Únor 2005

Bruselská marmeláda

Benjamin Kuras

Euromarmeláda je jedna z těch euroabsurdit veselejších, protože z bruselských šimlů dělá osly. Oni si totiž opravdu vážně myslí, že pravá marmeláda musí být z pomerančů a podobných citrusových plodů, aniž se zeptali proč. Jenže "proč" nepatří v Bruselu mezi nejčastější otázky, protože by se na ni muselo většinou odpovídat "no, jen tak kvůli buzeraci občanů". Žádný z nich se nezamyslel nad tím, že když se má dělat z citrusů, proč se teda jmenuje marmeláda a ne citrusáda. Vsadím se, že to nevíte ani vy, ani nikdo jiný v celém Česku, proto se tak snadno necháte obulíkovat.

Původní a pravá marmeláda nemá s citrusovými plody nic společného, protože pochází z portugalského ovoce zvaného marmelo. Česky se jmenuje kdoule a není to žádný citrusoid. Pravá originální portugalská marmeláda je hnědozelená mírně sladká laskomina, která se podává v tuhosti tureckého medu lukum nebo italského sušeného ovocného dortu panforte a nenabírá se lžičkou, nýbrž se krájí na plátky. Nemaže se na chleba, nýbrž se jí jako zákusek k bílému portskému, nebo společně se sýrem, plátek na plátku, a nelepí se vám na prsty. V Anglii se prodává pod jménem quince a je sakramentsky drahá.

Marmeládu pomerančovou si vymysleli Angličané s pomocí Španělů, když zjistili, že portugalského marmela se nevypěstuje dost, aby uspokojilo anglickou poptávku, a že by se tedy mohla dělat napodobenina ze sevillských pomerančů, která pak v Anglii zdomácněla a zlidověla, když Britové kolonizovali další pomerančové krajiny.

No a teď bruselská direktiva s vážnou tváří nařizuje Portugalcům, že si budou muset svoji pravou marmeládu přejmenovat na něco jiného, protože není z citrusoidů, nýbrž z marmela. Jestli se budou moc šprajcovat, samotné marmelo se jim vždycky nakonec může zakázat, protože se vymyká bruselským potravinářským regulacím.