Listopad 2004

Aznar: Prohrajeme, když ustoupíme teroru

Viliam Buchert

Bývalý španělský premiér José María Aznar byl vedle George Bushe a Tonyho Blaira nejvášnivějším zastáncem války proti Saddámu Husajnovi. Nic na tom nezměnilo ani to, že prohrál letos na jaře volby. Nadále říká, že s terorismem se musí za každou cenu bojovat. Expremiér Aznar byl v těchto dnech v Praze na konferenci o Kubě a poskytl exkluzivní rozhovor MF DNES.

* Pane Aznare, ve svém projevu na pražské mezinárodní konferenci na podporu kubánských disidentů jste kromě jiného řekl, že má být vyhlášena "válka jakémukoli porušování základních práv stejně důrazně, ať se děje kdekoli". V tomto případě jste myslel Kubu, ale platí to podle vás skutečně pro všechny země světa stejně?

Lidská práva a hodnoty svobody musí být stejné všude. Zejména v evropské levici, která klade velmi náročná kritéria pokud jde o lidská práva v některých zemích, existují názory, že to nemá být aplikované na všechny zemi stejně. Kuba je právě jeden z příkladů.

* Máte na mysli konkrétní evropské země?

Jak jsem říkal, většinou takové názory razí levice.

* Jakou metodu byste konkrétně navrhl proti režimu Fidela Castra? Protože právě na problém Kuby byla zaměřena konference v Praze.

Evropská unie musí v tomto případě postupovat společně, musí pokračovat demokratický nátlak na Kubu a musíme odsoudit jakékoli porušování lidských práv v této zemi. Přeji si, aby tam byla demokracie jako v České republice či ve Španělsku.

* Ale jaké metody proti Castrovi použít? Pouze diplomatické, nebo ekonomické sankce, či dokonce sílu?

Nátlak ve všech směrech.

* Ptám se i proto, že vy jste byl vedle George Bushe a Tonyho Blaira jedním z protagonistů vojenského zásahu proti Saddámu Husajnovi. Když se na toto své rozhodnutí díváte s odstupem a s ohledem na situaci v Iráku, postupoval byste stejně?

Ano. Udělali jsme to, co jsme udělat museli, a myslím si, že svět bez Saddáma Husajna je lepší. Každý režim má samozřejmě svoji historii a v případě Iráku šlo nejenom o zásadní porušování lidských práv, ale ten režim systematicky ohrožoval bezpečnost světa od roku 1990. Ve hře byla dokonce důvěryhodnost celého mezinárodního společenství, kdy se nezasáhlo. Někteří si myslí, že lepší je nedělat nic, ale já si to nemyslím.

* Vy jste však v případě Iráku riskoval svoji politickou kariéru, protože mnoho Španělů bylo a je proti této válce. Myslíte si, že právě Irák byl pak hlavní příčinou vaší prohry ve volbách?

Prohráli jsme kvůli atentátům v Madridu a ty byly připraveny bez ohledu na válku v Iráku. My jsme v Iráku plnili jenom svoji povinnost, stejně jako ji plníme v boji proti terorismu. A já doufám, že to tak bude i nadále.

* V případě Španělska to tak nevypadá. Vždyť vláda vašeho nástupce, pana Zapatera, vojáky z Iráku na nátlak veřejnosti stáhla. Podobně postupovaly Filipíny, uvažuje o tom Jižní Korea. Zdá se však, že tento postup nevyšel a že teroristy jenom posílil.

Vůbec nepochybuji o tom, že naši vojáci měli zůstat v Iráku. V mezinárodní politice je potřebná důvěra v přátele a i respekt protivníků. Pokud se ztratí důvěra jedněch či respekt druhých, tak nastávají problémy. Proto bylo rozhodnutí španělské vlády v tomto směru velmi mylné a teroristé zaznamenali důležitý bod.

* Co myslíte v tomto případě respektem protivníků?

Musí vědět, že to, co říkáte, myslíte vážně a že také skutečně uděláte to, co říkáte.

* Zničit diktátorský režim v Iráku bylo jistě správné, ale v čem se stala chyba, že se tam v poslední době bezpečnostní situace vymyká kontrole?

Vybudovat v Iráku demokracii je velice těžké. Je tam mnoho sil, které si to nepřejí: teroristé, staré struktury bývalého režimu, fundamentalisté. Ale je tam i mnoho lidí, kteří to chtějí, a úspěch v Iráku by znamenal určitou modernizaci arabského a islámského světa.

