Prosinec 2004

Zmocněnec hluché vlády

Hana Čápová

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab odchází. Muž, který byl ochoten se loni poprat s přesilou rasistů, kteří v pražském metru napadli Afričana, nastupuje v příštích dnech k budoucímu eurokomisaři Vladimíru Špidlovi. Byla by však škoda, kdyby se tím z Česka vytratil i jeho hlas.

Před třemi lety Jařab střídal svého předchůdce Petra Uhla se sympatickou vizí: hájit nejslabší, dosud mlčící skupiny lidí. Jestliže Uhlovým osobním tématem byly národnostní menšiny, Jařab zůstane spojen především s právy lidí z ústavů – dětí i dospělých, psychiatrických pacientů, lidí zbavených svéprávnosti. Zkrátka všech, kdo se kvůli věku nebo mentálnímu handicapu těžko hlásí o svá práva a jejichž osud bývá zcela v rukou jejich pečovatelů.

Potíž byla v tom, že s nynější vládou si Jařab rozuměl zřetelně hůř než s předchozí. Stačí vzpomenout dva případy. V čase sporu o klecová lůžka Jařab výstižně formuloval, že nejde jen o „zakázat, či nezakázat“: jsou střípkem v mozaice nadužívání restrikce, v pomíjení potřeb klientů, v neznalosti moderních trendů. Stejně přesně pojmenoval i příčiny sterilizace romských žen na severní Moravě: ostravští lékaři prostě rozhodli za ně, přání klientek je nezajímalo a nutnost vysvětlovat odbyli s tím, že romské matky by tomu stejně nerozuměly.

Za lepší konstelace by slova vládního zmocněnce byla začátkem zevrubné reformy. Realita je ale právě opačná: nová ministryně zdravotnictví o žádném „polidšťování“ ústavů neuvažuje, zamýšlí zrušit i zákaz klecových lůžek – a pacient nemá podle ní dostávat zbytečně moc informací, jen by ho to vyděsilo.

Jako své možné nástupce Jařab uvedl Jana Rumla či Svatopluka Karáska. Zda by to byla dobrá volba, zatím těžko soudit, ale jistou logiku má: rozhýbat tak netečný kabinet asi dokáže jedině politik z vládní strany.

(Respekt, www.respekt.cz)