Leden 2005

Hyeny a Hyeny v akci (recenze)

Tomáš Krystlík

Hyeny a Hyeny v akci jsou dvě rozsáhlé publikace Jaroslava Pospíšila, který si dal za úkol zmapovat, ač povoláním právník a nikoli historik, období německé okupace a poválečných let na Moravě, kolem Zlína, Holešova, Kroměříže a dalších moravských měst. Události, které popisuje, však mají celoprotektorátní a po válce celostátní dosah.

Knihy se zřejmě nebudou číst dobře lidem lpějícím na neměnných historických pravdách a národovcům, protože JUDr. Pospíšil nehodlá něco zatajovat, zametat pod koberec, nebo přikrašlovat. Soustředil se na události, které dosud nebyly zpracovány, nebo podány falešně. A tak z jeho líčení vychází najevo, že někteří představitelé německé okupační správy se chovali čestněji než čeští lidé, jak někteří lidé byli diskriminováni chybným uplatňováním Benešových dekretů a jiní trestáni křiklavě nespravedlivými rozsudky poválečné justice. Autor se zabývá i akcemi tzv. partyzánského hnutí, které mnohdy jen loupilo a zbytečně terorizovalo obyvatelstvo pod vedením sovětských komisařů a mnohdy i konfidentů Gestapa a SD. Čeští kolaboranti a udavači hojně po válce končili s falešným nebo skutečným osvědčením o svém odboji nepotrestáni v KSČ a v mocenských organizacích, kdežto svědci jejich neblahé činnosti za protektorátu náhle umírali. Hyeny je název pro tuto knihu nadmíru přiléhavý. Od roku 1996 vyšlo již její páté vydání.

Knížka Hyeny postihuje období 1938 až 1948 s určitými exkurzemi do dob pozdějších a jejím konci je připojeno pojednání šéfa zvláštní komise pro vyšetření atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha Heinze Pannwitze, zpracoval a přeložil Australan Stanislav Berton, ve kterém se podává odlišný výklad atentátu a okolností kolem něho, než je ona oficiální, československá verze*)

Hyeny akci jsou volným pokračováním Hyen s důrazem na období 1948 – 1953 opět s přesahem do let pozdějších. K těmto publikacím neexistuje pendant na českém knižním trhu, protože spolehlivé studie o protektorátu, ani o poválečném přestupu kolaborantů k moci zatím nikdo z profesionálních českých historiků nezpracoval. Udělali to za ně cizinci, ale jediná solidnější publikace vydaná česky - Detlef Brandes: Češi pod německým protektorátem - platí již za zastaralou, protože pochází z roku 1969. Je nutné také uvážit, že čeští historici jsou od roku 1918 dodnes poplatni vládnoucí moci a do zpracování ožehavých témat se vyhýbají a dějinné události falšují ve jménu českého národního státu. O to více je musí nahradit neprofesionálové - jako JUDr. Jaroslav Pospíšil. Že takové knihy se vzbudí pozornost čtenářů je jen dobře. Navzdory nepříjemným pravdám, které mohly leckterého českého nacionalistu odradit, se Hyen již prodalo na 30 tisíc výtisků. A to je v Česku nevídané, protože prodej 1 500 výtisků se tam již pokládá za jednoznačný nakladatelský úspěch. Lze předvídat, že Hyeny v akci naleznou neméně čtenářů.

Za Hyeny a Hyeny v akci obdržel autor JUDr. Jaroslav Pospíšil dvakrát cenu za literaturu faktu Egona Erwina Kische**)

Vydalo Nakladatelství Lípa ve Vizovicích v roce 2002 (Hyeny, 5. vydání, 463 stran, ISBN 80-86093-67-0) a 2003 (Hyeny v akci, 693 stran, ISBN 80-86093-68-9). Obě knížky jsou z různých důvodů v českých knihkupectvích obtížně k sehnání. Pokud je neseženete, obraťte se telefonicky nebo e-mailem na editorku nakladatelství a jeho dobrou duši, paní Ludmilu Velcerovou, která zařídí odeslání knížek na Vaši adresu (577 453 357, velcerova@tiscali.cz). Pokud využijete e-mail, mějte, prosím trpělivost, odpověď vám přijde do týdne. Nakladatelství je ochotné, v případech zasílání knížek do ciziny, akceptovat i netradiční způsoby plateb.

*) Heinz Pannwitz (neplést se stejnojmenným velitelem kozáků v Srbsku) jako člen pražského Gestapa nespolupracoval za války s londýnskou vládou, potažmo českým odbojem, nebo cizími tajnými službami, ale vyhnul se smrti zvláštním způsobem, nechal se těsně po válce odvézt do SSSR, aby se do SRN vrátil v roce 1955 s ostatními německými válečnými zajatci. To učinil i druhý člen pražského Gestapa, krutý Willi Leimer, ale v jeho případě se jednalo již o předválečného agenta sovětské NKVD, který pak v hodnosti plukovníka MGB (KGB) působil v Moskvě.

**) Je ironií osudu, že cena nese jméno muže, který, ač nebyl přímo agentem NKVD, tak snad nejvíce vůbec pomohl sovětským agentům se etablovat v Německu, ČSR a Rakousku za účelem expanze komunismu do Evropy a pozdějšího vazalského podřízení středoevropských států Sovětskému svazu.