Únor 2005

Zářné zítřky britské

Benjamin Kuras

Tématicky bohatý rozsah dramat a komedií směřující k vizi Orwellově se dá vyjádřit dvěma zkratkami: Obecní daň se za sedm let Blairovy vlády konečně zdvojnásobila zatímco zkrachovaly penze - a vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Fergusonová, rozvedená manželka Prince Andrewa, se nechává fotografovat nahá, jen ve střevících. Uvnitř těchto dvou mantinelů od instituční loupeže po triviální zesměšnění královské rodiny se v krátké době odehrávají takovéto veřejné podívané:

Důmyslné jazykové školy

Za pomoci daňového poplatníka se vytvořily důmyslné jazykové školy, které vydávají ilegálním imigrantům certifikáty opravňující k jednoročnímu studentskému vízu, i certifikáty složených zkoušek z angličtiny pro získání občanství, ač studenta vidí jen jednou, a to když si certifikát přijde koupit. Našlo se jich už asi 500 a certifikáty prodávají za poplatky různé, od 90 do 1.000 liber. Kde na to ti chudí pronásledovaní uprchlíci berou, se nikdo neptá, ale kupují hlava nehlava. Některé ze škol nemají žádné učitele, jiné nemají učebny.

A ministr vnitra opět přiznal, že nemá tušení, kolik ilegálních imigrantů takto žije v Británii. Může mu to už ostatně být putna, neboť právě podepsal, že Británie se vzdává práva veta o rozhodování, kdo se smí a kdo nesmí přistěhovat, a přijímá napříště většinové rozhodování a výnosy Bruselu - tak jako je bude muset přijímat každý členský stát.

Žeňte se a vdávejte

Dalším důmyslným podnikatelským odvětvím pro růst podvodné emigrace a získávání občanství, pracovního povolení a sociálních podpor je zprostředkování sňatků, za něž agentury berou 5.000 liber za kus. Náplní jejich činnosti je najít imigrantovi či imigrantce partnera s občanstvím Evropské unie. U londýnských sňatkových soudů se zjišťuje, že téměř čtvrtina sňatků je podvodná, partneři se před sňatkem nikdy neviděli a často se spolu nedomluví společným jazykem. Ve čtvrti Haringay, které má nejpočetnější imigrantskou většinu (54%), je takto narychlo prováděných sňatků 45 procent.

Sňatkoví úředníci nemají právo - jako měli kdysi povinnost - ověřovat pravdivost informací svatebčanů, neboť by tím vystavovali sebe i svůj úřad podezření z institucionálního rasismu. Rekordní nevěstou je pětadvacetiletá Jacqueline Grahamsová, která má za sebou pět sňatků s ilegálními imigranty a byla za ně zavřena na 18 měsíců. Ne za to, že se vdávala za muže, jejichž jméno a národnost neznala, nýbrž za to, že se mezi nimi několikrát zapomněla rozvést.

Kulturní hrátky

Mílovými kroky k povzbuzení kultury a morálky národa je chystaný zákon o hazardních hrách, který povoluje každému městu otevřít si megakasina s ruletami a herny s hracími mašinami na 24 hodin denně.

Protesty proti zákonu prohlašuje ministryně kultury za projev snobství a elitářství ("radost z hráčského požitku nepřísluší jen tradičním boháčům"). Hájí plánované herny tím, že vytvoří tisíce "skutečných" pracovních příležitostí. Že do Británie přinesou americké investice 5 miliard liber (z nichž už americké hernové korporace utratily 100 milionů na lobování britských veřejných činitelů). A že opozice proti zákonu je inspirovaná bigotním antiamerikanismem.

No, a aby se tomu dodalo trochu lidské tváře, přívětiví lobbyisté amerických hernových korporací navštěvují kancelář premiéra a přispívají do fondů labouristické strany, za což jsou odměňováni daňovými úlevami. A aby to bylo ještě lidštější, nějací protivní a zaručeně protivládně pravicoví novináři někde vyštrachali, že čtrnáct ze šestnácti poslanců a lordů, kteří tvořili schvalovací výbor tohoto zákona, má příjmovou nebo podílovou účast v korporacích, které budou herny zavádět. Přilepšují si i municipální úřady a úředníci měst, která herny zavedou, a médii poletují číslice desetimilionových úplatků.

Učit se, učit se, učit se, ale ne moc

A protože ignorantům se lépe vládne, státní polovládní regulátor si vzal na paškál školu, které se všecko daří. Rozumějme, jejíž žáci mají všichni stoprocentní výsledky v základních předmětech matematice a angličtině. Inspektoři řediteli a učitelům vynadali, že žákům nedávají pořádné vzdělání, protože příliš zaostřují na úzce definované předměty, což prý znamená, že ostatním předmětům se nevěnuje dostatečná pozornost. Za vzor jí dávají okolní školy, které v těchto předmětech dosahují výsledků 69 procent v matematice a 68 v angličtině, přičemž celostátní průměr je 75 procent a 73 procent.

