Únor 2005

Dlužník přišel o statek

Marek Pokorný

Jan Březovský není tak známý jako jeho kolegové Stehlík, Čekan, Soudek a další hochštapleři z počátků privatizace. Svého druhu to však byl pojem: nejenže nasekal zhruba miliardu dluhů, především u Komerční banky, jež za něj zaplatili daňoví poplatníci, ale v domech pořízených a zrekonstruovaných za cizí peníze dál bydlel a podnikal. Donedávna se smál policii i konkurznímu správci. Po deseti letech jej však dostihla aspoň částečná spravedlnost: na soudní příkaz se musel vystěhovat.

Jan Březovský (58) zkoušel podnikat už za komunismu a dostal pět let nepodmíněně, když nezaplatil clo při dovozu aut. I s tímto škraloupem však okouzlil tuzemské bankéře a úředníky velkými plány. Na úvěr koupil několik farem, samoobsluh, restaurací a hotelů, postavil pekárnu. Do Ruska chtěl vyvážet dřevěné domky, kde by bydleli sovětští vojáci po návratu z okupovaných území v Evropě. V optimistické atmosféře počátku 90. let mu Komerční banka půjčila více než 600 milionů a od ministerstva zemědělství dostal na rozjezd milionové dotace. V roce 1994 však Březovského firma Agrox začala krachovat. Když už jeho dluhy s úroky přesáhly miliardu korun, za Zemanovy vlády pohledávku z Komerční banky odkoupila státní Konsolidační agentura.

Na Březovského se dlouho zdáli všichni krátcí. Policie ho obvinila za mnohamilionové daňové úniky, ale stíhání v roce 1999 zastavila pro nedostatek důkazů (z trosek účetnictví Agroxu prý nešlo nic vyčíst). „Odmítám vypovídat. Kdyby to udělal každý, tak je policie v prdeli,“ chlubil se dlužník před třemi lety.

Nic s ním nesvedli ani konkurzní správci. Úvěry si totiž brala akciovka, nakoupený majetek byl však psaný na Březovského. A když soud vyhlásil konkurz i na jeho osobní majetek, Březovský dál v klidu bydlel na statku ve Škvorci u Prahy. Na otázku, proč ho nevystěhuje, konkurzní správce Jiří Nauš odpovídal: „To není tak jednoduché. Musel bych mu sehnat odpovídající náhradu.“

Před dvěma lety část majetku koupili od správce dva pražští podnikatelé, požádali soud o násilné vyklizení statku – a věc se ukázala velmi jednoduchá. Březovský na exekutory nečekal a sám se ze Škvorce odstěhoval neznámo kam. Správce Nauš si však žádnou chybu nepřipouští: „Horší by bylo, kdyby byla nemovitost volná a chátrala.“

Nauš se ani nepokusil zabavit současnou Březovského firmu, řeznictví Pražský pramen. „Věřitelé se usnesli, že po tak mizivé sumě ani nemá cenu jít. Všichni byli rádi, že už ten konkurz končí,“ říká na konci osmileté bankrotové anabáze správce. Kolik z miliardového dluhu vymohl, to si podle svých slov nepamatuje a Konsolidační agentura to pro změnu nechce říci. Sám Březovský je k zastižení na mobilu, o svém současném živobytí však mluví jen stručně: „No žiju. Mám moc práce, jedu do ciziny. Až se vrátím, možná se ozvu.“

(Respekt, www.respekt.cz)