Leden 2005

Joseph Conrad, prorok dvacátého století

Viktor Šlajchrt

Některé paradoxy působí symbolicky. Ve chvíli, kdy se britské impérium krátce před počátkem zániku ocitlo na vrcholu bohatství a moci, byl za nejskvělejšího stylistu anglické literatury pokládán Polák, který se narodil v ruském vyhnanství, psal o exotických tropech a tvrdil, že myslí polsky, v duchu si to překládá do francouzštiny a teprve pak usedá ke stolu, aby to anglicky napsal. Jazyk, v němž se jako spisovatel proslavil, se začal učit až ve svých 20 letech a do smrti jím hovořil s těžkým přízvukem.

Dnes je Joseph Conrad (narozen 3. prosince 1857) znám širší veřejnosti hlavně díky filmům vzniklým podle jeho románů. O tom, jak rozdílně se dá jeho dílo interpretovat, svědčí dva nejznámější snímky: celkem konvenční velkofilm Lord Jim s Peterem O’Toolem v titulní roli a horečnatá Coppolova vize Apocalypse Now ověnčená dvěma Oscary. Román V srdci temnoty z roku 1902, jímž se Coppola inspiroval, v básnické zkratce odhalil šokující blízkost moderní mentality ke krvelačnému barbarství, jež se plně projevila až v průběhu 20. století.

Józef Teodor Konrad Korzienowski, jak se Conrad původně jmenoval, pocházel ze staré polské rodiny. Narodil se v ukrajinském Berdičevu, kde žili jeho rodiče ve vyhnanství, neboť náleželi k odpůrcům carského režimu. Když osiřel, vydal se v sedmnácti do Marseille a stal se námořníkem. Začínal u francouzských pašeráků zbraní, později přešel k anglickému obchodnímu loďstvu a vypracoval se zde na kapitána. Čas v kajutě si krátil četbou a po dvaceti letech na moři se rozhodl, že se sám stane spisovatelem. Usadil se v Anglii, vzal si anglickou dívku a plně převzal anglické hodnoty i způsob života. A nakonec se stal klasikem britského novoromantismu.

Conrad uměl mistrovsky postihnout hluboké konflikty pod povrchem zdánlivě pevného mravního řádu. Ctil zásady ušlechtilé mužnosti, jaké byly vštěpovány britským gentlemanům viktoriánské éry, ale nejpůsobivěji je zobrazoval v okamžicích krize a rozkladu při střetu s odlišnými kulturami a mentalitami. Conradova díla jsou dodnes přitažlivá možná proto, že se v hloubi každého skrývá horor. Zdá se, že jeho pravým zdrojem byla autorova ruská zkušenost, z níž roku 1911 v románu Očima západu odvodil i tísnivý obraz prostředí, odkud o šest let později povstala ruská revoluce.

Joseph Conrad zemřel 3. srpna 1924. O půl roku tak přežil V. I. Lenina, proroka a zakladatele bolševismu, jehož hrůzy literárně předjímal.

(Respekt, www.respekt.cz)