Inspektoři přiznali, že žáci jsou sice bystří, šťastní, ukáznění a sebevědomí, ale škola jim nedává dostatečný prostor k vlastní tvořivosti. Navíc prý škola má příliš široké stoly, nevhodné pro děti. A že učitelský sbor bude muset pro inspektorát vypracovat podrobný "akční plán", jak se věci budou do budoucna zlepšovat, rozumějme zhoršovat.

Ale nic si z nezbedné školy nedělejme. Našla se jiná, tvůrčí a vynalézavá, kde se třináctiletým žákům promítají filmy nepřístupné mládeži do osmnácti let, sakumprásk s vraždami, mučením a znásilňováním. To prý s účelem "studovat lidské emoce".

Očista dějin

Jak se Britové už několik let stydí slavit vánoce, aby neurazili laskavé muslimy, tak tento rok oslavují 200. výročí Nelsonova vítězství nad Napoleonem u Trafalgaru, aniž by se zmínili o Napoleonovi, Trafalgaru, Francii, či vítězství. To zas aby neurazili laskavé Francouze.

"Nesmí se udělat nic, co by urazilo Francouze," nařídili tamní konšelé. "Nechceme přece vypadat jako fotbaloví chuligáni posmívající se poraženým. Připomínáme si smrt našeho největšího námořního hrdiny, ale nechceme tím oslavovat jeho vítězství nad Francouzi." Francouzští turisté nad tím kroutí hlavou, co je to za cvokárnu, a jeden prodavač suvenýrů to komentoval: "Konšely by měl někdo odvléct na Nelsonovu loď a spráskat je důtkami, jako se práskali neposlušní námořníci."

Ať žijí lišky

Blairovi se konečně podařilo pokořit venkovskou konzervativní třídu legislativním zákazem honu na lišky, které na oslavu okamžitě roztrhaly na cucky hejno tetřívků několik let pracně oživovaných z importovaných párů sibiřských. A aby ten třídní boj nebolel lovecké pracovníky, kteří by zůstali bez zaměstnání, vláda jim nabízí každému 50.000 liber odstupné, aby se odstěhovali do Francie nebo do Irska, kde se ještě lovit smí.

A hlavně taky aby se zhroutilo lovecké lobby. To se ale zhroutit odmítá a vládě odpovědělo tím, že majitelé pozemků, na nichž cvičí britská armáda, vypověděli smlouvy o využívání a vyhnali vojáky z lesa. Není divu, když jejich hlavním konzultantem a stratégem je konzervativní filozof Roger Scruton, který má velký smysl pro humor.

Zrušte venkov

A konečně došlo na projekt pologramotného vicepremiéra Johna Prescotta zvaný "Plán udržitelných komunit". Jeho cílem je postavit na zelených luzích, lesících, polích a malebných vesničkách od Londýna až po Cambridge přes půl milionu nových obytných jednotek, aby se zhroutily ceny bydlení a málo placení pracující měli kde bydlet. Že by jim třeba místo toho někdo zvedl platy, aby si mohli dovolit bydlet v Londýně, kde pracují, nikoho nenapadlo. Taky nikoho nenapadlo spočítat, kolik času, peněz a nervů je bude stát dojíždění do Londýna nefungující veřejnou dopravou a přecpanými silnicemi. Politicky nejpozoruhodnější je, že to schválily nové regionální rady, které nikdo nezvolil a které Prescott zavedl jako restrukturalizaci správy Anglie ignorující existující hrabství. "Je to bombardování britského venkova," řekl stínový ministr výstavby a plánování. "Bude mít devastující účinek na prostředí. Zájmy místních lidí byly smeteny vzdáleným nezvoleným regionálním úřadem."

V Londýně se mezitím našlo 25.000 prázdných bytových jednotek určených, za 100 milionů liber daňového poplatníka ročně, pro azylanty, jichž přišlo letos o 25.000 rodin méně, než vláda předvídala. Dát některé z nich těm špatně placeným ale pro infrastrukturu Londýna nezbytných pracujících daňových poplatníků? Ani náhodou.

Pryč s kapitalismem

Londýnský starosta Ken Livingston, který chtěl kdysi přejmenovat Trafalgarské náměstí na Mandelovo (konšelé mu to nakonec rozmluvili, ale jen taktak), věnoval 400.000 našich liber na antikapitalistický kulturně filozofický festival zvaný Evropské sociální fórum, který "hledal alternativy k destruktivním silám kapitalismu". Taky jste si na něm mohli koupit vzácný artefakt, Che Guevarovu odvlhčující pásku na čelo, za socialistickou cenu 10 liber. Zúčastnilo se ho 30.000 socialistů ze spolků se jmény jako Mezinárodní bolševická tendence, Anarchističtí teroristé, Kampaň solidarity s Bolivií. Londýnská radnice vysvětluje, že Forum podpořila proto, že jeho obsah splňuje její strategické cíle, jako je například sociální inkluzivita.

