Prosinec 2004

Nemocnice jako volební trhák

Hana Čápová

„Nedopustím privatizaci Klaudiánovy nemocnice,“ slibují na billboardech shodně dva rivalové středočeských krajských voleb – Karel Machovec (ČSSD) a Raduan Nwelati (ODS). Slib splní snadno. Kraj má sice se sítí nemocnic odvážné plány, tenhle špitál ale privatizovat nechce. Navzdory své absurditě však billboardy přinášejí báječnou zprávu. Oblast, která se týká každého z nás a stojí hodně peněz, se poprvé stala volebním trhákem. Tím ale zásluhy krajů na poli zdravotnictví nekončí. Za dva roky pod jejich vládou hospodaří nemocnice bez dluhů. Teď se krajští politici chtějí pustit do další věci, kde stát selhává: dát pacientům dost informací.

Odvážní Středočeši

Kraje dostaly před dvěma lety osm desítek do té doby státních nemocnic se závratnými dluhy 6,5 miliardy korun. Této situaci vděčí samosprávy za jedno. Poprvé se spojily a jako jeden muž hrozily: Státe, dej nám spolu s nemocnicemi také peníze na dluhy. Jinak tě poženeme k ústavnímu soudu. Po tři čtvrtě roce dohadování s ministryní Marií Součkovou nakonec slavily úspěch. Ve státním rozpočtu se našla částka ve výši dvou třetin dluhu. Až potud běžná historka ze světa našeho zdravotnictví, kde stát co chvíli dolévá peníze do bezedných pokladen nemocnic nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny (na konci roku skončí VZP s pravidelnou, ale tentokrát rekordní ztrátou zhruba 10 miliard korun).

Krajští politici si ovšem byli vědomi toho, že nové dluhy budou muset platit ze svého rozpočtu. Proto se dali do práce. Podařil se jim husarský kousek. Většina nemocnic, které zřizují, dnes hospodaří vyrovnaně. „Motivovali jsme ředitele. Kdo dobře hospodaří, dostane prémie,“ prozrazuje jednoduchý recept zlínský hejtman František Slavík (KDU-ČSL). Na odměnu ve výši několikanásobku měsíčního platu dosáhli šéfové tří ze čtyř zdejších nemocnic.

Některé kraje (Plzeňský, Karlovarský, Královéhradecký) šly ještě dál. Změnily nemocnice z příspěvkových organizací na organizace obchodní. „V zákoně stojí, že zřizovatel příspěvkové organizace je povinen zajistit její vyrovnané hospodaření. Kdyby se ředitel nemocnice choval nezodpovědně, nakonec by tam kraj stejně musel nalít peníze. Mohli bychom udělat jediné – odvolat ho. Obchodní společnost na nic takového spoléhat nemůže. Navíc její ředitel odpovídá za problémy svým majetkem,“ vysvětluje důvody změny plzeňský hejtman Petr Zimmermann (ODS).

Ztráta západočeských nemocnic se za půl roku v novém režimu snížila pětkrát (ze 70 na 14 milionů korun). „Zmizely podezřelé a příliš drahé nákupy a smlouvy,“ říká hejtman Zimmermann. Kromě jasných pravidel má změna další výhody: nižší daně, možnost nákupu přístrojů na leasing, smluvní odměňování zaměstnanců místo státních tabulek.

Stejnou změnu plánovali také Středočeši. Jejich situace je ale ještě svízelnější než v ostatních krajích. Nemocnic tu mají celkem jedenáct (kraj je přebíral od státu s dluhem tři čtvrtě miliardy korun), pro potřeby kraje však stačí čtyři – v Kladně, v Kolíně, v Příbrami a Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi. Právě ty chce kraj převést na akciové společnosti, ostatní pronajmout, případně prodat. Jejich další osud bude záležet na tom, zda si budoucí majitel najde místo na trhu. „Uvolní se nám tím ruce, abychom dali do pořádku páteřní síť čtyř nemocnic,“ popisuje hejtman Petr Bendl (ODS) odvážný plán redukce krajské sítě. „Víc jich nepotřebujeme. Nemáme dost peněz na to, abychom se starali o jejich modernizaci.“

