Březen 2005

Standa Gross v říši Escade

Jaroslav Spurný, Jana Neumannová

Byznys premiérovy manželky se posunuje do vyšších a temnějších pater. Premiérova žena Šárka Grossová ani po týdnu nevysvětlila přesvědčivě původ šesti milionů, které použila loni na jaře na nákup domu na pražském Proseku. A je tu už další problém. Nákup domu paní premiérovou je součástí velkorysého projektu stavby luxusních bytových apartmánů. Veřejně dostupné informace ale vzbuzují podezření, že se Šárka Grossová podílí na stavbě financované z nelegálních zisků nevěstince. Jasněji řečeno: nelze vyloučit, že se v proseckém projektu perou špinavé peníze. Tuto verzi nepřímo potvrzuje premiér svým nedělním prohlášením, že za půjčku jeho ženě ručila její přítelkyně Libuše Barková.

Provozní z bordelu

S Šárkou Grossovou jde do prosecké stavby právě ona, koupila dva sousední domy. (Úplně přesně řečeno – projekt jde na vrub firmy Denna Production, vlastněné Šárkou Grossovou, a L. B. faktor, která donedávna patřila Barkové a dnes jejímu synovi.) Přestavba současných ruin na bytový komplex by podle odhadu realitních odborníků měla stát minimálně padesát milionů korun a podle záměru obou žen by byty měly být rozprodány za celkovou cenu minimálně sto dvacet milionů korun (viz rámeček). To by byl úctyhodný zisk. Jenže okolnosti, za jakých byly objekty získány, jsou tak neprůhledné a podezřelé, že by to chtělo opravdu silné vysvětlení. Dokonale to ilustruje příběh investic Libuše Barkové.

Podle oficiálních dokumentů zvítězila Libuše Barková v dražbě na koupi domu v ulici Na Proseku již v únoru 2003. Nabídla nejvíc ze všech – skoro jedenáct milionů korun – a k nabytí domu měla částku zaplatit do tří měsíců od dražby. Paní Barková ale peníze nesložila. Organizátorům prodeje propadla její půlmilionová dražební jistina a vyhlásili novou dražbu, ve které dům za jedenáct a půl milionu korun získal jistý Martin Kopřiva. Ten už sumu bez problémů zaplatil, aby o tři měsíce později svůj nově nabytý majetek prodal za pouhých pět milionů – Libuši Barkové.

„Proč jsem na investici do domu tak tratil? Na to se zeptejte paní Barkové,“ zní z mobilu poměrně šokující odpověď Martina Kopřivy. „Proč se jí máte ptát? To si zjistěte sami,“ dodává. Kdo je vlastně tento muž, který šel do investice, na níž tratil během tří měsíců šest milionů? Odpověď na tuto otázku přichází vzápětí – stačí zavolat ke Kopřivům domů na pevnou linku. „Můj muž pracoval pro paní Barkovou několik let, do loňska dělal provozního v nevěstinci Escade,“ říká exmanželka pana Kopřivy. „Že koupil dům za jedenáct milionů? O tom jsem neslyšela. Kde by na to vzal? Nevím, kolik vydělával, ale určitě to nebylo zdaleka sto tisíc. A že ho prodal Barkové za pět milionů? To musí být nějaký pěkný podfuk,“ říká paní Kopřivová, která se s manželem před rokem rozvedla.

Nevěstinec Escade – podle reklamy „největší erotický klub v Praze“ – zabírá dům patřící Libuši Barkové, a paní domácí tady má také adresu své firmy Šeba. „Ano, pan Kopřiva tady skutečně donedávna dělal provozního,“ potvrzuje vrátný v bílé košili. Samotnou Libuši Barkovou se nepodařilo zastihnout ani tady, ani na jiných adresách či telefonech. Podle jejího asistenta Romana Kühnerta je v zahraničí.

Obchodní tajemství

Nevěstinec Escade a jeho majitel hrají v případu důležitou roli. Počátkem května 2003 zveřejnil Respekt informaci, že policie náhodou odposlechla ministra vnitra Grosse, který si telefonoval s majitelkou jednoho pražského bordelu „napíchnutou“ policií kvůli podezření z účasti na obchodu se ženami. Další média po zveřejnění článku zjistila, že si Gross často telefonuje s Libuší Barkovou, která vlastní v Nuslích dům, ve kterém sídlí nevěstinec Escade. „Paní Barková vlastní jen dům, nevěstinec neprovozuje, proč bych si s ní nemohl volat,“ tvrdil tehdy Gross a dal Respekt k soudu, kde se nám informaci o odposlechu a vyšetřování nepodařilo prokázat. I Barková se hájila tím, že vlastní jen nemovitost. „Co se děje vevnitř, mě nezajímá, a jméno firmy, která provozuje nevěstinec, vám neřeknu, je to obchodní tajemství,“ tvrdila tehdy Barková. Jenže Barková pravděpodobně bordel spravovala. Kromě jasného spojení přes jejího zaměstnance pana Kopřivu, jsou tu i další indicie. Ještě dnes, jak už bylo řečeno, sídlí v nuselském nevěstinci firma Barkové a zavoláte-li jí, ozve se: „Haló, tady Escade.“

