Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2004


Návod, jak se stát bohatým

Jaroslav Spurný, Marek Pokorný

Chybělo málo a naše veřejná kasa mohla být letos bohatší o deset miliard korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při prověrce jedné z velkých akcí, v níž zdejší politici hospodaří s penězi daňových poplatníků. Zpráva o „nevysvětlitelné a zbytečné“ ztrátě sumy, která by s klidem pokryla třeba současné chybějící finanční přídavky pro učitele a pro penzisty, ovšem nezaujala ani vládu, ani opozici. Proč?

Z cizího krev neteče

Těch deset miliard se dalo ušetřit na stavbě železničního koridoru. Podle kontrolorů z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jsme kvůli špatně provedeným výběrovým řízením na jednotlivé zakázky „evropské železnice“ přišli zbytečně o přinejmenším čtyři, ale možná až deset miliard korun. To by stačilo třeba na roční zvýšení učitelských platů nejméně o pět tisíc korun měsíčně.

Zpráva přitom zapadá do setrvalého trendu. Za poslední rok prověřili jeho inspektoři nakládání se státním majetkem za 530 miliard korun – a skoro desetina z této sumy byla podle nich utracena zbytečně. Nebo tak neprůhledně, že ani pečlivá prověrka nedokázala odhalit, co se s penězi stalo. Jen v posledních dvou letech upozornil úřad na špatné hospodaření Pozemkového fondu, České konsolidační agentury, ministerstva obrany, zemědělství a dopravy a ve svých zprávách navrhl desítky možností, jak veřejné pokladně ušetřit velké sumy peněz. Výsledky všech nálezů dostala na stůl vláda – ale vzala je pouze na vědomí a ani v jednom případě nenařídila žádnou nápravu.

„Zákon o NKÚ nám vlastně jinou možnost nedává,“ vysvětluje přístup kabinetu ministr financí Bohuslav Sobotka. „Můžeme sice apelovat na jednotlivé rozpočtové organizace, ale ony většinou docela přesvědčivě vysvětlí, proč utratily peníze, tak jak to udělaly.“ Sobotkův úřad by měl být z logiky věci největším spojencem objevitelů z NKÚ. Šance ušetřit tak významné miliardy by totiž mohla snížit tlak, kterému jsou finance každý rok vystaveny při práci na zdejším trvale zadlužovaném rozpočtu. Existuje tedy na tisícihlavém ministerstvu odbor, nebo aspoň pár úředníků, kteří se návrhy a nálezy NKÚ zabývají a snaží se je prosadit v praxi? „Samostatný odbor ne,“ říká tiskový mluvčí Sobotkova úřadu Marek Zeman. „Ale lidé zabývající se tady jednotlivými resorty, třeba zemědělstvím, mají nálezy při sestavování rozpočtu k ruce a přihlížejí k nim.“ Může uvést jediný příklad, kdy konkrétní úředník navrhl na základě zjištění NKÚ rozpočtový škrt? „To je strašně složité,“ říká Zeman. „Těch odpovědných úředníků je tu strašně moc a neumím si představit, jak by to šlo zjistit.“

Opozice si nepamatuje

Na neochotu politiků a úředníků zabývat se nálezy NKÚ a využívat je při debatách o rozpočtu si svého času stěžoval už první ředitel NKÚ Lubomír Voleník. „Politici jako by nevěděli, co mají v rukou, že náš úřad by mohl být skvělým nástrojem opozice při hledání rozpočtových úspor,“ řekl Volejník v roce 2002 a jako příklad uváděl rozhazování stamilionů při vzniku sídel pro krajské úřady nebo neuvážené investice miliard do stavby dálnic. „Ale vláda naše připomínky akceptovala a slíbila nápravu,“ dodal tehdy Voleník. Jenže než se to projevilo na konkrétních činech, všemi respektovaný a ctěný prezident NKÚ zemřel. A vše se vrátilo na starou kolej: vládní instituce nálezy NKÚ odmítají jako „nepřesné“ a opozici údaje o konkrétních hospodářských přešlapech a podezřelém rozhazování nezajímají také (viz rámeček). Váha NKÚ přitom po Voleníkově smrti řádově poklesla mimo jiné i proto, že poslanci za celé bezmála dva roky nesplnili svou povinnost a nenašli instituci nového šéfa. Úřad sloužící k dozoru nad hospodařením se státními financemi zatím řídí viceprezident a sněmovna už měsíce debatuje, zda raději do čela úřadu nepostaví někoho ze svého středu – a koho.

