Únor 2005

Varovný systém není drahý

Petr Jakeš

Nedávno jsem počítal oběti sopečných výbuchů. Došel jsem k číslu čtvrt milionu lidí za jedno století. Zatímco píšu tyto řádky, počet vánočních obětí tsunami v jihovýchodní Asii stoupá. Z původních sedmi tisíc v neděli večer bylo v pondělí ráno dvacet tisíc. Zprávy o ztrátách na životech, které přicházejí téměř v jednom okamžiku co důsledek přírodních katastrof, poutají větší pozornost veřejnosti než stejný počet obětí válek, dlouhodobých konfliktů či etnický čistek. Těch bylo za poslední století opravdu dost. Přepočtu-li počet obětí vánoční tsunami na jeden každý den v roce, je to čtyřiačtyřicet lidí denně. Je to málo, nebo moc?

Kladu si otázku, zda mohly být tentokrát ušetřeny životy lidí. A mohu si okamžitě odpovědět. Z velké části mohly. Podle všech indikací totiž selhaly komunikační systémy.

Tsunami - velká přílivová vlna tentokrát vznikla v důsledku zemětřesení. Předpovědět zemětřesení je v současnosti úkol sotva splnitelný. Lze označit území, ve kterém k tomu může dojít, ale kdy to bude, je téměř nemožné říci. Badatelské vysvětlení vánočního zemětřesení říká, že vzniklo uvolněním napětí při podsouvání indické desky pod desku barmskou. Rychlost tohoto podsouvání je šest centimetrů za rok. Za málo srozumitelným výkladem si lze představit následující experiment. Vezměte kousek cihly (barmská deska), přivažte ji na tenkou, ale velmi pevnou gumu a položte na hrubý betonový chodník (indická deska). Táhněte za gumu. Mezi vámi a cihlou se vytváří napětí. K jeho částečnému uvolnění dojde, když se cihla začne pohybovat. Pohybuje se však nerovnoměrně ve skocích, někdy jsou malé, jindy cihla poskočí na velkou vzdálenost.

A ve vánočním případě to bylo poskočení setsakramentské. Na celé zeměkouli největší za posledních čtyřicet let: 8,9 stupně na Richterově stupnici. Velké zemětřesení: jeho místo a intenzitu zaznamenají i vzdálené seizmické stanice během několika minut. Zemětřesení může, ale nemusí způsobit tsunami. Je to vlna, která se šíří z místa zemětřesení všemi směry, a rychlost pohybu je zhruba od 200 do 750 kilometrů v hodině. V momentě, kdy se dostává do oblasti mělkých pobřežních vod, se z ohromné masy vody stává vodní stěna, někdy pět, jindy dvacet metrů vysoká.

Promarněný čas

Vzhledem k rychlosti pohybu tsunami je zřejmé, že i obyvatelé nepříliš vzdálené Sumatry měli šancí vyběhnout na vyvýšená místa, kdyby byli varováni. Možná že ani nevěděli, co v případě takového poplachu dělat. Ale obyvatelé Thajska měli k dispozici více než hodinu, ne-li dvě. A na pobřeží Srí Lanky a Indie je to od místa zemětřesení dobrých 2000 kilometrů.

Indický oceán není ve vzniku tsunami výjimečný. Tichý oceán je tsunami pověstný. Tam je však málo pravděpodobné, že dojde k podobným ztrátám. Je tu vybudován varovný systém, ke kterému jsou připojeny všechny státy lemující Pacifik. Hlavní centra jsou na Havaji a na Aljašce. A varování o možné tsunami se vydává při každém zemětřesení v této oblasti, má-li intenzitu větší než 4 stupně Richterovy škály. Při této intenzitě je pravděpodobnost vzniku tsunami 1,5 procenta. Je-li vydán příkaz k evakuaci, platí, že se lidé nevracejí zpět, dokud nedostanou povolení. Tsunami jsou záludné, často se vracejí, a to proto, že i zemětřesení má své dozvuky.

Méně obtížné než předpověď zemětřesení je vybudování varovného systému. Je to otázka vzdělání a prostředků. Dobrá komunikace je podmínkou, a nejen to. A návod pro prosté lidi, co dělat, objeví-li se varování? Vzít nohy na ramena a běžet na nějakou vyvýšeninu nebo do vnitrozemí. Imperativem budiž také vzdělání civilní správy a politické scény, byť sídlí ve vnitrozemí.

V programu televizní stanice CNN jsem vyslechl rozhovor s indickým ministrem vnitra. Myslím, že neměl ponětí o tom, co tsunami je, ani o tom, že v jiné části světa v podobné geografické situaci existuje varovný systém, ani o tom, co dělat. Jsem si jist, že za celou dobu od vzniku tsunami až po její příchod na pobřeží vysílaly komerční stanice líbivou hudbu, reklamy na spotřební zboží a na kdejaké ptákoviny. Podobně jako na Titaniku.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)