Listopad 2004

Jménem republiky, vyvlastnit!

Ondřej Kundra

Úředníci ministerstva pro místní rozvoj našli způsob, jak snadněji lidem vyvlastnit majetek ve „veřejném zájmu“. Až dosud měly v tuzemsku poslední slovo soudy, které případ od případu zkoumaly, jaké má stát pro vyvlastnění důvody. To by se ale mělo změnit. Ministerstvo už připravilo soubor zákonů, kde chce „veřejný zájem“, kvůli němuž lze sáhnout na soukromý majetek, definovat dlouhým výčtem. Na předběžném seznamu staveb jsou krom průmyslových zón či dálnic také třeba trafostanice nebo veřejné parky.

Máte pěknou zahradu

Před dvaceti lety si manželé Bajerkovi koupili na okraji Lipníku nad Bečvou polorozpadlou chatu. Za své celoživotní úspory zde postavili domek se zahradním altánkem a bazénem. Jenže sen o poklidném životě na penzi jim nečekaně přeťala vyšší moc. Na konci devadesátých let úředníci z lipnícké radnice manželům oznámili, že přes jejich pozemek naplánovali silniční obchvat. Bajerkovi odmítli dát souhlas. Tak vás vyvlastníme! uslyšeli nekompromisní odpověď. Po pár měsících pak zastupitelstvo zakreslilo chystanou silnici do územního plánu a označilo ji za veřejně prospěšnou stavbu. Ředitelství silnic a dálnic manželům za jejich pozemek nabídlo necelých sto tisíc korun. Tedy stejnou cenu, jakou by dostali za vyvlastnění (na odhad, podle nějž se stavbou znehodnotí cena jejich nemovitosti o 40 %, tedy o více než milion, nikdo nebral ohled). Bajerkovi prodat odmítli. Poté s nimi stavební úřad zahájil vyvlastňovací řízení, v září pak vyvlastnění definitivně potvrdila odvolací instance, Krajský úřad v Olomouci. Manželům Bajerkovým tak zbyla poslední možnost, jak verdikt zvrátit: žádají od soudu přezkum, zda bylo vyvlastnění skutečně jediné možné řešení a zda nešlo vést stavbu jinudy. „Soud by měl rozhodnout během několika týdnů. Na jeho verdikt zřejmě čeká i ředitelství silnic, protože stavba obchvatu ještě nezačala,“ říká zeť pana Bajerky Dušan Andrle. „Naše argumentace stojí mimo jiné na tom, že původně byla stavba zakreslena mimo náš pozemek o sto metrů dál. Pak se ale do věci vložili stavbaři a přesvědčili město, že pro něj je nejvýhodnější vést trasu obchvatu přes naši zahradu.“

Podle senátorky Jitky Seitlové (nezávislá) je případ Bajerkových „ukázkovou kauzou“, jak stát v tuzemsku vyvlastňuje. „V podobném duchu se na mne obrátilo dalších šest postižených. Úřady vždy rozhodly, že jim vyvlastní jen část pozemku, a zaplatily jen zabrané metry. Že mnohonásobně klesne cena nemovitosti, už nikdo neřešil,“ říká.

Podle dnešního zákona smí stavební úřad použít vyvlastnění jen jako „krajní možnost“, a to pro případ „veřejně prospěšné stavby schválené v územním plánu, provedení asanace nebo k zajištění nezbytného přístupu k pozemku a stavbě“. Zda úředníci při vyvlastnění postupují správně, přezkoumává soud. Právě tuto praxi chce ministerstvo pro místní rozvoj změnit.

Jen žádnou kampaň

V úřadu ministra Jiřího Paroubka (ČSSD) vzniká soubor předpisů, který soudcům do budoucna značně sváže ruce. Místo obecné formulace by byl v zákonech seznam konkrétních typů staveb, od silnic a přehrad až po průmyslové zóny či letiště. Právo vyvlastňovat budou mít obecní a krajské úřady i stát. „Norma zjednoduší pravidla hry. Nikdo už pak nebude moct zpochybňovat podobná rozhodnutí jako vyvlastnění pozemku Bajerkových,“ říká starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl (nezávislý). „Obchvat potřebujeme, denně městem projíždí devět tisíc aut, což je neúnosné. Těžko si dokážete představit, kolik komplikací nám postoj lidí jako Bajerkovi přidělává. A máme tu ještě tři podobné případy, kdy se lidé proti našim rozhodnutím stále odvolávají.“

S nápadem sepsat seznam staveb „ve veřejném zájmu“ přišel před dvěma lety tehdejší ministr pro místní rozvoj a dnešní šéf resortu spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Co ho k tomu vedlo, ale nechce prozradit. „Tisk informuji jen o zákonech, které podepíšu. V tomto případě se tak nestalo, norma ještě nebyla dokončena. To znamená, že o tom nebudu podávat bližší informace,“ říká stroze. „Mimo to, jak jste jistě zaznamenal, už nejsem ministr pro místní rozvoj.“ Současné vedení ministerstva nechce normu komentovat. Poté co návrh zákona unikl do MF Dnes, vyhlásil ministr Paroubek informační embargo a dva roky chystanou normu bagatelizuje jako „polotovar“.