„Proč nálezy NKÚ nerespektujeme? Protože nejsou kompetentní,“ říká k nezájmu opozice místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS). „V čem konkrétně, na to teď neumím odpovědět, vzpomínám si třeba na nález starý deset let, týkal se subvencí do ministerstva zemědělství. NKÚ kritizoval vynaložené peníze, a nevěděl, o čem mluví – ale podrobnosti si nepamatuji.“

Podobně silné argumenty mají i Tlustého kolegové. „Pověřený šéf úřadu Dušan Tešnar neumí ve vládě a parlamentu prosadit závěry NKÚ. A já jsem vládu kvůli penězům na koridory interpeloval, ale nikoho to moc nezajímá,“ říká kandidát ODS na křeslo prezidenta NKÚ Miroslav Beneš. (Sněmovní web ukazuje, že za poslední dva roky se s tématem kontrol NKÚ přihlásil dvakrát – ani jednu otázku však ministrům nepoložil, protože když na něj přišla řada, byl vždycky nepřítomen.)

„Na základě zjištění NKÚ není možné uložit žádné sankce, úřad je proto bezzubý,“ vysvětluje další důvod nezájmu místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus (ČSSD) a Tlustý, Beneš i Sobotka s tím souhlasí. Tak proč zákonodárci ze sněmovny nebo vláda nenavrhli zákon, který by to změnil? „S tím by měli přijít lidé z úřadu. Ať si prosazují své zájmy sami,“ říká Tlustý. Ale vždyť nejde o „zájmy“ kontrolorů, nýbrž o veřejné peníze a o daňové poplatníky. Proč politici nenavrhli změnu zákona o NKÚ, který by dokázal ušetřit miliardy? „Může to napravit jen rozšíření pravomocí NKÚ,“ říká ministr financí Sobotka. „Podle mne by úřad měl mít právo kontrolovat dopředu podmínky, jak jsou státní peníze vynakládány. Tím by se hodně vyřešilo a vláda už o něčem takovém uvažuje.“ Prozatímní prezident úřadu Dušan Tešnar na fakt, že nálezy jeho úřadu nikdo nerespektuje, odpovídá lakonicky e-mailem: „Takový je prostě zákon, a my nemáme moc jej změnit.“

RÁMEČEK

Ne, peníze na kampaň s tím opravdu nesouvisí

„Na veřejných zakázkách pro koridor se daly ušetřit minimálně tři miliardy,“ tvrdil nález NKÚ už před 7 lety. „Na stavbu železniční sítě byly v posledních letech nehospodárně vydány čtyři miliardy,“ zopakoval Lubomír Voleník o tři roky později. Nic se nestalo. Další ztráty při výstavbě železničních koridorů jsou největším nálezem NKÚ z posledních dvou let. „Při součtu nejvýhodnějších nabídek ze všech uchazečů o zakázky nám vyšla úspora až deset miliard,“ říká kontrolor Jiří Adámek. NKÚ přitom zkontrolovalo jen zhruba polovinu ze 70 dosud prostavěných miliard – a dalších 100 miliard budou koridory ještě stát.

Ministerstvo dopravy ale dlouholetý systém zadávání zakázek obhajuje, stejně jako třeba opoziční místopředseda dopravního výboru sněmovny Karel Sehoř (ODS). „Ta čísla o ztrátách v koridorech jsou podle mě přehnaná,“ říká. Nemá sice žádné analýzy a uznává, že by se o nálezu NKÚ mělo „aspoň diskutovat“, ale dopravní výbor se zprávou, která hovoří o miliardových ztrátách, nezabýval a zabývat nebude. „Nemá to smysl, není přesvědčivá,“ říká předseda výboru Jaromír Schling (ČSSD). Proč? „Tomu byste nerozuměl,“ odpovídá Schling.

Na to, proč se opoziční ODS nezajímá o zjištění NKÚ o koridorech existuje možné vysvětlení. Jeden z největších příjemců miliardových zakázek na stavbě železničních koridorů je firma Železniční stavitelství Brno. Té má být současná nejsilnější opoziční strana za co vděčna: Železniční stavitelství v polovině devadesátých let jí tajně financovalo její předvolební kampaň plnými sedmi miliony korun. „To s mým názorem nemá nic společného,“ říká Sehoř.

(Respekt, www.respekt.cz)



Zpátky