Převýchova novinářů

Po nedorozuměních mezi Blairovou kanceláří a BBC, které při několika příležitostech podávalo zprávy jinak, než si Tony přál, a muselo kvůli tomu propustit ředitele, se ustavuje "akademie" pro zaměstnance, za 50 milionů liber. Ta bude přeškolovat všech sedm tisíc novinářů, včetně těch nejostřílenějších mazáků, aby si napříště dávali pozor a říkali jen to, co vláda ráda slyší. Výbor, který náplň školení sestavuje, doporučuje zrušení živých programů sestávajících z předem neschválených diskusí, jde-li o "senzitivní" náměty, a ukládá reportérům povinnost identifikovat zdroje informací.

Nový styl BBC

Školení už přináší ty správné výsledky, když si reportérka BBC v Jeruzalémě dojetím zateskní nad vzlétajícím vrtulníkem přepravujícím nemocného Jásira Arafata z Ramalláhu do pařížské nemocnice.

V reportáži nazvané "Neúnavné putování Jásira Arafata" promlouvala o jeho "životě dokonalého odhodlání a houževnatosti" a jeho postoj k násilí označila za "ambivalentní". "Když vrtulník odvážející tohoto vetchého staříka vzlétl nad trosky jeho obydlí, rozplakala jsem se," sdělovala nám s objektivností hodnou slavných tradic BBC. "Pamatuji si dobře, jak Izraelci znovu obsadili Západní břeh, před více než dvěma roky, jak najeli s tanky a buldozery na Arafatův úřad, uvěznili ho tam v několika místnostech a rozestřeli okolo Ramalláhu vojenskou oponu. To mně možná spojuje s tímto mužem, z jehož prezidentského areálu se stalo vězení."

Ředitelství BBC na námitky veřejnosti odpovědělo, že i v tomto případě se dodržela "tradiční přísná kritéria BBC na objektivnost, přesnost a vyrovnanost" a že reportérka "splnila všechny normy, které se od ní čekaly."

Policejní kamery

Průměrný Londýňan se za průměrného dne pohybu po Londýně objevuje na něčích obrazovkách zaznamenávajících obrazy z rozmístěných kamer už třistakrát, podařilo se spočítat někomu v redakci Daily Mailu. Počítače napojené na kamery mu pak vyměřují všelijaké pokuty za rychlou jízdu, přejetí na červenou nebo projetí autobusovým pásmem. Takovýchto pokut v uplynulém roce dostaly dva miliony řidičů díky čtyřem milionům kamer rozestavěných po celé Británii. Zatím je tedy v průměru třeba dvou kamer na pokutování jednoho řidiče, ale jejich efektivnost se určitě brzy zlepší.

Policie a soudy se o pokuty dělí s místními správami, na jejichž území jsou kamery rozmístěny. A řeší se tím problém, z čeho platit o půl milionu ročně narůstající počet inspektorů a referentů. Zde moudrá slova tiskového mluvčího londýnské čtvrti Lambeth: "Vyděláváme na tom víc než trojnásobek toho, co jsme očekávali. Je to peněžní dojnice, která se levně provozuje, protože vám stačí jen koukat na video. Autobusová pásma jsou řešena tak, aby bylo prakticky nemožné se jim vyhnout. Měli jsme na to stovky stížností, ale je to užitečný zdroj příjmu, který si nemůžeme dovolit nevyužít."

Okraďme EU

Když EU okrádá nás, okraďme pro změnu my ji, řeklo si několik stovek britských podnikavců a odstěhovalo do Cornwallu, který patří mezi chudé regiony a potřebuje ekonomicky regenerovat. Z Evropské unie si na to vybrali grant 340 milionů liber. Tak ve všelijakých hangárech a skladištích v cornwallských městečkách a vesnicích vzniklo celkem 580 nových projektů od filmových studií po energetické regenerační projekty. Velké procento z nich do dvou let zkrachovalo, s granty vytunelovanými. Jedním z nejúspěšnějších tunelářů je South West Film Studios, který za tři roky s rozpočtem přes 15 milionů liber natočil jeden bezvýznamný film a na plánované další tři už mu nezbyly peníze. Má prý potíže s peněžními toky. Studia nebyla nikdy dostavěna, a když se na ně přišli podívat nějací kontrolní úředníci, hlásili, že našli jen prázdné kůlny.

Český podnikatelský duch vane Evropou až do jejích nejzazších západních cípů.

