Listopad 2004

Dobré úmysly

Vlastimil Marek

O tom, že „dobré úmysly vedou do pekel“, věděly už naše babičky, a to ještě neznaly slovo ekologie. Sokratovské „vím že nic nevím“ by totiž mělo platit nejen pro každého rozum beroucího puberťáka a vysokoškoláka, ale především pro každého, kdo se zabývá společností, vztahy mezi lidmi, nebo výzkumem života (a zvláště pak přírody, vesmíru a lidského mozku).

Nedávno jsem letmo pročítal (a pak bohužel ztratil) zprávu o jednom takovém zoologickém dobrém úmyslu. Někde v kraji, kde původně žili, lidé vybili vlky, aby ochránili stáda jelenů. Jenže za několik let se ukázalo, že jeleni začínají být více nemocní (nemuseli být tak ostražití), a dokonce, že se začínají měnit i rostliny: jeleni začali spásat rostliny, které dříve nespásali, protože se vyskytovaly v oblastech, kde byli ohrožováni vlky, a naopak onemocněly a zpomalily svůj růst rostliny, které dříve, protože byly spásány jeleny, rostly rychle a zdravě. Cesta k nápravě je jediná – znovu tam vysadit vlky.

I za vynálezem aspirinu (a dalších moderních léčiv) byl, alespoň zpočátku, dobrý úmysl. Čím je lidská moderní společnost složitější a rychlejší, tím víc nás z ní bolí občas hlava. A tak vezmeme pilulku. Jenže se ukázalo, že říční a mořské vody všude v průmyslovém světě jsou plny antidepresiv a nedobrovolně je užívají tamní ryby. Dlouho se tvrdilo, že prý jsou koncentrace těchto škodlivých látek tak malé, že jejich konzumace v rybím mase člověku neškodí – musel by ho jíst několik kilogramů denně.

Od dob sexuální revoluce v 60. letech minulého století i u nás sociologové a demografové hovoří o „osvobození“ ženy, a jiná „pilulka“, tedy hormonální antikoncepce, prý načala další světlou kapitolu v historii lidstva. I tahle pilulka byla samozřejmě vynalezena v „dobrém“ úmyslu. Hm. Není sporu o tom, že mít možnost „dělat sex“ a nemít přitom obavu z otěhotnění zcela jistě některým dívkám a ženám umožnilo experimentovat a „užívat si“.

V České republice dnes užívá hormonální antikoncepci 63% žen (ve světě je to 54%, v Evropě 49%). Nezdá se mi, na rozdíl od výrobců a gynekologů, že bychom se tímto číslem mohli zrovna chlubit (spíše patří, jako prvenství v pití piva, kouření dívek a rakoviny tlustého střeva, do kategorie těch velmi smutných prvenství).

Ukazuje se totiž, že zvýšené koncentrace lidských léků a hormonální antikoncepce jsou stále větším problémem a jako bumerang se pomalu ale jistě vrací přímo do světa a těl lidí. Již před desítkami let (ale poté, co byla zavedena ona pilulka) britští biologové zjistili, že samci plotic mají část varlat přeměněnu na samičí pohlavní žlázy. Ukázalo se, že původcem změn pohlaví nejen plotic, ale mnoha dalších druhů ryb prakticky ve všech přímořských oblastech Evropy a Ameriky jsou silné hormonální preparáty (např. až 80% samic lososů u kanadského pobřeží jsou dnes samci, přeměnění na samice).

Co se stalo? „S ženskou močí se do odpadních vod (a do potravního řetězce, končícího v našich žaludcích) dostávají nejen jejich přirozené hormony, ale i syntetické léky z hormonální antikoncepce. Ukázalo se, že změnu pohlaví ryb způsobují (na rozdíl od téměř zbožného přání vědců a hlasitého tvrzení výrobců, pozn. aut.) již neuvěřitelně nízké koncentrace těchto látek. Začalo se psát a diskutovat o endokrinních disruptorech…“ napsal J. Petr v Respektu).

V jiném článku na podobné téma (H. Máslová) v témž týdeníku se uvádí, že „právě sekundární promoření populace estrogeny přitom dávají některé medicínské studie do souvislosti s civilizačními chorobami jako jsou obezita, diabetes, výskyt předčasné puberty a snižující se věk první menstruace, a rovněž i nárůst mužské sterility… Mužů s nízkým obsahem spermií ve spermatu či jejich sníženou vitalitou neustále přibývá a počet párů stižených neplodností rok od roku stoupá, v současnosti to je již každý šestý pár.“

A bude hůř. Nejen co se týče hormonů a léků. Podobné negativní účinky mají v podobně minimálních dávkách i další látky, např. herbicidy nebo kadmium. Zvýšené koncentrace vykazují i vody jezer v jinak čistotném Švýcarsku a poblíž Curychu nalezli ve zdánlivě čisté vodě pětkrát více kofeinu, než by odpovídalo přítoku vody z čističek, zvýšené hladiny reziduí různých kosmetických a mycích přípravků atd.

Všechno to bylo vynalezeno jistě nejen s dobrým, ale určitě s tím nejlepším úmyslem. Jenže mít dobrý úmysl bez znalostí souvislostí a konsekvencí je krátkozraké a nemoudré. Mimochodem, věděli jste, že Nobelovu cenu dostal před lety i onen člověk, který vynalezl DDT?

Plést se do toho přírodě je většinou dosti kontraproduktivní. Znám ženu, která každou sezónu zachrání nějaké to pozdě narozené a poškozené kotě. To by v přírodě během několika hodin nebo dnů zemřelo, takto je měsíc dva vypipláváno, ale pak stejně uhyne. Na námitky, ať se do toho přírodě neplete, jen výbojně argumentuje soucitem a vyspělostí člověka (jenže za ty roky se jí nepodařilo udržet při životě ani jedno takto vypiplávané kotě) a opět nepoučitelně vypiplává.

Jsme skutečně nepoučitelní? Navíc se dnes už totiž naprostá většina léků vyrábí ne s dobrým, ale ziskuchtivým úmyslem.

Tak vida. Ženy chtěly víc svobodnějšího sexu, jenže jak to tak vypadá, za nějakou dobu kvůli jejich hormonální antikoncepci přestanou být muži plodní (a styku schopní). Jedna gynekoložka to (v rozhovoru pro časopis Aperio) pojmenovala ještě černěji: „Mám podezření, že naše civilizace vyhyne na antikoncepci.“

Nezbývá než podotknout, že holt čím dál víc platí i další rčení našich babiček o tom, že „co je laciné a snadné je nakonec drahé a složité“ (ony totiž po narození dítěte téměř vždy celé další čtyři roky kojily, a kojení je, vážení, tou nejpřirozenější antikoncepcí). A s ohledem na způsob aplikace těchto zmíněných a jiných podobných dobrých úmyslů naší moderní společnosti si nemohu odpustit citovat sama sebe: „Nevadí, že je zkratka delší, zato je méně pohodlná.“

Pozor tedy na dobré úmysly!