„Obecně vám k tomu můžu říct jen to, že vyvlastňovat se musí. Jinak bychom tu asi nepostavili nic. Poskytovat další informace nebudu, na shledanou,“ říká Ivana Hanačíková, která jako Němcova náměstkyně zákon připravovala a nyní na ministerstvu pracuje jako ředitelka sekce cestovního ruchu. „Nechceme, aby se kolem toho v médiích rozviřovala kampaň ve smyslu, že chystáme nějaké znárodňování. Proto jsme se rozhodli, kvůli obavě z možného posunu formulací nebo nepřesnostem, že naši lidé nebudou poskytovat osobní rozhovory. Vaše otázky zodpovíme písemně,“ sděluje mluvčí ministerstva František Tlapák. Po dvou dnech přichází z jeho úřadu k celé věci jen stručná e-mailová odpověď: „V současnosti probíhá vyhodnocování vnějšího připomínkového řízení. Co bude norma obsahovat, nelze specifikovat, protože dosud existuje pouze návrh textu.“

Bureš kontra Jahn

Snaha vymezit veřejný zájem výčtem konkrétních staveb není ojedinělá. Ve sněmovně leží návrh tří poslanců z královéhradeckého kraje Jiřího Hanuše (KDU-ČSL), Vlastimila Dlaba (KSČM) a Hany Orgoníkové (ČSSD), který za „veřejný zájem“ prohlašuje 16 konkrétních úseků silnic či dálnic (Slaný–Chomutov, Turnov–Hradec Králové apod.). „Dálnice a silnice nám tu prostě chybí, na hustou síť chceme lákat zahraniční investory. Nejrychlejší způsob je přijmout speciální zákon a pak je hned vybudovat,“ říká poslankyně Orgoníková. Sněmovna by měla v říjnu návrh projednat ve druhém čtení.

Kdy vláda rozhodne o vyvlastňovacím návrhu z Paroubkova úřadu, zatím není jasné. Už teď se totiž proti němu někteří ministři ohrazují. „Osobně se domnívám, že rozhodnutí o tom, co je veřejný zájem, by mělo být nadále ponecháno na soudu, nikoli to určit direktivně zákonem,“ říká šéf legislativní rady vlády (a bývalý soudce) Jaroslav Bureš. Naopak vicepremiér pro ekonomiku (a bývalý šéf agentury CzechInvest) Martin Jahn by si takový výčet přál: „Předešlo by se možnosti, že několik lidí zabrání stavbě důležitého závodu nebo průmyslové zóny, třeba jako paní Regecová v Hranicích. Pro mě je důležitější práce pro hodně lidí než majetek jednoho člověka.“

Ve sněmovně bude proti zákonu například stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). „Napsat do zákona, že stavba průmyslové zóny nebo dálnice je automaticky ve veřejném zájmu, není rozumné. To by se pak málokdo snažil hledat alternativní místa a rovnou by vyvlastnil všechny pozemky, o něž by měl zájem,“ říká poslanec Pospíšil. „Jestli je něco veřejný zájem, pak především důsledná ochrana vlastnických práv.“

Rámeček 1

Co má být veřejný zájem

– silnice, dálnice, železnice, vodní cesty, přehrady, letiště, čističky, kanalizace, vodovody, trafostanice

– průmyslové zóny pro strategické investory

– přístup nebo příjezd k pozemku nebo stavbě

– asanace

– vyhlášení ochranného pásma nebo chráněného území

– parky a plochy veřejné zeleně

– stavby a opatření k zajištění bezpečnosti státu

Rámeček 2

Slovenští vlastníci, plačte

Veřejnou debatu o vyvlastňování vedou také východní sousedé, vláda Mikuláše Dzurindy totiž chystá ještě tvrdší metodu než Paroubkův úřad. Poté co několik stovek občanů odmítlo odprodat svůj pozemek na stavbu jihokorejské automobilky Hyundai/KIA nedaleko Žiliny, jelikož považovali nabízené výkupní ceny za nízké, Dzurindův kabinet oznámil přípravu novely, podle níž by vláda mohla o vyvlastnění v případě „strategických investic“ rozhodovat sama svým vlastním usnesením. Zákon by měl slovenský parlament projednat do konce roku. Podle současné úpravy smí stavební úřad vyvlastnit pozemky, „když cíle vyvlastnění nelze dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem“. Co je veřejný zájem a jak ho vykládat, zatím na Slovensku není výslovně upraveno a podobně jako v Česku o tom rozhoduje soud. I majitelé pozemků kolem Žiliny se na něj obrátili, když na jejich pozemcích začali dělníci připravovat základy automobilky, ačkoli stavební úřad ještě ani neskončil vyvlastňovací proceduru. Soud jejich stížnosti vyhověl a v září rozhodl, že dělníci zatím na soukromou půdu nesmějí.

(Respekt)