Listopad 2004

Zbytečně hysterická ODS

Jiří Pehe

Občanská demokratická strana v posledních letech pravidelně prohrává volby (nebo vyhrává méně, než co naznačují voličské preference jen několik týdnů před volbami), protože vyděsí voliče hysterií a slogany, které umírněným pravicovým voličům připadají podezřelé. Dokonce i v nedávných evropských volbách mohla ODS (uvážíme-li téměř totální chaos v sociální demokracii), dosáhnout více, kdyby nezastrašila spoustu umírněných voličů xenofobními hesly na adresu Evropské unie.

Nezdá se ale, že by se předáci ODS z minulých porážek nebo částečných nezdarů poučili. Na předvolební konferenci před nadcházejícími regionálními a senátními volbami, pod heslem Modrá cesta, představitelé ODS opakovaně strašili „grosstapem“ a varovali, že sociální demokraté jsou na nejlepší cestě spojit se v krajích s komunisty a nastolit vládu "rudých hejtmanů", která prý může odstartovat vlnu znárodňování!

Předseda ODS Mirek Topolánek dokonce usoudil, že v nadcházejících volbách už nejde jen o obhájení pozic, ale "v zásadě o obhájení polistopadového vývoje, o obranu demokracie". Míní, že ODS musí zastavit socializační a "normalizační" trendy. Je to podle něj jediná strana schopná porazit komunisty. Úkolem ODS je dodat lidem naději na změnu, nepřipustit "špiclování Velkého bratra", zastavit zastrašování a "téměř emigrační odliv" chytrých a aktivních lidí, uvedl.

Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý pak přirovnal nastávající volby k situaci v roce 1946. ODS podle něj musí zabránit tomu, aby se na úrovni krajů spojili sociální demokraté s komunisty a "zavládli rudí hejtmani". Místopředsedkyni ODS Miroslavě Němcové chování ČSSD zase připomnělo doby před rokem 1989. Podle ní "ČSSD chce vést válku se svými občany."

To všechno jsou slova tak silná a zjevně přehnaná, že - podobně jako při předešlých „mobilizačních“ kampaních občanských demokratů - se mnoho umírněných středo-pravých voličů občanských demokratů zase zalekne. Navíc člověk nemusí být politickým analytikem nebo historikem, aby si uvědomil, že většina z toho, co se nám ODS snaží namluvit, by neobstálo ani na špatném detektoru lži české výroby. Na detektoru lži zkonstruovaném podle norem EU (jsme přeci členy EU, v roce 2004, nikoliv poloviční sovětskou kolonií v roce 1946) by se tvrzení ODS jevila jako groteska.

Vezměme to po pořádku. Je pravda, že v kauze Kořistka se policie chová nestandardně a místy až hloupě, ale je také pravda, že se emisaři z okolí předsedy ODS s Kořistkou setkali a, jak sami přiznávají, pokoušeli se ho přesvědčit, aby výměnou za jejich nabídky potopil vládu. Na zmíněném příběhu - ať už je vyprávěn Kořistkou nebo zmíněnými emisary - není jasné pouze to, co přesně bylo Kořistkovi nabídnuto.

Policii lze za její postup jistě kritizovat, ale tvrdit, že v České republice máme jakési „grosstapo“, které soustavně špicluje zejména opozici, je dosti silné kafe. Topolánek zatím neuvedl jediný důkaz pro své naprosto šokující obvinění, že je odposloucháván. Dalo by se tedy mluvit o šíření poplašné zprávy. Hysterie některých předáků ODS ohledně možného znovuotevření kauzy lehkých topných olejů je také zvláštní. Pokud se není čeho bát, není se čeho bát.

Tvrdit, že se celá kauza nemá znovu prošetřit jenom proto, že vznesená obvinění byla učiněna zločincem, je totéž, jako kdybychom a priori odmítli znovu projednat kauzu Kajínek, protože i v ní svědčí především kriminálníci. Tvrdit, že se kauza LTO nemá medializovat před volbami, znamená, že žádná doba není dostatečně vhodná. Nějaké ty volby jsou na obzoru vždy.

Nechutná je také snadnost, s jakou někteří předáci ODS občas používají v politickém boji narážky na nacistickou éru. Už první „mobilizace“ ODS v roce 1996 se nesla v tomto duchu. Pak přišel úlet Mirka Topolánka, když srovnal údajné lhaní vlády ČSSD s „osvětimskou lží“. Někteří předáci ODS zase zašli velmi blízko ke strašení jakousi novou verzí Třetí říše, když horlili proti Evropské unii.

Je to nejen nechutné, ale ukazuje to také, že historické povědomí je v ODS dosti zamlžené. O tom svědčí i tvrzení, že nadcházející volby jsou paralelou těch z roku 1946. Hrozí nám prý rudí hejtmani, protože se ČSSD spojí s komunisty. Pak prý přijde znárodňování. Nebojí se ODS spíše toho, že se naopak uskuteční některé velké privatizace bez její účasti?

Ve skutečnosti si ČSSD a KSČM neslíbily žádnou vzájemnou podporu v krajských volbách, ani po nich. Komunisté a někteří politici ČSSD pouze vyzývají ke vzájemné podpoře v druhém kole senátních voleb.

Když už chce ODS mluvit o spolupráci s KSČM, možná by měla připomenout vyjednávání s komunisty o podpoře Václava Klause před prezidentskou volbou, které se mu nakonec také dostalo. A také opakované společné hlasování s KSČM v klíčových situacích, jako byl pokus o vyslovení nedůvěry Špidlově vládě, schvalování vlády Grossovy, balík zákonů určených k postupnému ozdravění státních financí, nebo státní rozpočet. KSČM a ODS spolu hlasovaly jako jeden muž. Ve vládním táboře nikdo nereagoval nějakou narážkou na dobu totality nebo dokonce nacistickou éru.

Když Topolánek prohlašuje, že ODS musí zastavit socializační a normalizační trendy, asi mu uniklo, že vláda vedená ČSSD - možná pomaleji, než by bylo zdrávo, ale přece - sociální stát postupně okrajuje. A pokud jde o normalizační tendence, není to vláda, kdo vede soustředěný útok na veřejnoprávní média, nebo kdo rozeslal dopis velvyslanectvím cizích zemí, v němž se tvrdilo, že stále ještě plně fungující a nikým neodvolaná Špidlova vláda nemá mandát rokovat za Českou republiku o Evropské ústavě.

Jinými slovy, ODS by měla svou oblíbenou siláckou rétoriku ve svém vlastním zájmu zmírnit. V minulosti jí nikdy neprospěla. Kromě skalních příznivců totiž bojový ryk „chlapů z gulemi“, kteří evidentně chyběli v hodinách dějepisu, slušné voliče spíše popudí.

(www.pehe.cz)