Listopad 2004

Záhada amerického špiona žijícího v Praze

Jan Gazdík, Luděk Navara

Loni zemřel v Praze americký dezertér Glen Rohrer. Jeho archiv možná skrývá tajemství zajatých Američanů. Pozůstalost záhadného amerického dezertéra Glena Rohrera v těchto dnech vyřizují české úřady. Američtí experti se ptají, zda v ní nejsou stopy po ztracených zajatcích z korejské a vietnamské války.

Dezerce seržanta US Army Glena Roye Rohrera do komunistického Československa způsobila na obou stranách železné opony poprask. Psal se rok 1965 a Rohrer byl nejen školeným rozvědčíkem, ale i expertem na detektor lži. Přístroj, o němž komunistické rozvědky tehdy měly kusé informace. Navíc zběh okamžitě prozradil americké agenty za oponou a nejméně jeden z nich neunikl zatčení.

Muž se třemi jmény a třemi identitami (Glen Rohrer, do roku 1968 Jan Veselý a nakonec Jan Vedra) byl záhadný až do své loňské smrti. A dokonce i po ní. Právě v těchto dnech vyřizuje notářka jeho pozoruhodnou pozůstalost (Rohrer-Veselý-Vedra neměl příbuzné), která vzbudila zájem amerických expertů. Ti pátrají po stopách nezvěstných amerických zajatců z korejské či vietnamské války.

Tajemná pozůstalost

Američané zatím nenašli žádné důkazy o tom, že američtí zajatci byli v době studené války zavlečeni do Československa. Ale domnívají se, že klíčem k tajemství by mohla být právě ona pozůstalost. Historik Oldřich Pechal, který jim pomáhá s pátráním, to nevylučuje: "Důležité je, že nebyl jen odborníkem na detektor lži, ale že znal i mentalitu vyslýchaných vojáků. To má pro kladení otázek, ale i vyhodnocení odpovědí nepostradatelný význam," vysvětluje Pechal.

Myslí si, že Rohrer, pokud Američany vyslýchal, si o tom mohl udělat nějaké poznámky nebo k tomu tématu mohl mít u sebe nějaké dokumenty. Jeho pozůstalost totiž prý byla rozsáhlá. Podle svědků byl Rohrer podivín, který si prý všechno archivoval ve svém bytě a nikoho do něj nepustil. Ani návštěvy prý k sobě nevodil, vždycky se nechal někam pozvat.

Důkazy chybějí

Jenže čeští dokumentaristé, kteří se případem Rohrera-Veselého-Vedry zabývají, jsou přesvědčeni, že jde o falešnou stopu. "Nenašli jsme žádnou spojitost se zajatci," říká Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Jeho kolega Petr Cajthaml to potvrzuje. Připouští však, že s ním již vloni v létě jednali američtí experti a pokoušeli se přes jeho úřad dostat k Rohrerově pozůstalosti. "Něco takového jsme však nemohli zprostředkovat," říká.

Problém ztracených zajatců přitom trápí Američany desetiletí. Český komunistický generál Jan Šejna, který v roce 1968 utekl na Západ, totiž před americkými kongresmany vypovídal, že se Československo podílelo na jejich výsleších, a dokonce na nich dělalo zdravotní experimenty s cílem zlomit jejich odolnost. Američané podnikli již řadu pátracích akcí, ale vždy bezvýsledně. "Nenašli jsme žádné důkazy o amerických zajatcích. Američanům jsme předali seznam všech jejich lidí, kteří se dostali na naše území. Například to byli vojáci ze západního Německa, kteří byli zadrženi na československé hranici a pak vypovídáni zpět do USA," říká Tomek.

Na žádost Američanů československé úřady několikrát podezření zkoumaly. V polovině devadesátých let případ dokonce šetřila vojenská prokuratura, ale bez výsledku. Jediným svědkem ještě po letech zůstává generál Šejna. "Jiný svědek se nenašel," říká Tomek.

Muž se třemi tvářemi

Rohrerův únik na Východ byl mimořádnou událostí. Československá rozvědka, která jej zpočátku využívala, hned nechala vydat falešnou zprávu, že na západních hranicích země se našla mrtvola neznámého muže. To aby si Američané mysleli, že jejich uprchlík je po smrti. "Byl to velmi významný a cenný člověk. Už proto, že přeběhlíků ze Západu na Východ nebylo mnoho," říká Cajthaml. Rohrer nejdříve vyzradil americké agenty na Východě a potom se zaměřil na práci při detektoru lži. V roce 1968, kdy se zlepšily vztahy s USA, se Rohrer začal bát. "Měl strach o život, z toho, že by tu ztratil azyl," říká Cajthaml. Avšak později se dal do služeb komunistické propagandy. Vyšla o něm brožurka a točil se o něm film. V něm ovšem vystupoval pod falešným jménem a byl namaskován. Aby ho nepoznali lidé v Praze. Podle druhé verze ho dokonce zastoupil dvojník, herec.

Americké odborníky trápí v souvislosti s dezertérem Rohrerem další věc. Předpokládají, že mohl vědět o případech, kdy se zajatí američtí vojáci dohodli při výsleších s komunistickou rozvědkou na spolupráci. Byli poté posláni do zajateckých táborů ve Vietnamu a posléze vráceni - ovšem už jako komunističtí agenti - do USA. Američané, kteří ho hledali, se jeho skutečnou identitu dozvěděli až po jeho smrti vloni. A co se stalo s tajemnou pozůstalostí? Notářka Alena Klocová, jež Rohrerovu pozůstalost "z moci úřední" právě vyřizuje, k tomu odmítá cokoli říci. Při vyslovení jeho jména položila telefon.

(MFDNES)