Listopad 2004

Právník: Stát často odepře občanství bezdůvodně

Irena Soukupová

Právník Poradny pro občanská a lidská práva David Strupek kritizuje fakt, že zákony cizincům negarantují získat občanství, i když v Česku žijí léta, mají tu domov, podnikají a platí daně jako čeští občané.

LN: Jaký je rozdíl mezi právy občana České republiky a cizince, který chce v Česku dlouhodobě žít, ale má tu jen trvalý pobyt?

Teoreticky mají téměř stejná práva. Pokud to umožňuje mezinárodní smlouva - jako v rámci EU - mohou cizinci s trvalým pobytem dokonce volit v komunálních volbách. Mohou i podnikat. Ale podmínky jsou různé pro členy a nečleny EU. Cizinci z nečlenských zemí se musí zaevidovat do obchodního rejstříku a vést jak účetnictví, tak evidenci příjmů a výdajů, zatímco u členů odpadá evidence i účetnictví.

LN: Jak je to s trvalým pobytem a občanstvím?

Občané ze zemí EU díky novým dohodám dostávají trvalý pobyt téměř automaticky, a to na tři roky. Ostatní čekají na povolení k trvalému pobytu asi deset let. Po pěti letech ale mohou zažádat o občanství. Jsou tu ale ještě další podmínky, jako pětiletá beztrestnost, dodržování zákona o pobytu na našem území, zákonů o daních a pojištění a také ztráta předchozího občanství.

LN: Cizinec, který se stane občanem ČR, si nemůže ponechat dvojí občanství?

Zásada je, že se musí předchozího občanství vzdát. Když ministerstvo uzná žádost o občanství, vydá tzv. příslib. Cizinec se vzdá svého předešlého občanství a přijme české. Může si občanství ponechat pokud zákony domovského státu neumožňují se jej vzdát, nebo pokud by mu to činilo nepřekonatelné obtíže.

LN: Je možné, že cizinec nedostane občanství i tehdy, když splní všechny požadavky, které se s tím pojí?

V praxi se často setkávám s tím, že i u osob, které splňují podmínky, ministerstvo vnitra nedostatečně odůvodní, proč se rozhodlo občanství neudělit. Nějaké podrobnější odůvodnění nahradí pouze formulí, že má právo na svobodnou úvahu a dotyčný nemá na občanství právní nárok.

LN: Jedná v takovém případě ministerstvo vnitra v souladu se zákonem?

Podle mého názoru je to napadnutelné, protože základní zásadou správního řízení je řádně odůvodnit své rozhodnutí.

LN: Řeší se takové věci například soudní cestou?

V loňském roce jsem podával dvě správní žaloby ve věci udělení občanství. Ještě není rozhodnuto, protože správní soudnictví pracuje poměrně pomalu. V obou dvou případech se navíc ministerstvo brání tím, že žaloba neměla být vůbec projednána, protože podle správního soudního řádu tam, kde není subjektivní právo účastníka řízení, není ani právo na soudní přezkum. Zatím nevím o tom, že by nějaký soud v této věci rozhodl.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)