Listopad 2004

Vymývání mozků

Ivan Klíma

Má daleko delší tradici, než si obvykle připouštíme - každá absolutní moc se pokouší absolutně ovládnout své poddané; toho může dosáhnout jen tak, že si podrobí i jejich mysli. Pokud jsem četl studie o inkvizici, věnovaly se hlavně inkvizitorům, metodám, jimiž lámali ty, kdo se ocitli v jejich rukou. Věnovaly se také obětem, kacířům skutečným i domnělým, čarodějnicím, které přece nemohly být čarodějnicemi ani se milovat s ďáblem.

Historici se však málo zajímali o ty, kdo mučení a upalování nadšeně přihlíželi a tím k němu pasivně přispívali. Když vedli nevinné na hranici, čekaly totiž na podívanou davy. Z nich mnozí na odsouzence plivali a spílali jim. Davy tvořili ti s vymytými mozky, kteří se dali přesvědčit, že moc koná dobro a má pravdu proto, že má moc.

Minulé století přineslo dvě vražedné ideologie, které si na čas podmanily miliony poddaných. Nevím, nakolik měli vymyté mozky ti, kdo vyslýchali obviněné z politických zločinů, kteří hlídali vězně v koncentrácích a tam je také vraždili po tisících. Ale mnozí to dělali spíše jen ze sadismu anebo ze zištných důvodů.

Vyskytli se vězni, kteří sami volali po trestu smrti, neboť zklamali stranu a její vůdce. Ale většinou to nedělali z přesvědčení, jen z beznaděje a zoufalého vědomí, že kromě smrti není cesty jak uniknout katanům. Ale nezapomínejme na ty, kdo hystericky provolávali slávu svým vraždícím vůdcům, kdo uvěřili v nadřazenost i podřazenost ras, národů a tříd, uvěřili absurdním procesům a posílali rezoluce, vyjadřující loajalitu vládnoucí moci a žádali tresty smrti pro nevinné. Jistě někteří tak činili ze strachu, ale bylo dost těch, jejichž mysl ochromilo "přesvědčení".

Ideologie padají a zanikají, zůstává po nich spoušť a úžas potomků, co se to vlastně dálo, jak to, že tak mnoho lidí mohlo ztratit soudnost.

Dnes vymývání mozků dostupuje ještě dokonalejší podoby. Naše doba zrodila sebevražedné atentátníky, kteří se omotají výbušninami a jdou odpravit sebe a zavraždit přitom stovky civilistů. Atentátníky nelze podezírat ze zištnosti, jen jim natolik vymyli mozky, až ztratili základní životní instinkty a uvěřili, že svým destruktivním činem pomáhají vítězství dobra a pravé víry. A davy se stejně vyprázdněnou myslí jejich vražedné činy oslavují či aspoň ospravedlňují. Je jen otázkou času, kdy se mezi nás vydají atentátníci nakažení antraxem anebo omotaní atomovými granáty. Dobro a pravá víra pak budou působit mocněji než ve středověku k radosti a zadostiučinění těch, kdo se domnívají, že stanuli na správné straně. Dovedu si představit, že naše civilizace zhyne za nadšeného pokřiku přihlížejících.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)