Prosinec 2004

Kontrolujte těhotné a zákeřné infekce

Vratislav Schreiber

Pomineme-li infekce, pak všechny ostatní lidské choroby jsou způsobeny poruchami v metabolismu. Dosud se soudilo, že sklon k těmto nemocem je dán dvěma faktory: genetickou vlohou a životním stylem. Nyní autoři z Nového Zélandu v americkém časopise Science dokazují, že těchto faktorů je více a že hlavním určovatelem lidského osudu jsou už vlivy působící na lidský plod. Typickým příkladem může být kouření, alkoholismus nebo podvýživa matky v době těhotenství. Zpravidla tyto věci totiž zapříčiňují nízkou porodní váhu, která pak v pozdějším životě jedince koreluje s větším výskytem vysokého krevního tlaku a cukrovky. Také životní prostředí a výživa v dětství mají na další osud člověka velmi významný vliv.

Epidemiologické studie ve Finsku například ukázaly, že riziko cukrovky 2. typu (z nedostatečné citlivosti na inzulin) je zejména vysoké u osob, které měly nízkou porodní váhu. Podle některých studií navíc svou roli hraje i datum narození – v podzimních a zimních měsících je větší výskyt virových infekcí u těhotných žen, a to ovlivní i vývoj plodu. Při vzniku nemocí se tedy uplatňují i tzv. epigenetické faktory, nikoli jen dědičné zatížení. Z toho všeho plyne, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost vývoji dětí, které se narodily s nízkou (ale i s nadměrně vysokou) porodní vahou, a také pečlivěji než dosud sledovat zdravotní stav těhotných žen.

Vědci z gerontologického centra Univerzity jižní Kalifornie v Los Angeles sledovali vztah mezi kojeneckou úmrtností a dobou dožití. Prokázali přitom, že obě veličiny spolu souvisí: čím je v dané generační skupině kojenecká úmrtnost vyšší, tím nižšího věku se její příslušníci dožívají. Čím to je?

Na první pohled je zřejmé, že v obdobích zvýšeného rizika dětských nemocí je prostě hygienická a zdravotní situace obyvatel špatná, a proto se dožívají i nižšího věku. Výzkum však navíc ukázal, že významnou roli hrají i zánětlivá onemocnění: čím kdo v dětství prodělá více zánětů, tím menší má naději na dožití se vysokého věku. Vyšlo totiž najevo, že u lidí, kteří během dětství a dospívání prodělají zánětlivé choroby, dochází v dospělosti k častějšímu výskytu rakoviny a cukrovky a jsou ve vyšší míře náchylní i k onemocněním srdce, cév a dýchacích cest. Chceme-li tedy zvyšovat průměrnou dobu dožití, je nezbytně nutné zaměřit se na prevenci zánětlivých chorob u dětí, a v případě, že jimi onemocní, nezanedbávat jejich důslednou léčbu.

(Respekt, www.respekt.cz)