Prosinec 2004

Podle zprávy BIS platí KSČM extremisty

Jaroslav Kmenta

Komunistická strana Čech a Moravy je podle důvěrné zprávy Bezpečnostní informační služby úzce spojena s některými levicovými extremistickými skupinami. Dokumenty s touto informací, původně určené pro tým premiéra Vladimíra Špidly, se podařilo MF DNES získat. Z rozpočtu KSČM byli nepřímo placeni levicoví extremisté. Tak informovala tajná služba tým bývalého premiéra Vladimíra Špidly.

Extremistické organizace jsou přitom považovány za nebezpečné. Daly si totiž za cíl zničit demokracii v Česku. "Ke svému financování zneužívají“ (levicoví extremisté) „i financí KSČM," uvedla BIS v jedné ze svých neveřejných zpráv.

Za extremistické organizace, které jsou na Grebeníčkovy komunisty napojeny, považuje tajná služba hlavně stranu někdejšího komunistického pohlavára Miroslava Štěpána - Komunistickou stranu Československa a Vlastenecké sdružení antifašistů. "Je znám případ o převedení peněz, které od KSČM obdrželo Vlastenecké sdružení antifašistů, na konto SČK," tvrdí BIS. (Štěpánova strana se do roku 1999 jmenovala Strana československých komunistů – SČK). Místopředsedu komunistů Jiřího Dolejše tato informace překvapila. "Slyším to poprvé. Pokud by to byla pravda, tak bychom to museli velmi důkladně projednat, protože by to bylo velmi varovné. Mohlo by to znamenat, že jsme nedohlédli tok některých peněz. Mohlo se to stát na nějaké místní úrovni," řekl Dolejš. A připustil, že Grebeníčkovi komunisté poskytují "nefinanční" podporu pouze některým "vlasteneckým" organizacím." Pokud organizují akci, která je prokazatelně vlasteneckého charakteru, tak jim půjčíme třeba zvukovou aparaturu," řekl.

Tajná služba je přesvědčena, že ze všech extremistických skupin, které v Česku působí, jsou daleko nejnebezpečnější právě levicoví extremisté. Je jich totiž víc a mají větší vliv než extrémní pravice. Tajná služba tvrdí, že z levicových extremistů jsou nejaktivnější neobolševici. Ti mají vazby na parlamentní stranu KSČM, ruské komunisty, ale i ruské zpravodajské služby. Navíc někteří členové nebo sympatizanti levicových extremistických skupin podle BIS tajně pronikají přímo do státní správy na významné posty. Jejich cílem je i policie a armáda. "Především Komunistická strana Československa (dříve Strana československých komunistů - SČK) je orientována na vybudování pevné organizace. Neobolševici využívají vazeb s bývalými kolegy-příslušníky mocenských struktur, kteří stále působí v oblasti státní správy, policie či armády," uvedla BIS.

Podle tajné služby tak neobolševici získávají informace, ale i manipulují s úředníky. "Jsou k dispozici dokonce informace o tajném členství některých policejních důstojníků ve Štěpánově SČK (KSČ)," uvádí tajná zpráva. "Nepovažuji svou stranu za nějakou extremistickou levici," komentoval Miroslav Štěpán informace BIS. Čeští neobolševici počítají s tím, že někdy v budoucnu by mohl v Rusku přijít prokomunistický převrat, což by změnilo i situaci v České republice. Extremisté si tak slibují návrat k moci.

Analytici tajné služby usuzují, že se neobolševici připravují na případné převzetí moci: "Vytvářejí seznamy nepřátel, tedy osob určených k likvidaci. Na těchto seznamech figurují mimo osob angažovaných v současném režimu i někteří představitelé současné KSČM, kteří jsou obviňováni ze zrady komunistických ideálů," uvádí tajná služba.

Jak získávají peníze? Tunelují podniky, tvrdí tajná služba

Kromě občasných finančních výpomocí - třeba i od parlamentní strany KSČM - získávají podle BIS neobolševici peníze na svou činnost nelegálně. Třeba i tunelováním některých podniků, tvrdí tajná služba.

V této souvislosti se zmiňuje hlavně o aktivitách šéfaKomunistické strany Československa Miroslava Štěpána. Ten se podle BIS podílel v polovině devadesátých let na vytunelování severomoravského podniku Strojosvit Krnov, který je jediným českým výrobcem a vývozcem koželužských strojů. Ve zprávě se doslova píše: "Existuje také podezření, že se Štěpán ve spojení s dalšími osobami podílel na tunelování některých severomoravských podniků - například podniku Strojosvit, kdy jedna polovina zisku šla Straně československých komunistů (nyní KSČ), jedna čtvrtina přímo generálnímu tajemníkovi Štěpánovi a jedna čtvrtina dalšímu účastníkovi akce."

Nic jsem neudělal, tvrdí Štěpán

Miroslav Štěpán obvinění z tunelování Strojosvitu odmítá. "Absolutně to popírám. Jsou to nesmysly," řekl. V krnovském podniku Strojosvit, který se dříve jmenoval STG, Štěpán skutečně pracoval. V rozhovoru pro jedny místní noviny v roce 1996 řekl: "Nejsem podnikatelským společníkem STG, pouze zaměstnancem ve funkci obchodního manažera. Domnívám se, že je škoda, aby takový podnik jako Strojosvit opustil svá zavedená odbytiště ve východních státech. Jsem inženýr v oboru konstrukce a kandidát věd v oblasti ekonomie, proto jsem dobře obeznámen s kovovýrobou a zahraničním obchodem." Krnovský list Region tehdy uvedl, že Štěpán zajistil podniku kontrakty například s komunistickou Severní Koreou.

Továrnu přivedli na buben a vrátili státu

Podnik však i přes tyto kontrakty málem zkrachoval. Štěpánovi partneři nadělali podniku téměř čtvrtmiliardový dluh a museli podnik vrátit Fondu národního majetku. Současný šéf podniku David Kostruh o někdejším tunelování Miroslava Štěpána už nic neví. "Nemám takové informace," uvedl Kostruh.

Tajná služba ještě připomíná, že neobolševici využívají ke svému financování četných kontaktů s ekonomickou sférou. "Vyvíjejí i vlastní podnikatelskou činnost. Jejich zájem je především orientován na obchod s některými rizikovými zeměmi, jako je Írán či Libye. KSČ projevuje zájem o ruský zbrojní trh. Podle některých informací získaly extremistické skupiny i finanční prostředky po bývalé sovětské armádě," tvrdí BIS.

(MFDNES)