Nejúspěšnější odvětví

Byrokratické evropské regulace připravují britskou ekonomiku ročně o 100 miliard liber, což je přibližně desetina celkového britského hrubého domácího produktu, spočítali ekonomové vládního oddělení zvaného "Better Regulation Task Force", což se dá asi přeložit jako "Úderka za lepší regulace".

Jenže co je pro někoho ztráta, je pro jiného zisk, a tak se na to pár ekonomů podívalo z opačné strany. A zjistili toto. S obratem 100 miliard představují evropské regulace největší podnikatelské odvětví v celé britské ekonomice. Daleko za nimi na druhém místě je turistický ruch se 76 miliardami, na třetím finanční služby s 66 miliardami, a pak zdravotnictví s 65 miliardami. (Průmysl už nemáme). A protože jedinou smysluplnou činností a účelem EU je vytvářet donekonečna nové a nové regulace, dožijeme se určitě doby, kdy celá evropská ekonomika bude sestávat jen z vymýšlení, vytváření, implementace, inspekce a korekce regulací. Bude nám to na daních z přidané hodnoty vynášet tak velké částky, že si budeme moci dovolit všechno ostatní kupovat z Číny.

Více peněz politikům

Po vzoru českých politiků se politici britští učí sebeúctě a poctivému oceňování svých schopností a povinností. Růst peněz, které si vyplácejí, je přímo úměrný poklesu pracovní náplně, jak postupně všechno za ně dělá Brusel.

A tak minulý týden jakýsi ten parlamentní výbor spočítal, že vedle platu 57.000 liber ročně si poslanci a lordi účtují průměrně dalších 118.000, což bohatého daňového poplatníka stojí 80 milionů. Dvacítka nejlépe účtujících poslanců je šestnáct labouristů, dva skotští nacionalisté, jeden liberál a jeden konzervativec. Labouristická rekordmanka si napočítala loni 175.000.

Legitimní výdaje jsou snadné, logické a zasloužené. Kromě proplácení cestovních výdajů včetně automobilu a šoféra to jsou příplatky na druhý a třetí domov, nákupy nábytku, zaměstnávání rodinných příslušníků, výdaje kancelářské a studijní. Výdaje okolo 100.000 si účtují i čtyři poslanci (bývalí teroristé) severoirské republikánské strany Sinn Fein, kteří sice byli zvoleni, ale z politického protestu odmítli zasednout na svá křesla v parlamentě a ujmout se poslaneckých povinností, takže těžko mohou mít nějaké poslanecké výdaje. Parlament jim je ale poctivě vyplácí.

Lordům, teď když už to dnes nejsou opravdoví rození lordi, nýbrž Blairovi spolužáci, se přidalo o 20 procent tak, aby dostávali zhruba tři stovky plus všelijaké výdaje za každý den účasti v parlamentě, přičemž účast znamená i příchod do budovy, zapsání přítomnosti, pobytí na subvencovaném obědě, a odchod z budovy, který už nikdo nekontroluje.

Usměvavý Tony si kromě premiérského a poslaneckého platu 178.000 počítá 43.000 za udržování třetího domova ve svém volebním obvodě, kde sice skoro nikdy není, ale má tam velké výdaje kancelářské. Výdaje na provoz jeho druhého domova, premiérského venkovského zámku Chequers, kde zas naopak často je, se za jeho úřadování zdvojnásobil z 259.000 na 500.000 liber.

"Přece nemůžete čekat, že někdo bude pracovat v budově, která není vybavená na řádný standard," vysvětlila to premiérova kancelář.

Návrat z Bruselu

Návrat z Bruselu z postu komisaře jmenovaného s účelem zkontrolovat a zastavit finanční korupci Evropské komise čeká Neilla Kinnocka, jednoho z nejneúspěšnějších britských politiků všech dob, strůjce dvou labouristických volebních porážek. Dosloužil tam ve zdraví částečně díky tomu, že vyházel všechny dotěrné úředníky, kteří ho obtěžovali s informacemi o specifických finančních podvodech.

Že by se sám nějakého podvodu dopustil, si nikdo nedovolí tvrdit, ale každopádně se mu podařilo žádný podvod nevypátrat. Posledním jeho úředním aktem bylo vyhodit z práce vrchní auditorku paní Andreasenovou, za to, že vytrvale už pátý rok upozorňovala na finanční podvody a odmítala podepsat roční účetnictví komise, protože věděla, že kdyby je podepsala, mohla by jít do kriminálu za jejich krytí ona. Tak do kriminálu nepůjde nikdo a komise si bude vesele defraudovat dál.

Kam s Kinnockem z Bruselu? Do penze? Kdepak. No přece do Sněmovny lordů.

Ale vsadím se, že to jste už uhádli.