Únor 2005

Jen trochu monarchou. Rozhovor s Ottou Habsburským

Thomas Schmid

Pocházíte z evropského panovnického domu mnohonárodního státu. kolika jazyky hovoříte?

Začal jsem se třemi jazyky: maďarštinou, němčinou a francouzštinou. Dnes mluvím sedmi jazyky. To ale prosím není žádná zásluha. Když člověk má přes devadesát, tak přece jen něco cestou životem posbírá.

V roce 1942 jste ve svém projevu ve Washingtonu předpovídal, že doba malých nezávislých států brzy pomine. Nejnovější vývoj na Balkáně vaše slova nepotvrzuje.

Existují snahy o nezávislost malých národů, které byly utlačovány. Ale to dnes nevadí. Může se takovým přáním ustoupit, vždyť hospodářství je již sjednocené, vznikají nadstátní struktury.

Jste tedy pro státní nezávislost malého státu kosovských Albánců?

Ano, stůj co stůj.

Jednou jste řekl, že bez křesťanství by musela Evropa skonat. V ústavě EU však ke křesťanství chybí jakýkoli odkaz. Skoná tedy Evropa?

Ne. Je ale velmi škoda, že to v návrhu ústavy chybí. Ale moc křesťanství přesahuje ústavu. Z toho strach nemám.

V dobách své emigrace jste žil čtyři roky v USA. Jaký vztah máte k Americe?

Je to legrační – teprve v Americe jsem se stal Evropanem. Byl jsem si vědom rozdílu. Ačkoliv to musím vymezit: Američané jsou také Evropané, vždyť od nás z Evropy pocházejí, implantovali tam Evropu. Jsem Američanům vděčen. Ovšem Amerika je mi také cizí svým obráceným hodnotovým žebříčkem: materiálno v něm stojí na předním místě.

V roce 1942 jste u Roosevelta intervenoval proti plánům v exilu žijícího československého exprezidenta Beneše na poválečné vyhnání všech Němců z Československa. Odkud pochází tato časná obezřetnost?

Šlo lehce rozpoznat, že Beneš byl nástrojem Stalina, jeho plánů na přivtělení střední Evropy ke SSSR. Západní spojenci mohli již před rokem 1945 vědět, jaké příkoří Beneš plánuje. Beneš byl podivný člověk a často svůj vlastní národ zrazoval. Nebyl vlastenec, byl zrádce vlastního národa.

Má se Turecko stát členem EU?

Turecko je pro nás nesmírně důležité. Turci jsou naši přátelé, měli bychom jim vyjít vstříc. Turecko by mohlo hrát důležitou roli při nové orientaci islámského světa. Ale nemusí být v EU.

Není islám nebezpečím?

Je nebezpečný. Ale to není vše. Podívejte se, islám je nám velmi blízký. Prorok Mohammed pocházel z křesťanského milieu a z něho také velmi mnoho převzal. Jeden z nevýznamnějších církevních myslitelů, svatý Raimund Lull, který učil ve 13. století na Balearách, napsal knihu o styčných bodech křesťanství a islámu. Pramálo víme o islámu, islám o nás ví mnohem více. Bylo by potřebné porozumění a smíření. Přirozeně, že Chomejní byla zlá postava, ale podle mých zkušeností z Evropského parlamentu není Ian Paisley, radikální protestant ze Severního Irska, o nic lepší. I my máme své temné stránky, nesmíme se příliš vyvyšovat.

Je EU pokračování podunajské monarchie jinými prostředky?

Absolutně. Vídeň za dob habsburské říše stanovila pouze právní rámec a jinak ponechala hodně svobod. To podporovalo soužití, židé přicházeli do střední Evropy pod panství Vídně. Využívaly se vlohy jednotlivých národů. Příklad. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se nacházelo ministerstvo obrany téměř celé v rukou lidí, jejichž rodnou řečí byla němčina, Uhry dělaly zahraniční politiku, Poláci se starali o říšské finance a ministr zdravotnictví byl téměř stále Ukrajinec. Fungovalo to báječně. Mou první politickou ideou, kterou jsem měl už zamlada, byly jakési Spojené státy v podunajském prostoru. Dnešní vývoj mi to potvrzuje.

Říká se, že jste se měl stát španělským králem.

Ano, Franco tak chtěl, ale odmítl jsem. Řekl jsem mu, že nejsem uzurpátor. Být uherským králem – možná, ale ne španělským. Ostatně šlo ve Španělsku o to, aby skončila občanská válka. To ale, jak jsem nechal Frankovi vzkázat, může udělat někdo, kdo pochází ze země. K tomu také došlo a se zdárným výsledkem.

Frankovo Španělsko byla diktatura a Franco měl mnoho lidí na svědomí. Jste velký zastánce svobody. Proč neexistují žádná vaše kritická vyjádření k Frankovi?

Protože tolika lidem zachránil život, židům především. Zdařilo se mi propašovat Španělskem 15 tisícovou skupinu lidí. Bez Franka by se to nepovedlo a proto jsem mu povděčen.

A proto jste zavíral oči před vnitropolitickou situací ve Španělsku?

Považoval jsem Franka za velmi inteligentního člověka. Udělal na mne dojem jeho postoj vůči Hitlerovi. Bývalý španělský ministr zahraničí mi vyprávěl charakteristickou epizodu. Na jednom setkání přemlouval Hitler snad hodinu Franka, aby vstoupil do války po boku Německa. Na konci Franco prohlásil: „Můj vůdče, vyzval byste k tanci přítele, kterému amputovali nohu?“ Hitler měl pak při odchodu prohlásil: „Raději si nechám useknout prst, než ještě jednou s tímhle židem diskutovat.“ Franco byl sefardský žid.

Co pro vás znamená být konzervativní?

Odpovím v souladu s F. J. Straußem. Konzervativní je ten, kdo se dívá ke hvězdám, ale nezapomíná, že má pod sebou pevnou zemi.

(přeložil Tomáš Krystlík, kráceno)

(Franfurter Allgemeine Sonntagszeitung)