Říjen 2004

Babí léto zahajují pavouci na "padáčcích"

Vydávají se na cestu hlavně proto, aby rozšířili svůj druh. Pavouci neomylně určí vhodný okamžik pro zahájení své pouti a odstartují tak babí léto. Babí léto nebo též staročesky babí líto či babské léto je prastarým lidovým pojmenováním, které se vyskytuje i v řadě jiných evropských jazyků, například v ruštině, němčině, polštině nebo srbochorvatštině. Jazykovědec Josef Jungmann pro babí léto zaznamenal výklad z oblasti takzvané lidové astronomie. Podle něho je tento název odvozen od souhvězdí Plejády, kterému lidé říkají Kuřátka, ale i Baby: "...že toho času tyto hvězdy panují, proto i babí léto". Další vysvětlení nabízí básník Karel Jaromír Erben. O babím létě je prý tepla již namále, "jako ho má stará bába, jako by se řeklo zestárlé léty."

Čekání na vhodné vzdušné proudy

Současně s příjemnými zlatě slunečnými dny babího léta se řady druhů drobných pavouků zmocňuje stěhovavý pudový neklid. Mladá generace osnuje padáčky z pavučin, dlouhá pavučinová vlákna. Pomocí těchto létajících zařízení volně unášených vzdušnými proudy potom putuje do nových působišť. Popsaný jev je natolik příznačný a povětrnostně spjatý s babím létem, že přeneseně získal též jeho pojmenování. Babím létem se tedy nazývá jak charakteristické období suchého, slunečného, teplého a málo větrného počasí v září a říjnu, tak i vzduchem poletující pavučinová vlákna.

Pro pavouka není jednoduché odhadnout nejvhodnější okamžik pro zdařilou aeronautickou pouť vzduchem "do světa". Teplé počasí musí umožnit vznik vzestupných vzdušných proudů a vánek zároveň nesmí dout příliš silně. Čerstvější vítr by totiž malým vzduchoplavcům nedovolil ani usnovat jejich létající pavučinové draky. A pavouci dokážou vhodný okamžik pro svou pouť neomylně určit.

V literatuře někdy odborníci předkládají zcela samozřejmý výklad: "babí léto poletuje hlavně proto, poněvadž pavouci hledají vhodná místa k přezimování". Je ale málo pravděpodobné, že vzdušnými proudy volně unášená vlákna pavučin naleznou v místě svého přistání lepší podmínky a skrýše k přezimování než jsou ty, které úspěšně vyhledala jejich rodičovská generace.

Hromadné stěhování pavouků je proto spíše pudovým projevem schopnosti rozšiřování druhu. Období babího léta se pro tyto účely velmi dobře hodí. Zoolog J. Hanák výstižně poznamenal, že pavoučí přesuny probíhají už za nepřítomnosti většiny stěhovavých hmyzožravých ptáků, kteří svoji kořist loví za letu. Bezbranní pasivně unášení pavoučí vzduchoplavci by se jindy stávali snadnou kořistí rorýsů, vlaštovek, jiřiček, břehulí, lejsků, rehků a jiných ptáků.

Babí léto není jen výsadou evropské pevniny. S podobným počasím se můžeme na podzim setkat například i na severoamerickém kontinentu, kde se mluví o indiánském létě. Vyznačuje se v podstatě obdobným rázem povětrnosti a přírody jako naše babí léto. Jako první a nejvýraznější část babího léta můžeme označit tzv. léto svatého Václava, svatováclavské léto čili svatováclavské babí léto. Výrazně teplý úsek časného podzimu je příznačný pro podstatnou část evropského subkontinentu. Tak například ve Francii se nazývá létem sv. Maurice a v Německu a v Maďarsku je v lidové meteorologii spojováno se sv. Michalem. Svatováclavské babí léto nastupuje v dlouhodobém průměru v polovině poslední zářijové dekády a trvá až do poloviny první dekády října. Pravděpodobnost jeho výskytu je u nás poměrně vysoká, dosahuje až 70 procent.

Prosluněné dny a noční mlhy

Teplé a slunečné počasí svatováclavského babího léta, s nočními a ranními mlhami a o polednách s pastelově bleděmodrou oblohou, zabarvujícím se listím stromů a poletujícími vlákénky pavučin babího léta bývá však přerušeno obdobím tzv. františského ochlazení. Rozsáhlý úsek babího léta je tedy vlastně rozdělen na dvě části: na období svatováclavské a tereziánské.

(ved)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)