Listopad 2004

Naši národní furianti

Martin Zvěřina

Někteří, zejména čeští poslanci Evropského parlamentu si stěžují, že jsou poškozováni při výkonu své práce. Překlady dokumentů jsou prý špatné a pozdě a mimo to nemá po prvním květnu přišedší personál takové platy jako ti, kteří pro EP pracovali před tímto datem.

Většina nováčků se ukřivděna necítí, práci jim prý nic až na drobnosti nekomplikuje. Pokud překlad není hned k dispozici, poslouží si materiálem v nějakém jiném jazyce. A rozdílné platy, ty jsou důsledkem reformy přijaté ještě v době, kdy jsme nebyli součástí unie, noví zaměstnanci mají naopak lepší možnosti rychlejšího platového růstu.

Protože na poslanecké průkazce není (zatím) nápis v češtině a v kanceláři nelze (zatím) naladit české televizní vysílání, trpí s největší pravděpodobností nejen práce stěžovatelů, ale i prestiž České republiky.

Ano, ale jinak, než se kverulanti domnívají. Čerství poslanci se buď chtějí zviditelnit a zkoušejí to rýpáním v nesmyslech, nebo si připravují půdu pro výmluvy zdůvodňující nějaké ty výpadky. Postavení druhořadých členů by si jistě citliví Poláci, Slováci či Maďaři velice brzy všimli. A jelikož se nic takového neděje, jsou naši kverulanti tak trochu za hlupáky.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)