Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2004


Kladivo na spammery, nevidomí vidí, pás cudnosti a konec vyděračů

Petr Koubský

V Americe padl minulý týden (od 01. 11. 2004 – pozn. red. CS-magazínu) první rozsudek za spam, neboli nevyžádanou reklamní poštu. Je tvrdý. Hlavní pachatel Jeremy Jaynes dostal devět let vězení, jeho sestra, která mu pomáhala, peněžitou pokutu. Jaynes byl ovšem souzen především jako podvodník, nabízel totiž zcela bezcenné služby za nemalé peníze. Rozesílal mailem nabídku na snadnou práci doma za 75 dolarů za hodinu, nic takového ve skutečnosti nabídnout nemohl, ale peníze z kreditních karet inkasoval. Vydělal prý na lidské důvěřivosti neuvěřitelných 24 milionů dolarů. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale rozhodně to je důkaz, že aspoň na některé velké spammery si úřady dokáží došlápnout. Doufejme, že nejen v USA.

Podstatně méně kontroverzní je práce profesorky Petry Stoerigové z katedry experimentální psychologie univerzity v německém Düsseldorfu. Zabývá se vývojem zařízení, které převádí obraz na zvuk a pomáhá tak nevidomým orientovat se v neznámém prostředí. Počítačový systém pracuje se záběry miniaturních kamer vestavěných do brýlí. Podle nich generuje tóny. Projíždí přitom obraz zleva doprava, nejprve tedy dostanete zvukovou informaci o tom, co je nalevo. Výška tónu odpovídá poloze: předměty nahoře vyvolají vysoký tón, předměty dole nízký. Jas se převádí na intenzitu tónu. Jasným předmětům odpovídá hlasitý tón, tmavým tichý. Pokusy na dobrovolnících zatím ukazují, že se takovému zprostředkovanému vidění skutečně dá naučit, i když ze slovního popisu to vypadá nepravděpodobně. Problém je spíše v tom, že se použitím přístroje blokuje přirozená orientace sluchem, na niž jsou slepci zvyklí.

Třetí technická novinka tohoto týdne vyvolává rozpaky – jak o ní psát pro seriózní list, nikoli pro bulvární plátek? Jde o projekt dvou londýnských designérů, který se jmenuje Under(a)ware, což je opravdu těžko přeložitelná slovní hříčka, nicméně underwear (což se vyslovuje stejně jako underware) značí spodní prádlo, aware pak pozornost, vědomí, či varování. Což je to, oč tu jde: pánové Humphries a Evans nenavrhují nic menšího než novodobé pásy cudnosti nabité elektronikou. Představte si, že vaše dospívající dcera jde na rande; klíčová součást jejího intimního oblečení dovede poznat, že byla odložena, a pošle vám o tom SMS… Je to šílené, nevkusné, manipulativní – ale technicky možné. A prosadily se už horší věci. Nicméně, v elektronice a výpočetní technice jde vždy o problém štítu a meče. Pokud by se under(a)ware prosadilo, je snadné domyslet, čím by se začali zabývat šikovní pokoutní specialisté z předměstí, kteří dnes na počkání odblokují kradený či dotovaný mobilní telefon. A jak by se jim zvedly tržby.

Z detektivek víme, že největší hloupost, jaké se může zločinec dopustit, je napsat vyděračský dopis na psacím stroji. Detektiv ozbrojený lupou dokáže z drobných vad jednotlivých liter poznat, z jakého stroje dopis pochází – a ptáček je lapen. Po všeobecném rozšíření počítačů to začalo vypadat, že s touhle detektivní metodou je konec. Tiskárny žádný individuální podpis nemají, protože v nich nejsou typové páky a předlohy liter. Jsou jedna jako druhá. Nebo ne? Ne, říkají k tomu George Chiu, Jan Allebach a Edward Delp z Purdue University v americkém Indianapolis, o jejichž práci referuje článek v časopise The Economist. Podařilo se jim totiž najít spolehlivé individuální vzory i na výstupech z laserových tiskáren. Jejich tiskové válce a zrcadla odrážející laserový paprsek také trpí individuálními vadami. Lidské oko je nevidí, lupa Sherlocka Holmese by také nestačila, ale pomoci dokážou opět počítače. Z naskenovaných výtisků dovedou zatím spolehlivě rozeznat výrobce a model tiskárny, na technikách rozlišujících jednotlivé kusy zařízení se pracuje. Dr. Chiu navrhuje tuto práci radikálně zjednodušit tím, že by výrobci tiskáren povinně přidávali do tiskových výstupů svých strojů jejich neviditelný individualizovaný podpis. Je jisté, že strážcům individuálních svobod se tenhle nápad líbit nebude; policistům a bojovníkům proti terorismu naopak určitě ano.

(Respekt. www.respekt.cz)



Zpátky