Prosinec 2004

Jan Novák - Zatím dobrý (knižní recenze)

Ross Hedvíček

Dostal jsem včera dárek - knížku. To mám rád, protože si ji mohu přečíst a pak nechat. Když dostanu jako dárek becherovku, tak z toho nic nemám, protože nepiji a zase ji někomu dám. O tuhle knížku jsem si řekl, byl jsem tedy dotázán, co bych chtěl, řekl jsem, že knížku, žádné české sklo, pudinky a žádnou becherovku. Připutovala po trase Plzeň, Curych, Mnichov, Filadelfie, Miami. Je to knížka amerického spisovatele Jana Nováka s názvem Zatím dobrý - Mašínovi a největší příběh studené války, vydaná nakladatelstvím Petrov, zabývající se životem bratří Mašínů, jejich rodiny a přátel.

Ačkoliv osobně znám a nebo jsem se alespoň potkal s téměř každým, kdo v Americe napsal česky více než jednu stranu a dalo se to číst, tak Jana Nováka osobně neznám (ale tímto ho zvu na návštěvu). Jeho romány Miliónový jeep a Striptease Chicago jsem ale četl hned v polovině osmdesátých let, když vyšly v 68 Publishers. Novák používá dobrou češtinu emigrantského dítěte, které je vzděláno a myslí v angličtině, ale kvůli rodičům nezapomnělo česky. Sloh je značně neurotický, těkající, rychlý, navíc v přítomném čase a s rytmem jazyka naprosto neslovanským. Ale čte se to moc dobře. Prostě kdyby Hemingway uměl psát česky, ale pořád byl Hemingway, tak by psal jako Jan Novák.

No, a pak ta kniha má pro dnešní Českou republiku úplně strašidelné téma - Mašíny. Dnešní neokomunistická vláda, parlament a média, plná komunistických kolaborantů, dostávají vyrážku za ušima jako prasata, když mají červenku, jen slyší-li jméno bratrů Mašínů. A jak bylo před pár dny oznámeno, tak arogantní skřet sedící na prezidentském stolci České republiky, Václav Klaus, odmítl bratrům Mašínům a jejich spolubojovníkům udělit státní vyznamenání, na které byli navrženi. Čeští pseudointelektuálové s temnou minulosti si oddechli - protože, jak pravili ve svých komentářích z minulých týdnů, "mají na to svůj názor".

S tím souhlasím. Bratři Mašínové, Milan Paumer a jejich zavraždění druzi a rodiny jsou největšími postavami moderních českých dějin a udělování jim jakéhokoliv vyznamenání dnešním rudým fašistickým režimem České republiky, navíc z rukou nekomunisty (nikoliv antikomunisty) a celoživotního kolaboranta Václava Klause, by bylo urážkou těchto největších hrdinů, který kdy český národ měl.

Většina čtenářů sice nebude znát ani to hlavní, co se odehrávalo v letech 1951 až 1953, co je ale v téhle osmisetstránkové knize. Navíc jsou v knize zachyceny události předchozí - je to rodinná historie otce a dalších příbuzných bratrů Mašinů - i následné - mnohaletý teror, který nastal v maceše vlasti po úspěšném útěku do západního Berlína. Nejen vraždy nevinných příbuzných a dlouholeté věznění ostatních, ale i popis, jak vypadal (pod dohledem StB) život sestry obou bratrů - Zdeny Mašínové a jejich babičky.

Zdena Mašínová ještě v roce 1995 v údajně svobodné České republice neměla přístup k dokumentům z případu a vlastně si ani nebyla jistá, zda na ní nedonášel StB její vlastní manžel (nebudu napínat, nedonášel).

Ostatně i popis rodinného zázemí a události léta předtím, než se oba bratři stali hlavními aktéry, je velmi dobrodružná četba. Je to příběh pozdějšího generála Josefa Mašína (otce obou bratrů) za první světové války, jeho aktivity během německé okupace, mučení na Pankráci a smrt z rukou nacistů. Následují drastické příběhy věznění jeho manželky (matky bratrů), příběh švagra Borka, který se vydával za Němce a přitom vozil bomby do Berlína (než byl taky uvězněn), příběh babičky Emmy, která zachránila oba bratry před posláním na výchovu do Německa (jako se to stalo dětem z Lidic), válečné příběhy obou bratrů, kteří těsně po válce dostali jako ještě malí kluci vyznamenání od prezidenta Beneše Za chrabrost.

Po přečtení této knihy nikdo nemůže použít tu známou hlupáckou českou výmluvu "nemám o tom dost informací".

