Listopad 2004

Tři adresy v jedné ulici

Ota Ulč

V Plzni v roce 2000 jsem na radnici dostal Cenu 1. června a své poděkování zahájil poněkud nostalgickou meditací, že Osud, pokud něco takového autonomně existuje, mívá podivný, obtížně dešifrovatelný smysl pro humor a absurdno. Rozhodně jsem si netroufl snít o životě v mnohdy značně exotických dálavách, když mi za studií na gymnáziu experti-psychologové doporučili kariéru lékárníka. Po letech se mi podařilo upláchnout z klece s přesvědčením , že onen nesmysl s budováním zářných zítřků bude napořád, tak jako bude Sovětský svaz, záštita míru ve světě, ty obře, je nám s tebou dobře!

A ejhle,ono ne. Vědecký socialismus se jim parádně rozsypal, jaká to úleva, důvod k jásání. Jenže Osud se nám nepřestal pošklebovat: odstavená, zdiskreditovaná KSČ, strůjkyně přemnoha neštěstí, v nápodobě mýtického ptáka fénixe povstala z rudého popela, je tu znova s námi, lidé zvláštního ražení místo srpu a kladiva mávají třeštičkami a neupoučitelnému národu se v nich tolik zalíbilo, že s naprosto největším počtem členstva už jsou tou druhou nejpopulárnější stranou ve státě. Jejich hlavní velitelství v Praze sídlí v ulici Politických vězňů.

Tam se vrátíme, byť poněkud oklikou a sice přes mohamedány. Před půl rokem jsem napsal článek Alláh kluše Amerikou, zabývající se organizací s iniciálkami CAIR (Council on American-Islamic Relations). Ta se denně internetem ozývá z pozice ukřivděných, ubližovaných, obviňujících bezvěrce, že jsou „insensitive.“ Obvinění, založené na subjektivním pocitu, je ovšem nevyvratitelné a každý příslušník jakékoliv menšiny by na něj mohl mít nárok, prosazovaný s pokud možno notnou dávkou morální převahy. Seznámil jsem se s tvrzením úřadujícího imáma Ziada Hamdana, že jejich náboženství je vystaveno surovému útoku, ač v Americe nadále pokračuje výstavba už beztoho početných mešit, aniž bych se dovídal o podobném stavebním ruchu křesťanských chrámů například v Saúdské Arábii, zemi našeho údajného spojence.

Amina Silmi, palestinského původu, jejíž manžel, rovněž ilegál, byl po spáchání trestného činu deportován, se stala symbolem islámského utrpení. Zabalené hlavy, šátek zvaný hidžáb – další jablko sváru a mravního rozhořčení. Irácká žákyně střední školy ve státě Louisiana se dostala do konfliktu s učitelem, který jí poručil šátek odstranit. Ředitelství již záležitost vyřešilo odstraněním učitele.

Ve státě New Jersey rodiče žáka čtvrté třídy usilují o zákaz všech vepřových produktů ve školní jídelně. Požadavku ještě nebylo vyhověno, leč dosud není všem dnům konec. Žáci přistiženi při švindlování, zareagovali obviněním z náboženské perzekuce. Učitelka v pátek a o muslimských svátcích odmítá učit. Nadřízený úřad projednává, zda ji propustit nebo vyhovět. Již vyhověl školníkovi, který si vymohl právo být v pátek nepřítomen na pracovišti za účelem odchodu do mešity. Publikace CAIR uveřejnila článek Los Angeles Times s názvem „Imigranti mění tvář staré Evropy.“ Že Evropa si teď musí zvykat na přibývání muslimů. Už jich má 15 milionů a do deseti let se jejich počet zdvojnásobí.

Ano, na starém kontinentě ještě značněji přituhuje. Tak nás například informuje výtečný publicista Benjamin Kuras v článku Planeta patří Alláhovi (internetový CS-magazín, září 2004). Těmito slovy a s doporučením „táhni do pekel“ se na adresu britského ministra vnitra vyjádřil kazatel Abú Hamzá, který vyškolil několik teroristických sebevrahů a mnohé další poslal na výcvik Al Kajdy v Afghanistánu. Úřadům se dosud nepodařilo vyhovět žádosti Američanů jim ho vydat k trestnímu stíhání. Z BBC byl vyhozen komentátor, který si troufl napsat, že islámské země jsou vesměs totalitní krutovlády. Touto každému známou skutečností urazil islám. A s takovými příklady by se dalo ještě dlouze pokračovat.

