Listopad 2004

Cikánská otázka

Tomáš Krystlík

(K otázkám vyvolaným článkem L. Frýborta O vraždících dětičkách aneb Tanec kolem horké kaše v tomto čísle)

Není původních českých cikánů. Za druhé republiky jsme vybudovali pro ně vlastní, české koncentrační tábory, za protektorátu je předávali Němcům ke konečnému řešení jako Slováci své židy. Přežilo jich málo. Ostatní se po válce nahrnuli do Česka ze Slovenska a z východní Evropy.

Komunistická vláda jim v 50. létech minulého století zakázala kočovat, tím je vykořenila z jejich zvyků a následky jsou dodnes velmi zřetelné. (Sintí dodnes kočují západní Evropou ve velkých obytných domech na kolech tažených těžkými osobními mercedesy nebo BMW. Nápadná na nich je jejich extrémní čistota v oblékání i jejich příbytků.)

Cikánské děti tvoří v Česku většinu žáků zvláštních škol. Ne, že by byly co do inteligence méněcenné, nýbrž proto, že nedovedou pořádně česky a hlavně, že nemají vůbec žádný vztah ke vzdělání. Což má svou specifickou příčinu, kterou si většinová společnost neuvědomuje.

Nedovedou si totiž představit budoucnost, rozlišit zítřek, pozítří, za týden, za měsíc, za rok a podobně. Zatímco obyvatelstvo mírného klimatického pásma živící se zemědělstvím selo, obdělávalo, sklízelo, tvořilo si zásoby na zimu, ponechávalo díl úrody na příští osev a tím bylo donuceno vnímat a představovat si blízkou i vzdálenější budoucnost - byly toho pastevecké, tedy kočovné kmeny ušetřeny. Když zvířata lokalitu vypásla, odtáhlo se o kus dál. Přirozený tlak na organizaci věcí budoucích a vnímání budoucností chyběl (obdobná situace je i u Arabů).

Nevnímám-li budoucnost, nemohu si také představit, že bude pro mne lepší se vzdělávat, abych pak měl lepší uplatnění ve společnosti. Také následky jakéhokoli svého činu. Dobře je to také patrné u hojně rozšířených půjček na lichvářský úrok - dnes mám peníze, že je budu muset za měsíc vrátit s obrovskou přirážkou vnímám málo nebo vůbec. Lichva byla také hlavním důvodem exodu cikánů z Česka do ciziny v posledních letech.

Poučení pro většinovou společnost je jednoznačné. Měla by se pokusit imprimovat menšině vnímání budoucnosti. Musí být k tomu ale u většinové společnosti vůle. Ale ta jí nejen schází, nýbrž je zachvácena xenofobií ke všemu cizímu, o čem si myslí, že ji ohrožuje - vůči cikánům, Němcům, Vietnamcům, Ukrajincům, Rusům.

Jak na to, je otázka. Zřejmě politikou zčásti umělé zaměstnanosti. Dojet do Českého Krumlova, kde fungují dvě velké cikánské firmy ve službách města (kopáčská a úklidová), mají tam i restauraci s cikánskou kuchyní - a okopírovat to. Komuny i stát by měly mít enormní zájem na zaměstnanosti tohoto etnika. Zvláštní školy zrušit in toto, což se má vlivem nového zákona stát, sociální dávky svázat s posíláním dětí do škol. Nezapomenout ani na motivační faktor u cikánských zaměstnanců - kvůli potížím představit si budoucnost jim zpočátku vyplácet výplatu denně. Až si navyknou, tak v delších intervalech, až se přejde na běžný měsíční systém. Vlivem vnímání budoucnosti a vymanění se z extrémní chudoby se dá očekávat i pomalý pokles natality.

Čas utíká. Jinak bude během několika generací asi platit: co Čech, to cikán.