manželem jsme se rozhodli, že už předplatné Nového Polygonu neobnovíme.