Březen 2005

Pehe zpovídá Mladou frontu Dnes

Jiří Pehe

Není snaha novin objasnit, odkud vzal premiér Stanislav Gross peníze na svůj byt, jen mediální či politickou kampaní? Politolog Jiří Pehe si zahrál na žalobce a zformuloval nepříjemné otázky pro novináře. Šéf reportérského oddělení MF DNES, které se případem především zabývá, Jiří Kubík, na ně odpovídá.

Skandál okolo nejasného financování koupě bytu premiérem Stanislavem Grossem má několik rovin. Jednou z nich - tou nejdůležitější - je "skutková podstata" celé záležitosti, tedy jak dnešní premiér peníze na byt skutečně získal. Druhou jsou dosti neobratné a k nejrůznějším dohadům svádějící snahy premiéra celou kauzu "vysvětlit". Třetí pak je zvláštní ticho, které bobtnající skandál dosti dlouhou dobu obklopovalo v politických kruzích a které ho v některých částech politické scény nadále obklopuje. Možná vysvětlení tohoto ticha nejsou pro českou politickou elitu lichotivá. Pak je zde ovšem ještě jedna rovina, a to intenzivní mediální zájem o současného premiéra. V občanské veřejnosti se lze totiž stále častěji setkat s otázkami po motivech médií. Hovoří se o "honu na Grosse", sám premiér naznačuje, že jde o organizovanou a zaplacenou kampaň. Protože aféru spustila odhalení uveřejněná nejprve v MF DNES, která se kauze nadále intenzivně věnuje, je v zájmu politické a mediální hygieny, kdyby nejčtenější seriózní deník jasně odpověděl na následující otázky.

PEHE: Proč se MF DNES začala o nejasné financování premiérova bytu zajímat tak intenzivně právě nyní, když informace, že si premiér mohl z vlastních úspor financování bytu jen těžko dovolit, jsou známy už několik let? Je tomu tak proto, že Stanislav Gross je nyní nejmocnějším mužem země? Pokud ano, znamená to, že politici podezřelí z nekalého jednání mají víceméně mediální imunitu až do chvíle, než dosáhnou patřičného postavení?

KUBÍK: Odpověď je vcelku prostá. MF DNES se začátkem letošního roku pokusila nahlédnout do přístupného katastru nemovitostí a prověřit majetkové poměry špičkových politiků. Kolega Jaroslav Kmenta si vyžádal - za poplatek běžný pro každého zájemce - výpisy z katastrů týkajících se všech členů vlády a předsedů parlamentních stran. Získané výpisy jsme v redakci analyzovali a zkoumali s tím, zda u některého z politiků není nějaká nesrovnalost. Našli jsme ji u premiéra Grosse: byt za 4,2 milionu korun si pořídil v roce 1999 a z nově dostupné kupní smlouvy (rovněž z katastru) jsme zjistili, co dosud nebylo zřejmé, tedy že v srpnu 1999 zaplatil zálohu 2,5 milionu korun. Takovou částku si do té doby mohl sotva našetřit. Poslali jsme proto premiérovi prostý dotaz: Z jakých zdrojů jste v roce 1999 zaplatil zálohu 2,5 milionu korun? Od premiéra přišla odpověď: "Částečně jsme ji hradili z vlastních prostředků, částečně z prostředků mého strýce." Po dalších otázkách jsme se pak dozvěděli i strýcovo jméno a pak už následovala série mnoha protichůdných vyjádření strýce i premiéra. A tak se tedy po letech dostala na stránky novin kauza Grossova bytu. Čistě a výlučně sestavená z otevřených a průzračných zdrojů. Rozhodně to neznamená, že nás Gross začal zajímat až nyní nebo že bychom se zaměřili jen na něj.

PEHE: Pokud politici takovou imunitu nemají, proč se média nezajímají se stejnou intenzitou o minulé podnikatelské aktivity šéfa občanských demokratů a možného příštího premiéra Mirka Topolánka, o nichž se též v médiích spekulovalo? Proč si nemůžeme v MF DNES přečíst důkladnou investigativní reportáž o majetkových poměrech Miroslava Kalouska, o jehož údajných korupčních aktivitách také už několik let kolují "zaručené", ale nikdy nepotvrzené "informace"? Proč se novináři spokojili tak snadno s vysvětlením dnešního prezidenta, že šperky v hodnotě čtyř milionů korun, které prý byly ukradeny při vloupání do jeho vily před několika lety, byly prostě rodinnými šperky? Kdy a jak k nim rodina přišla?A co vysvětlení Vlastimila Tlustého, že mu na luxusní dům půjčili přátelé, jejichž jména nelze zveřejnit, neboť si to nepřejí?