* Události v osetském Beslanu ukázaly, že s teroristy se vlastně vede skutečná válka. Považujete proto válku proti cizí zemi při boji s terorismem za legitimní prostředek? Generální tajemník OSN Kofi Annan totiž označil válku v Iráku v minulých dnech za nelegitimní.

To je jeho názor. Já s ním nesouhlasím. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN říkají něco jiného a já se jimi řídím.

* Je tedy válka v podobných případech legitimní?

Názor Kofi Annana může být zajímavý, ale není rozhodující. Islámský terorismus nám vyhlásil válku jako první. Máme jenom dvě možnosti. Buď proti němu bojovat, nebo nebojovat. Když se rozhodneme pro druhou možnost, tak teroristé zvítězí.

* V lednu 2003 jste byl signatářem dopisu osmi premiérů a prezidentů, který podepsal i Václav Havel. Dopis podpořil akci spojenců v Iráku. Můžete dnes prozradit, kdo byl vlastně autorem toho dopisu?

Já.

* Jenže ten dopis i následné události způsobily roztržku v samé Evropě a v případě Francie a Německa vyvolaly i spor se Spojenými státy. Myslíte si, že už je spor s USA zažehnán, nebo to poznamená vzájemné vztahy na delší dobu?

Evropa ve své dnešní podobě existuje jenom díky silnému transatlantickému vztahu, který musí pokračovat. Vztahy mezi Evropou a USA jsou životně důležité pro stabilní svět. Ten dopis přitom původně podepsalo osm zemí, ale pak osmnáct, některé státy tedy změnily názor.

* V této souvislosti jedna aktuální otázka. Zatímco v USA vede podle průzkumů před prezidentskými volbami George Bush, většina Evropanů si podle jiných průzkumů přeje vítězství Johna Kerryho. Kdo je podle vás pro Evropu lepší: Bush, nebo Kerry?

Evropané by se spíše měli starat o své věci. Spojené státy patří k nejstarším demokraciím na světě, my Evropané bychom měli být proto v tomto uvážlivější.

* Koncem října bude v Římě slavnostně podepsána nová evropská ústava. Španělsko společně s Polskem loni její přijetí blokovaly, protože se jim nelíbil systém hlasování. Teď už je to pro vaši zemi vyhovující?

Systém hlasování není dobrý, a to ani pro ty menší země, jako je Česká republika.

* Český prezident Václav Klaus je ostrým kritikem ústavy a považuje ji za zbytečný dokument, který nepotřebujeme. Co si myslíte vy?

Pro určitou stabilitu Evropy je nová ústava nutná, nejdůležitější však je, aby se libovolně neměnila pravidla hry. To se mi nelíbí.

* Ústava mění libovolně pravidla hry?

Já si myslím, že ano.

* V době, kdy jste byl premiérem, tak jste podporoval rozšíření EU na Východ a při své návštěvě Prahy jste hovořil i o tom, že Španělsko zcela uvolní pro Čechy svůj trh práce. To se nakonec nestalo. Co tomu podle vás zabránilo?

O tom se vyjednávalo s celou Evropskou unií. Španělsko má na rozdíl od jiných zemí velmi vysoký počet emigrantů, takže obavy v tomto směru u nás skutečně existovaly. Ale doufám, že se to podaří vyřešit ke spokojenosti všech.

* V zemích, které pracovní trh otevřely, v Irsku, Británii a Švédsku, se však ukázalo, že se žádný příliv Východoevropanů nekonal. A už vůbec žádný příliv Čechů. Mohlo by Španělsko rychle změnit v tomto směru svoji pozici?

Nejsem teď ve vládě, takže nevím, ale mohu požádat kolegy, aby se na tento problém opět podívali.

* Pane Aznare, příští rok už nechcete kandidovat na šéfa vaší Lidové strany. Hodláte se úplně vzdát politiky, nebo se jí budete účastnit jinak?

Nechci už kandidovat. Jsem předsedou významné nadace, píšu, přednáším na univerzitě, jezdím po světě, jsem dědeček. Jsem teď velmi zaměstnaný člověk.

* Vaše manželka Ana byla zvolena loni do madridského zastupitelstva. Ona vás ve vaší politické kariéře vždy energicky podporovala. Hodlá teď vstoupit do vysoké politiky? A když ano, budete ji stejně vášnivě podporovat i vy?

Záleží to na ní. Pokud se rozhodne v politice postoupit výš, tak jí určitě budu ze všech sil pomáhat.