Únor 2005

Langoš: Za pár měsíců zpřístupníme všechny svazky

Michaela Prokopová

Ústav paměti národa je jeho dítě. Šéf instituce Ján Langoš, bývalý federální ministr vnitra, úřad vybojoval a myslí si, že Slováci mají o komunistickou minulost zájem. „Po otevření registračních protokolů byla internetová stránka nepřístupná několik hodin. Hned po zveřejnění ji navštívily tři tisíce lidí, v dalších dnech se průměrný počet pohyboval mezi 500 až 1000.

Co zveřejnění svazků na Slovensku způsobilo?

Práce ústavu zvýšila zájem veřejnosti o to, jak komunistická minulost činitelů zasahuje do jejich dnešního veřejného života.

Kdy se objeví další svazky?

Elektronické zpracování a ověřování databází je velmi náročná práce. Předpokládáme, že všechny registrační protokoly budou veřejně přístupné do několika měsíců.

Spousta materiálů také zůstává v českých archivech. V jaké fázi je jednání o jejich vydání?

Jejich vydání brání mezistátní smlouva ratifikovaná před několika lety o přístupu k rozděleným archivům ministerstev vnitra a obrany. V průběhu první poloviny roku 2005 budeme mít ve svém archivu uloženy všechny dokumenty bezpečnostních složek státu, které zůstaly po roku 1992 na Slovensku. Tehdy začneme oficiální jednání o způsobu, jak získat poměrně významný počet dokumentů z českých archivů.

Lze ze svazků vyvozovat, jak se Slováci během komunismu chovali? Jak spolupracovali s StB, jaké byly jejich hlavní důvody?

StB na Slovensku šířila mezi lidmi strach a podezření, stejně jako to bylo v Česku. Udržovala lidi násilím v nesvobodě. To je jediné, co se dá říci už dnes, postupně to bude naše badatelská činnost dokumentovat.

Ještě za společného státu byl přijat lustrační zákon. Proč se na Slovensku neuplatňuje? Jakou roli v tom sehrál Vladimír Mečiar?

HZDS se ve volební kampani v roce 1992 veřejně zavázalo nedodržovat lustrační zákon. Po volbách pro tento závazek získalo i další členy vládní koalice - Slovenskou národní stranu a SDĽ, přejmenovanou Komunistickou stranu Slovenska. První vláda Slovenské republiky na začátku funkčního období rozhodla, že několik měsíců bude lustrační osvědčení vydávat tajná služba SIS, která „svezla“ z depozitů z celého Slovenska dokumentaci StB a „využívala“ ji pro své účely. Dá se tedy předpokládat, že k dalšímu ničení už nedošlo. Máme však už první výsledky rekonstrukce skartovaných písemností, dá se tedy reálně předpokládat, že kopie důležitých dokumentů ze zničených svazků postupně najdeme. Sestavili jsme databázi, která nám to umožní. Podstatná část dokumentace StB byla zničena do prvních svobodných voleb v červenci 1990.

Jak se liší přístup Slováků k registrům StB od Čechů?

Veřejně přístupné jsou elektronické kopie registračních protokolů s údaji o všech svazcích založených StB na osoby a objekty od 50. let. K dispozici jsou i změny zájmu StB o každou osobu, tedy změna registrace například z pozorované osoby přes kandidáta tajné spolupráce po agenta. Na Slovensku má každý bez ohledu na občanství právo nahlédnout do svého svazku, ale i do svazku vedeného na tajného spolupracovníka StB a také do personálního spisu kádrového příslušníka StB. Zveřejněn bude postupně i personální registr kádrových příslušníků StB a personální údaje o členech výborů KSČ od okresního výboru po ÚV KSČ.

(MFDNES)