Listopad 2004

Nizozemskému malíři Rembrandtovi pomohlo ke slávě šilhání, tvrdí vědci

Světoznámý nizozemský malíř Rembrandt van Rijn nejspíš šilhal. Právě tato oční vada je možná důvodem umělcových úspěchů. Pravděpodobně mu totiž usnadnila převádění trojrozměrných tvarů do dvojrozměrných maleb. Tvrdí to neurobioložka z Harvardovy univerzity Margaret Livingstoneová ve své studii, kterou zveřejnila ve středu. K překvapivému závěru došla po podrobné analýze šestatřiceti Rembrandtových autoportrétů.

Livingstoneová a její kolega Bevil Conway nejprve zkoumali dvacet čtyři olejomaleb s Rembrandtovou podobiznou. Na třiadvaceti z nich se malířovo pravé oko dívá nepřirozeně doprava, zatímco levé přímo. Protože Rembrandt stál při malování před zrcadlem, šilhal zřejmě na levé oko. Tuto teorii potvrzuje i dvanáct rytin s autoportréty, na něž se vědci zaměřili následně.

Rembrandt tedy asi neviděl prostorově, protože k tomu musí být obě oči nasměrovány rovnoběžně. Zjednodušené vidění mu paradoxně pomáhalo při práci. Učitelé výtvarného umění přece často radí svým žákům, aby při malování zavřeli jedno oko, aby se jim lépe podařilo přenést předměty na plátno. "Rembrandtův případ nám jasně dokazuje, že tělesná vada vůbec nemusí člověka brzdit. V určitém oboru může být dokonce předností," uvedla Livingstoneová. Podobným postižením jako slavný umělec trpí asi čtyři procenta světové populace.

(čtk, reuters)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)