KUBÍK: Z předchozí odpovědi vyplývá, že jsme se i u šéfa ODS Mirka Topolánka zajímali o jeho majetkové poměry. Z katastru nemovitostí vyplynulo, že jediným majetkem, který má na sebe psaný, je chata a pozemek v Čeladné v Beskydech. Koupil ji v roce 2000 a téměř ihned si vzal u banky úvěr 420 tisíc korun. Takže v tomto směru nejde o nic nemožného či podezřelého, co by žádalo další vysvětlování. Pokud jde o "důkladnou investigativní reportáž" o majetkových poměrech Miroslava Kalouska, není pravda, že jste si ji nemohl v MF DNES přečíst. Naopak - byla to právě MF DNES, kdo vůbec poprvé důkladně popsal, jak to s majetkem pánů Kalouska a Tlustého je. Článek o Kalouskovi jsem napsal s tehdejší kolegyní Sabinou Slonkovou 26. března 2002, článek o Tlustém o tři dny později. Oba politici se tehdy vypořádali s našimi pochybnostmi o původu peněz použitých na výstavbu jejich domů tvrzením: "Půjčil jsem si u příbuzných, případně u přátel. Od koho a kolik nezveřejním." Případ Stanislava Grosse byl přece jen jiný. Premiér totiž sám řekl jméno svého údajného věřitele, strýce Františka Vika. A jak jsme vzápětí zjistili, ten peníze na půjčku neměl, což dneska přiznává už i premiér. Není to tak, jak naznačujete ve své otázce, že se novináři snadno spokojí s nějakým politikovým vysvětlením. Vždycky se snažíme o případ zajímat, zjišťovat, co jde, ptát se politiků. Ale nemůžeme proti jejich vůli prohledávat soukromé účty. Naše možnosti jsou v tomto omezené.

PEHE: Jak vůbec funguje česká investigativní žurnalistika? Mnoho lidí poukazuje na jistou kampaňovitost současného zájmu o Grosse. Nelze se divit, protože aféra se spustila právě v době, kdy se Gross snaží upevnit svou pozici v sociální demokracii před březnovým sjezdem. Lze nějak vyvrátit podezření, že současný "hon na Grosse" s tím nemá nic společného? Pokud různé informace o Grossových financích nebo akcích, jako je sestavení policejního týmu Mlýn, ve skutečnosti pocházejí především od jeho politických protivníků - ať už v jeho straně nebo mimo ni - je "investigativní" žurnalistika založená na takovém politickém udavačství etická? Nestávají se média, která na něco podobného přistoupí, přímou součástí politického boje? Nebylo by v takovém případě správné zveřejnit zdroje takových informací?

KUBÍK: Proč se takzvaně spustila aféra právě nyní, jsem už vysvětloval. Termín stranického sjezdu v tom žádnou roli nehrál. Myslím, že kdybychom s nápadem projít politiky v katastru přišli o půl roku dříve, bylo by zde zase obvinění, že chceme někoho poškodit v senátních či krajských volbách, kdybychom s tím přišli později, šlo by zase o volby parlamentní atd. Z tohoto pohledu bychom nemohli takovou práci dělat vlastně nikdy. Snažíme se být důslední a poukazovat na nesrovnalosti v premiérových výrocích či přinášet nová zjištění, která jeho či strýcovy výroky vyvracejí. Pravda je, že po dvou týdnech našich otázek a premiérových či strýcových protichůdných odpovědí si případu začala všímat i další média a opoziční ODS, čímž tlak na Stanislava Grosse výrazně stoupl. Ale to už je přirozený vývoj celé aféry, ne nějaký náš zamýšlený cíl. Ptáte-li se na zdroje našich informací, jsou všechny otevřené - katastr nemovitostí a veřejné výroky premiéra a všech dalších zainteresovaných. Není to žádné udavačství politických protivníků, ale naše vlastní zjištění

(www.pehe.cz)