Leč vraťme se do ulice Politických vězňů, též adrese významného učení CERGE (Center for Economic Research and Graduate Education). Tam se koncem května 2004 z iniciativy významných osobností (Vojtěch Cepl, Jiří Grygar, Tomáš Klvaňa, Hana Marvanová, Jiří Pehe, Ladislav Smoljak, Alexandr Vondra a Josef Zieleniec) konalo diskusní forum na téma „Islám versus Západ: Střet civilizací?“ K pozvaným hostům, zejména z médií a politických kruhů, promluvili dva řečníci: jedním byl Tomáš Halík, sociolog a teolog, druhým jsem byl já. Halík, člověk všeobecně vážený, byl mezi kandidáty nahradit Václava Havla v prezidentském úřadě (ale vzhledem ke své náboženské orientaci bez realistické naděje na zvolení) a promluvil první. Ostře zatratil Bushe, charakterizoval ho jako lháře kvůli jeho tvrzení o existenci zbraní hromadného ničení (což rovněž tvrdily všechny západní výzvědné služby včetně francouzské, východní služby včetně ruské, ba i arabský Egypt). Halík naléhal na dohodu, domluvu s islamisty, nutnost porozumět jejich motivům. S tím jsem ovšem srdečně nesouhlasil. Vyloučil jsem mírovou koexistenci s fanatiky, kteří mají ve svém programu nás zabít k potěše Alláha. Řešením nemůže být abdikace západní civilizace, ale snaha o odpovědnost v jejich vlastních islámských řadách se vypořádat s nihilistickými destruktivními fanatiky. Po našich projevech se rozproudila diskuse, jejíž účastníci převážně podporovali mé stanovisko.Výjimku tvořilo několik českých, částečně zabalených musulmanek. Jedna z nich se dostavila zcela v černém, pouze se skulinou pro oči.

A třetí adresa v ulici Politických vězňů je výlučně mohamedánská, jak jsem se dozvěděl z internetového zdroje http://muslimskelisty.cz. S oznámením Přijďte na slavnostní otevření nové mešity! 1. – 2.října 2004 , Politických vězňů 21. „Milé sestry a bratři v Islámu, vážení přátelé Islámu, dovolujeme si Vás pozvat, začátek v 13.00 hodin, více na mobilním čísle 777636544 nebo email mudrec80@hotmail.com.”

Internetové MUSLIMSKÉ LISTY, velice doporučuji tuto pochoutku, jde z ní však mráz po zádech. Exkluzivní zpravodajství iráckého odporu sestavil Muhammad Abú Nasr a přeložila Eva Cironisová. Druh publicistiky s megatonáží fundamentalistické zášti – „zuřivá americká ofenzíva v Nadžáfu“, „proamerický as-Sistání“ atd. Zvlášť jsem si liboval v komentářích, pod nimiž byl podepsán Ing. Mohammad Abbas. O genocidě v Darfúru informuje, že „současná krize byla způsobená cizí intervencí“ a „izraelskými prsty v Súdánu.“ O masakru v Beslanu jsem se příliš nedočetl, ale jistě i tam budou k nalezení zločinné židovské prsty.

Mnoho rubrik k mání. Například kulturní akce Opus Arabicum. Informační a debatní komunita o islámu, nejen pro muslimy! Stránka pro ženy:“Ve jménu Alláha Milosrdného, Slibovného srdečně Vás vítáme na našich stránkách o Islámu. Dá-li Alláh, naleznete naše stránky prospěšnými. Není moci kromě Alláha a tyto stránky by nevznikly bez Jeho vůle. Všechna sláva náleží JEN jemu.“ Vida, Alláh se též zasloužil o vynález internetu.

Takže abych přemýšlel o méně zkázonosné alternativě, kdyby bylo třeba si vybrat: zda nám již známé tvory zvláštního ražení s třešničkami či takovou budoucnost vražedných fanatiků.