Plzeňská kvalita

Právě Středočeši dokázali udělat ze zdravotnictví volební trhák. Překvapivě ovšem není řeč o dalším osudu sedmi „odepsaných“ špitálů, ale jen o změně čtyř vyvolených nemocnic na obchodní společnosti. Začalo to aktivitou ústeckého poslance Jaroslava Krákory (ČSSD), který do sněmovnou projednávaného zákona o hluku vetkl před měsícem větu: Kraje nesmějí převádět nemocnice na obchodní společnosti. Sněmovna bude o předloze hlasovat až začátkem listopadu. Vzápětí ministryně Milada Emmerová slíbila, že připraví zákon o neziskových organizacích ve zdravotnictví a bude se snažit, aby všechny nemocnice přešly na tuto právní formu.

Kandidát na hejtmana Karel Machovec (ČSSD) se rozhodl vytěžit chytlavé téma do dna: ODS se chystá rozkrást špitály, ohrozit vaše zdraví a my jí v tom zabráníme. „Převod nemocnic na obchodní společnosti povede k jejich divoké privatizaci a k problémům s dostupností a kvalitou péče,“ říká Karel Machovec. Nijak ho od takové rétoriky neodrazuje fakt, že nic takového se v Plzeňském kraji nestalo.

Klaudiánovu nemocnici si na svůj billboard nevybral náhodou. Právě tady je totiž šéfem jeden z jeho rivalů, patnáctka na kandidátce ODS Raduan Nwelati. „Použil jsem stejný slogan, aby bylo vidět, že to není pravda. Pan Machovec jen straší lidi,“ říká Raduan Nwelati. „Nemocnici nikdo privatizovat nechce, jejím jediným akcionářem zůstane kraj. Privátní nemocnice nejsou špatné. Kraj je ale ze zákona povinen zajistit péči, musí si proto zachovat vliv.“

Jenže strašení sociálních demokratů má přece jen racionální jádro. Ředitelé nemocnic předvedli, že jsou schopni zruinovat rozpočet, když na ně nikdo nedohlíží. Teď jim kraje v tomhle směru postavily hráz. Co když předvedou, že jsou stejně tak dobře schopni šetřit na úkor kvality lékařských služeb? Cesta z toho je prostá – postavit hráz i na téhle straně. Konkrétně, zveřejňovat data o kvalitě zdejší nemocniční péče. Také tady kraje zřejmě předstihnou centrum.

Zatímco ministryně Emmerová nechce o informacích pacientům ani slyšet, Plzeňský kraj už se pustil do práce. „Loni jsme vypsali výběrové řízení na počítačový program, který nám umožní získávat a srovnávat data z našich nemocnic. Budou nám reportovat nejen o ekonomických výsledcích, ale také o počtu komplikací, reoperací, nákazách nemocniční infekcí,“ říká hejtman Petr Zimmermann. „Koncem příštího roku budou první výstupy. Vyvěsíme je na našich internetových stránkách. Jako lékař i jako politik se držím toho, že lidé mají právo na informace.“ Hejtman Zimmermann zároveň předpokládá, že mezi kraji stejně jako v jiných případech proběhne dominový efekt a další se přidají. „Například karlovarský hejtman Pavel udělal gesto se zpřístupněním zdravotní dokumentace,“ říká. „Tím dal jasně najevo svůj vstřícný postoj k informacím.“

Zlínský patriotismus

Jeden problém však přece jen krajské zdravotnictví přineslo. Kraje, které nemají na svém území velkou nemocnici, kde dělají špičkovou medicínu, to chtějí rychle napravit. Síť současných fakultních nemocnic je ale dost hustá a budovat mezi nimi a bývalými okresními nemocnicemi pro běžnou péči ještě krajské není třeba. Jednak jde o investice v řádu miliard. Navíc většinou platí, že čím víc stejných případů dané pracoviště řeší, tím větší je erudice tamních doktorů a ruku v ruce s tím také kvalita jejich práce.

