Listopad 2004

Skandál v policii je důvod, aby padla celá Grossova vláda

Josef Kudláček

Po zralé úvaze musím s politováním konstatovat, že když jsem před mnoha lety odcházel do exilu, nebyl v této nešťastné zemi takový čurbes jako dnes. Poměry zde panovaly sice úděsné, bolševický systém otravoval kdeco od ovzduší a vod až po život každého človíčka, ale husákovská Bezpečnost, pokud zrovna nešpiclovala či nemlátila odpůrce režimu, bývala postrachem kriminálníků všeho druhu. Rozhodně se však v dnes běžné míře nespolčovala s podsvětím a neasistovala vyděračským gangům, jak to právě předvádí čím dál hojnější část Policie ČR, natož aby se »příslušníci« podíleli na únosech a vraždách zámožnějších občanů. Je pravda, že komunistické Československo nepřetékalo milionáři. Ti, kteří existovali, pocházeli výhradně z bolševické nomenklatury, která se o sebe dovedla postarat - běda každému, kdo by se opovážil vztáhnout na ni ruku. Ale to už je jiný příběh.

Dnes chvála bohu žijeme ve svobodné zemi, v níž už se smí poctivě vydělávat a hromadit kapitál, jakkoliv nezmizeli šizuňkové, kteří bohatnou švindlem hluboko pod hranicí zákona. A daňoví poplatníci si policii vydržují proto, aby na jedné straně chránila slušné lidi, milionář nemilionář, a na straně druhé tvrdě zasahovala proti zlodějům, podvodníkům, neřkuli gaunerům, kteří se v řadách zločineckých tlup dopouštějí násilí (nejen) na úspěšných podnikatelích, aby si sami pomohli k milionům.

Jenže jak hovořit o svobodném demokratickém státě, když mnozí z těch, jimž byla svěřena péče o dodržování zákona, jsou důležitou součástí organizovaného zločinu? Kde vzít jistotu, že uniformovaný policista, který vás zastavuje na silnici, nebo držitel policejní »placky« v civilu, který se vám dobývá do kvartýru za účelem výkonu soudního rozhodnutí, není padouch ve službách zločinecké mafie? Bezprecedentní skandál v resortu ministerstva vnitra, jejž minulý týden začala poodkrývat česká masmédia, je otřesný doklad toho, kam až jsme to dopracovali patnáct let poté, co jsme se slavně zbavili totalitního policejního státu: ke skrz naskrz prohnilému systému, v němž si už nikdo nemůže být jist naprosto ničím, nejméně pak důvěryhodností strážců zákona.

V současnosti je obviněno 26 členů vyděračského gangu, jehož součástí je jeden policista v činné službě(!) a dva jeho bývalí kolegové. Další čtyři někdejší policajti jsou důvodně podezřelí ze spoluúčasti na dobře organizovaném banditismu, jehož rozsah je podle některých vyšetřovatelů ještě větší než zločinecké pozadí památných orlických vražd. A abychom snad nežili v bludu, který nám s oblibou podstrkují někteří vysocí vnitráčtí činitelé, totiž že angažovanost »strážců veřejného pořádku« v tomhle svinstvu je toliko selháním několika frajtrů, osvětlil nám truchlivou skutečnost reportér televize Nova Josef Klíma v Lidových novinách 9. září: Nejde o jednoho či dva důstojníky, ale o celou skupinu. V podstatě v tom jede vedení odboru pro boj s organizovaným zločinem. A nejsou to maličkosti, nýbrž únosy, vydírání, dokonce i vraždy. I z ostatních médií se postupně dovídáme, že bezpečnostní složky, které by nás měly chránit, stávají se čím dál větším ohrožením naší bezpečnosti. Co s tím? Máme vzít obranu do vlastních rukou? Vykašlat se na demokratické mechanismy a učinit z postkomunistického Česka divokozápadní prérii? Nebo...

Bezpráví za policejní asistence k nám nespadlo z čistého nebe. Někdo mu musel vytvořit podmínky, někdo hanebně selhal v nejvyšší řídící funkci, když nechal věci dojít tak daleko. Tím »někým« je policejní prezident Jiří Kolář, ale především... pět let(!) působící ministr vnitra Stanislav Gross! Oba pánové by se měli bez pardonu poroučet - ne snad proto, že se osobně přičinili o proměnu části policie ve zločineckou organizaci, ale z toho důvodu, aby jednak přiznali svoji neschopnost, jednak se nejpoctivějším možným způsobem distancovali od šlendriánu, který jim kvetl za zády. Alespoň ve vyspělých demokraciích to tak chodí: když se někde například přihodí železniční neštěstí s obzvlášť tragickými následky, automaticky odstoupí ministr dopravy, aniž osobně řídil lokomotivu. Totéž se tam očekává od ministra vnitra, ani nutně nemusí mít nádražáckou průpravu...

Leč ne tak u nás! Kolář si odpovědnost nikdy nepřipustí, naopak se z ní bude donekonečna vylhávat. A puberťák Gross? Ten byl dokonce za své katastrofální působení odměněn premiérským křeslem! Z ničemného ministra vnitra se stal za použití podrazu předsedou vlády, podle prvních příznaků stejně ničemným, jako když šéfoval mafiány prolezlé letenské kachlíkárně. Jeho bývalí podřízení mají volnou ruku v pokračování prorůstání zločinu do bezpečnostních struktur a my ostatní se můžeme jen děsit chvíle, až stejný bordel, jaký panuje v policii, zachvátí celičkou Českou republiku. Ledaže bychom si v hodině dvanácté uvědomili, že Grossovo povýšení neznamená, že je mu dovoleno strčit hlavu do písku před následky jeho pětileté nekompetentnosti v čele vnitra. Ostatně policejní malér, který zasahuje do nejvyšších pater vnitráckého resortu, by byl legitimním důvodem k pádu celé vlády všude tam, kde demokratické principy převažují nad mocenskými ambicemi jednoho sebestředného spratka.

(www.annonce.cz)