Prosinec 2004

Ministryně Emmerová je lhářka

Petr Zavoral

Vlastně bych k tomu titulku už nemusel nic dodávat. Všichni jsme byli svědky toho, jak ministryně zdravotnictví Grossovy vlády, bývalá komunistka Milada Emmerová, vyváděla, když do médií pronikla informace, že její úřad připravuje vyvlastňování soukromých ordinací. Přestože šlo fakticky takříkajíc o zprávu z jejího stolu, označila ji za hrubě zkreslenou novinářskou fámu a rázně se od ní distancovala. Dokonce prohlásila, že jí ze znárodňovacích návrhů naskakuje husí kůže, že s ničím takovým nikdy nepočítala a »rozhodně to od ní nikdo neuslyší«. Jenže už několik dní nato se ukázalo, že ... lže.

»Na švestkách« soudružku Emmerovou minulý týden nachytaly Lidové noviny, jimž se podařilo získat důkaz, že nejenže má daleko k husí kůži ze znárodňování, ale že jako zasloužilá nositelka rudé kůže husákovské zmíněný plán naopak osobně podpořila. Již 5. října, tedy dlouho před tím, než se tato lhářka zapřísahala svým odporem k postátňování, vznikl zápis z jednání odborné zdravotnické komise ČSSD, v němž se píše: MUDr. Emmerová s předloženým návrhem souhlasila s tím, že je třeba uspořádat jednotlivé body v jedné z jeho částí. To není žádný podvrh ani výplod novinářské fantazie; to je dokument, který má k dispozici Česká tisková kancelář a jejím prostřednictvím i redakce sdělovacích prostředků, které měly zájem jej získat.

Pikantnost výše popsaného maléru byla umocněna tím, že se provalil den před 28. říjnem, kteréžto datum si střední a starší generace ještě pamatuje jako bolševikem oslavovaný Den znárodnění, i nabízelo se žertování na téma příbuznosti narudlé socialistické grossparty s komunistickými maxizloději. Lidé se smyslem pro dramatickou zápletku navíc napjatě vyčkávali, jak se Emmerová vylže z nevylhatelného napodruhé. A soudružka nezklamala: Paní ministryně si není vědoma toho, že by na poradě něco podepisovala, prohlásil vzápětí s ledovým klidem jistý Vítězslav Klíma z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Nebohá česká veřejnost má teď vskutku skvostný výběr: buď akceptuje, že v Grossově vládě dřepí minimálně jedna ze lži usvědčená podvodnice, nebo se smíří s tím, že jeden z nejnákladnějších resortů spravuje sklerotická bába, která si dnes už nepamatuje, co podepsala včera. Jedna nabídka lepší druhé, není-liž pravda.

Emmerová není ve Strakově akademii zdaleka jediná bývalá bolševička, tedy osoba, pro niž je lež posvěceným prostředkem k dosažení účelu. Mnohem víc neonormalizátorů zaměstnává usměvavý strojvůdce v upřímné víře, že se časem ve lži zdokonalí natolik, že se stanou pro voliče přijatelnější než nesocialistická konkurence. Nenechme k tomu dojít. Jakkoliv usilovně si takzvaná pravice řeže větev sama pod sebou, mohlo by být pro svobodomyslného občana smrtící dát protestní hlas lhářům z Lidového domu. Emmerová je živoucím důkazem trvalé platnosti rčení, že bývalý komunista je totéž co bývalý černoch.

(Annonce)