Krajští politici se ale v tomto případě projevují především jako patrioti. Krajskou nemocnici plánuje Vysočina, Liberec chce kardiochirurgii, také zlínští zastupitelé změnili okresní Baťovu nemocnici na krajskou, s kardiochirurgií a onkologickým centrem. A teď chtějí, aby změnu akceptovala i Všeobecná zdravotní pojišťovna a začala jim posílat na špitál finance odpovídající „krajskému“ titulu – tedy zhruba o třetinu peněz navíc. „Přece nebudeme jezdit do nemocnice sto kilometrů,“ reaguje zlínský hejtman František Slavík (KDU-ČSL) na dotaz, proč by se lidé s vážnými problémy nemohli jako dosud léčit v sousedních krajích. „Naši občané jsou ochuzeni o kvalitní péči. Protože bydlím ve Zlíně, nechodím tak často na koncerty do Obecního domu jako ten, kdo bydlí v Praze. S nemocnicí je to stejné, lidé za ní nikam daleko nepojedou, a proto mají špatnou péči.“

Na rozdíl od většiny hejtmanů odešel František Slavík z první schůzky, na kterou minulé úterý pozvala hejtmany ministryně Milada Emmerová, potěšen. „Popsali jsme ministryni náš problém,“ říká hejtman Slavík. „Čekáme, že ho v celostátní koncepci zohlední.“

Rámeček

Přestalo se rozhazovat, říká karlovarský hejtman Josef Pavel (ODS)

Když jste vdově po Ivanu Hlinkovi dal zdravotní dokumentaci jejího manžela, vypadalo to jako populismus. Pak jste ale udělal záslužnou věc – doporučil krajem zřizovaným nemocnicím, aby totéž udělaly v podobném případě pokaždé. Jak se vyvíjel váš názor?

Sledoval jsem kauzu zpočátku jen zpovzdálí. Pak ale v pořadu na Nově zpochybňovali postup léčení. Uvědomil jsem si, že pověst naší nemocnice je ohrožena. Chtěl jsem rozptýlit všechny pochybnosti o tom, zda léčba proběhla standardně a zodpovědně.

Proč nemocnice takhle nehájila své dobré jméno sama?

Její právní zástupci jí radili: Nic nevydávejte, s nikým se nebavte, zákon to neukládá. To je obecný názor v našem zdravotnictví.

Obdobné kauzy řešil ombudsman před dvěma lety a vláda se tehdy usnesla, že pozůstalí mají na dokumentaci právo.

Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl, jsem o iniciativě doktora Motejla nevěděl. Příjemně mě překvapilo, že on už v tom konal. To usnesení vlády – mám ho před sebou – je z 13. ledna 2003. Ukládá ministerstvu zdravotnictví předložit návrh změny zákona tak, aby zaručoval právo blízkých osob zemřelého pacienta.

Mluvil jste o tom s ministryní?

Minulé pondělí jsem jí napsal dopis a připomínám jí, že je zákon třeba uvést do souladu s občanským zákoníkem a listinou základních práv a svobod.

Chystáte se, podobně jako plzeňští, zveřejňovat data o kvalitě péče?

Ještě jsme to neřešili. Ale osobně si myslím, že zdravotnictví by se mělo více otevřít. Tím pádem by se dostalo do konkurenčního prostředí – a to je velice dobře.

Je u vás zdravotnictví tématem krajských voleb?

U nás je situace kuriózní. ODS je tu v koalici s ČSSD, zdravotnictví má na starost sociální demokrat. Společně jsme provedli transformaci tří našich nemocnic na obchodní společnosti. Jeho stanovisko je stejné jako moje. Zlepšilo se jejich hospodaření, změnilo se klima, ministerští nám přestali vstupovat do odměňování a dalších věcí a rozhazovat systém.

(Respekt, www.respekt.cz)