Jen události do roku 1945 by přesvědčily většinu lidí, aby se sebrali, odešli a na českou kotlinu navždy zapomněli. Jenže Mašínové tam zůstali a pak přišli dodnes nepotrestaní rudí zločinci a vrazi - komunisti a utrpení začalo nanovo. Rodina nedávného válečného hrdiny byla opakovaně vystěhovávána - napřed ze svého statku, pak z domu v Poděbradech, pak z jakéhosi malého bytu, vždy do horšího a horšího. Oba bratři byli opakovaně zatýkáni a mučení na Pankráci, kde před deseti lety byl mučen jejich otec. Oba bratři stále žijí a naživu musí být aspoň část jejich komunistických mučitelů - proč nemá česká společnost zájem na vyšetření a potrestání těchto komunistických prasat?

Ctirad byl pak poslán na tři roky do uranových dolů (ve svých dvaceti letech), Josef byl držen v normálním kriminále (pokud je tedy na kriminále něco normální). Příkoří, kterého se bratrům a jejich rodině dostalo, je neuvěřitelné. A od stejného režimu (nezapomeňme, že dnešní Česká republika má s tehdejší ČSR "právní kontinuitu") by dnes měli Mašínové přijmout státní vyznamenání? Od prezidenta-kolaboranta? Vždyť by to bylo nemorální! Stejně, jak když vidívám scény z Hradu, jak Klaus vyznamenává bývalé (dnes polepšené) politické vězně. Z přeživších hrdinů minulosti se stali pošetilí blázni a přijímají stužky a kousky plechu z rukou kolaborantů svých tyranů a mučitelů. To je jako by Adolf Hitler jezdil jednou ročně do Auschwitzu a vyznamenával vybrané židy za poslušnost a ukázněnost!

V knize najdou zájemci velké množství detailů z oné slavné říjnové procházky do západního Berlína v roce 1953, ale mne jako obvykle zaujalo něco úplně jiného. Co se stalo potom. Pro Mašíny a Paumera život právě začínal, vždyť nejstaršímu bylo pouhých 23 let, začali žít normální život v normální zemí, tak jak si zaslouží každý člověk - ovšem pro jejich rodiny a známé to všechno skončilo. A to je právě ten bod, kde začíná mé vlastní nepochopení pro Československo, nepochopení komunistického režimu té doby a nepochopení komunistického režimu České republiky dnes, nepochopení pro všechny omlouvače komunistických zvěrstev minulosti i současnosti, od posledního omlouvače komunistů někde v pohraničí, protože dostal být po odsunutých Němcích, až po omlouvače komunistů Václava Havla a Václava Klause, kteří neměli charakter a odvahu s nimi skoncovat.

A s komunisty musí být skoncováno. Komunismus je systém, který svou zvířeckosti a počtem obětí předčil nacismus.

Po úspěšném útěku Mašínů a Paumera do západního Berlína byla Mašínova rodina až na dvě výjimky vyvražděna. Mašínové žijí, proč by ale měli stále v klidu žít i komunističtí vrazi jejich rodin? Lidé, kteří s jejich akcemi či útěkem neměli nic společného, byli mučeni, zavíráni za nic na desítky let, jejich životy byly kompletně a nenávratně zničeny. Strýc bratrů Mašínů Borek Novák, válečný hrdina z druhé světové války a poválečný komunista byl popraven na lámacím stole na Pankráci společně s Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou. Jejich matka zemřela ve vězení, pohřbena v neoznačeném hrobě na ďáblickém hřbitově. Rodina Václava Švédy byla pozavírána, včetně manželky, jeho bratrů a rodičů. Podobně u rodiny Hradců. Životy nevinných lidí proplýtvány a zničeny.

Proč má český národ takový odpor k potrestání komunistických vrahů? (Protože je personifikací komunistů?) A potrestáni by měli být. Kdyby byla opravdová spravedlnost, tak by komunisté měli být vystříleni. A zasypat je vápnem, aby nesmrděli! Komunistům nebyl nikdy zkřiven ani vlásek na hlavě za příšerné zločiny, kterých se dopustili, naopak byli chráněni levicovým pseudofilozofem Václavem Havlem, kterému komunisti prezidentství darovali i s kolaborantem Václavem Klausem, později zvolenému prezidentem hlasy komunistů.

Knihu Jana Nováka - Zatím dobrý (Mašínovi a největší příběh studené války) dostanete v každém českém knihkupectví. Pokud ji nemají, měli by být schopni vám ji objednat z nakladatelství Petrov. Pokud vám nebudou ochotni ji objednat - přestaňte v takovém knihkupectví nakupovat.

Jan Novák - Zatím dobrý (Mašínoví a největší příběh studené války), Brno 2004, 800 stran, ISBN 80-7227-194-6, doporučená cena 490 Kč

Adresu nejbližšího distributora najdete ve website http://www.ipetrov.cz