Únor 2005

Zakroutím vám krkem, řekl. A pak to taky udělal

Luděk Navara

Přesně před 75 lety (21. prosince 1929 - pozn. red. CS-magazínu) pronesl Klement Gottwald v parlamentu projev o „kroucení krků“. Po únoru 1948 zahájil procesy.

Bylo to osudové prohlášení. Když se Klement Gottwald, komunistický vůdce a pozdější první komunistický prezident Československa, dostal v roce 1929 do parlamentu, šokoval kolegy poslance projevem, který vešel do učebnic. „Jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry,“ řekl na den přesně před pětasedmdesáti lety Gottwald. Byl to vlastně jeho první projev z parlamentní tribuny. A po válce, když se komunisté dostali k moci, začali svým nepřátelům opravdu kroutit krkem.

„Komunisté byli grobiáni. A protože slušný člověk nemá rád hrubce a někdy na to neumí reagovat, tak to nechá být. A jim pak roste hřebínek,“ říká Václav Kamarád, bývalý politický vězeň a tehdy kandidát na „zakroucení krkem“. Naštěstí dostal „jen“ šest let za šíření letáků s projevem prezidenta Beneše.

Slova plná nenávisti

Jak je možné, že v předválečném masarykovském Československu mohla vůbec zaznít taková slova plná nenávisti? „První republika byla jedním z nejdemokratičtějších států v Evropě a všichni ctili demokratická pravidla svobody slova až do krajnosti,“ říká historik František Hanzlík. Navíc Gottwalda samozřejmě chránila poslanecká imunita.

Ostrá slova zahájila před 75 lety novou éru, na niž tisíce lidí nezapomněly dodnes. Gottwald se totiž krátce předtím stal šéfem československých komunistů, které podřídil Stalinovu Sovětskému svazu. O tom, co mají dělat českoslovenští komunisté, se už napříště rozhodovalo v Moskvě. A Gottwald kroutil krky všem včetně svých osobních přátel, jako byl stranický kolega Rudolf Slánský. Toho na pokyn z Moskvy poslal na šibenici.

Oslavný film

Gottwaldova slova neměla být nikdy zapomenuta. V roce 1974 vznikl oslavný film Dvacátý devátý, kde je projev zachycen. „Ta řeč, to byla dominanta filmu, třešeň na dortu. O kroucení krků jsme se totiž v té době neučili. KSČ se mládeži za normalizace nepředstavovala jako síla, jejímž programem je zabíjet lidi. Citátem o kroucení krků vlastně film Dvacátý devátý otevřeně přiznal, jak to Gottwald myslel, jaký byl,“ říká filmový teoretik Jaromír Blažejovský. Film je dílem autorské dvojice Jaroslav Matějka - Antonín Kachlík. „Pro roli mladého Gottwalda si režisér Kachlík vybral inteligentně, avšak velmi aparátnicky, grebeníčkovsky vyhlížejícího Miroslava Zounara,“ říká Blažejovský. Film podle oficiálních statistik vidělo přes 330 tisíc diváků. Dílo však nemělo za úkol pobavit, ale postrašit, stejně jako Gottwaldova řeč. Film vznikl po sovětské okupaci a měl být výhrůžkou všem, kteří se novým pořádkům nepodřídí.

KSČM se distancuje

A jak se na Gottwaldův projev dívají dnešní komunisté? „Každý výrok je třeba posuzovat v historickém kontextu. To, že jsme poznali vývoj od roku 1948 do roku 1989, nás vede k odmítnutí takovýchto formulací,“ říká místopředseda strany Jiří Dolejš. Od Gottwalda se navenek distancoval i předseda Miroslav Grebeníček, ale ne všichni spolustraníci si myslí totéž. Gottwaldův jmenovec a současný komunista Josef Gottwald nedávno u příležitosti Gottwaldových narozenin přišel se vzkazem pro všechny, kteří se KSČM posmívají. „Vzkažme jim slovy Klementa Gottwalda: Přejde vás smích!“

(MFDNES)