Březen 2005

O sluhovi dvou pánů

Tomáš Krystlík

Sluha dvou pánů je název publikace autorů Františka Hanzlíka, Jaroslava Pospíšila a Jana Pospíšila o zrůdě komunistické justice JUDr. Karlu Vašovi. Tento muž, který se tak neblaze stal známým svou klíčovou rolí v procesu s odsouzením generála Heliodora Píky byl nakonec v roce 1951 vyhozen z armády a o dva roky později odsouzen k doživotí, aby v roce 1956 byl již na svobodě. Po roce 1989 opět unikl trestu.

Převážnou část knihy zabírá 318stránková žádost Karla Vaše z prosince 1955 o obnovu soudního řízení. Doplněno fotokopiemi další korespondencí, předkládají autoři dosud zcela neznámé dokumenty z archivu ÚV KSČ a to zcela neobvykle bez komentáře, nepočítame-li 24stránkovou úvodní pasáž. Jen Vašova žádost o obnovu soudního řízení, jakkoliv jsou v ní fakta přizpůsobena požadovanému účelu, je otřesné čtení vydávající svědectví o nezákonných postupech bezpečnostních a justičních orgánů již hned v roce 1945 pod řízením ÚV KSČ a NKVD.

Vaš s Reicinem na Slovensku ještě před příchodem do Prahy vylučovali ze Svobodovy armády ty, kteří nedovedli jiný jazyk než němčinu nebo maďarštinu a předávali je na již československém území do sovětských zajateckých táborů, odkud byli odvlečeni do SSSR. Týmž způsobem nakládali s vojáky Slovenské republiky a bývalými ruskými občany v ČSR, po kterých intenzivně pátrali. Počet takto zavlečených slovenských vojáků do sovětských gulagů se odhaduje na pět tisíc (30 000 osob ze Sloevnska). Zajímavé je tvrzení Vaše, že OBZ (Obranné zpravodajství) mělo hned po válce eminentní zájem, aby se nepodařilo opustit republiku generálu Heliodorovi Píkovi – prý příliš věděl o sovětských tajných službách. S tím kontrastuje svědectví několik pracovníků OBZ z 5. oddělení HŠ MNO, že Bedřich Reicin, šéf tohoto oddělení, zcela jistě věděl předem o chystaných úprcích generálů Františka Moravce, Aloise Lišky, Antonína Hasala, Mikuláše Ferjenčíka za hranice, mnohdy i do nejmenších detailů, a rozhodl, že se proti nim nic nepodnikne – nechal je prostě utéci.

V Praze Vaš pokračoval v předávání podezřelých sovětské bezpečnosti, později, když Rudá armáda opustila Československo, posílal podezřelé sovětské Centrální skupině vojsk (Centralnaja Gruppa Vojsk) do Vídně. Vzpomíná, jak na podzim 1945 navštívil Podkarpatskou Rus, kde před válkou bydlel, a Turjanica mu nabídl funkci generálního prokurátora Karpatské Ukrajiny spojenou s generálskou hodností. Prý si nechal poradit svým řídícím důstojníkem NKVD v Praze generálem Kambulovem, který mu sdělil, že SSSR jej potřebuje více v Praze. Vaš se podrobil. Na vícero místech své žádosti Vaš zdůrazňuje, že především vždy byl především konfident sovětské rozvědky a komunista. Z tohoto hlediska sloužil mnohem více SSSR než komunistickému Československu. Prozrazuje podrobnosti z procesu proti Píkovi, že Píka byl obžalován a odsouzen na přání SSSR a popisuje, jaké musel vynaložit enormní úsilí, aby nedostatečnou žalobu proti Píkovi přepracoval s důrazem na trestný čin sabotáže vytváření čs. jednotek v SSSR.

Na dalších stránkách uvádí Vaš podrobně jednotlivé případy, které mu byly později, v soudním procesu v roce 1953, kladeny za vinu. I z takového účelového Vašova popisu lze velmi mnoho vyčíst o krutosti oné doby. Navýsost zajímavé čtení.

Vydalo Nakladatelství Lípa ve Vizovicích, ISBN 80-86093-32-8O, 445 stran.

Knížka je v českých knihkupectvích obtížně k sehnání. Pokud ji neseženete, obraťte se telefonicky nebo e-mailem na editorku nakladatelství a jeho dobrou duši, paní Ludmilu Velcerovou, která zařídí odeslání knížek na Vaši adresu (577 453 357, velcerova@tiscali.cz). Pokud využijete e-mail, mějte, prosím trpělivost, odpověď vám přijde do týdne. Nakladatelství je ochotné, v případech zasílání knížek do ciziny, akceptovat i netradiční způsoby plateb.