O majiteli firmy nechce hlas mluvit. Na dveřích domu Barkové je také tabulka, oznamující, že v budově má sídlo firma Herno. Jde o společnost, která má v popisu práce řeznictví a uzenářství a hostinskou činnost. Jestli je současným majitelem nevěstince, není možné zjistit. Majitelka společnosti Kateřina Nováková je podle slov mužského hlasu, ozývajícím se v jejím domácím telefonu, v zahraničí a firmu vlastní od loňského podzimu.

Dluhy paní Barkové

Tato malá odbočka může vysvětlit podivnou transakci při koupi domu Barkové – zejména proč pro ni koupil dům její provozní. Podle účetních údajů z obchodního soudu není pravděpodobné, že by Libuše Barková mohla koupit prosecký dům za peníze pocházející z legálních příjmů jejích pěti firem (viz rámeček). Takže se dá spekulovat, že přichystaných jedenáct milionů mělo původ přinejmenším nejasný. Než je ale novopečená vítězka dražby stačila zaplatit, praskla její historie a kontakty k rodině Grossových a ona sama se z tisku dověděla, že je odposlouchávána policií.

Takže tváří v tvář tomuto mediálnímu zájmu nezaplatila – možná proto, aby nikdo nepátral po původu peněz – a nechala propadnout i půlmilionovou dražební jistinu. Transakce byla pro ni asi důležitá a pravděpodobně se dohodla se svým zaměstnancem – aby peníze místo ní složil on. A pak od něj dům „koupila“ za pět milionů půjčených podle veřejně dostupných smluv proti záruce dalších nemovitostí u České spořitelny. Úvěr je sepsán na pětadvacet milionů, pět milionů vyčerpala právě v době nákupu od Kopřivy, dalších dvacet milionů může vybrat v budoucnu: pravděpodobně budou použity na projekt luxusních bytů.

Z dokumentů vyplývá, že si Libuše Barková půjčila dalších pět milionů u eBanky počátkem loňského května, pár dnů poté, kdy měla Šárka Grossová splatit svůj dům. Premiér sice mluví o ručení, ale nelze vyloučit ani verzi, že tyto peníze si u eBanky Barková půjčila pro svou přítelkyni. Účast tohoto finančního domu v projektu obou dam a jeho štědrost, případně velkorysost při vyžadování záruk by nebyla bez zajímavosti: eBanku vlastní skupina PPF, dnes jeden z hlavních zájemců o nákup státního Telecomu, v němž bude mít velké slovo právě premiér Gross. Jeho manželka reaguje na všechny otázky ohledně transakcí už známou odpovědí: „Mám bankovní úvěr a své hospodaření nechám prověřit finančním úřadem.“

Pokud by Šárka Grossová šla do projektu s Barkovou napůl, musela sehnat také dvacet pět milionů korun. Investice do přestavby ruin na luxusní komplex dostává bankovní půjčku paní Grossové do mnohem vyšších pater.

Kdo paní Šárce ručil

Bankovní experti připouštějí, že Šárka Grossová mohla dostat i tak vysokou půjčku bez ohledu na to, že nemá majetek k nutným zárukám. Stačil by jí nějaký movitý ručitel. Jestli ručitelem může být už tak dost zadlužená Libuše Barková – jak tvrdí premiér – se zatím nepodařilo ověřit. „To ale na situaci nic nemění,“ říká místopředseda ODS Petr Nečas, jeden z politiků, který požadoval při interpelacích po premiéru Grossovi vysvětlení rodinných příjmů. „Premiér musí vysvětlit veškeré okolnosti obchodu. Nebyl v něm namočen někdo, kdo během doby, kdy byl Gross u vlády, něco privatizoval? Nebo nebyla to banka privatizovaná během té doby? Bankéři jsou poradci vlády, vláda naopak kooperuje s bankami, co když to byla půjčka na oplátku něčeho?“

Stanislav Gross ani během interpelací nesdělil, jak rodina k penězům přišla. „Požádám Národní bezpečnostní úřad o prověrku,“ vysvětlil cestu, jak chce ozřejmit účty své rodiny. „To je bláznivé,“ říká k tomu zaměstnanec NBÚ. „Úřad Grossovi podléhá, tak může hrozit manipulace. Taková prověrka přijde na statisíce korun a trvá někdy tři i čtyři roky. Gross jako premiér má ze zákona právo se seznamovat s utajenými informacemi, žádnou prověrku nepotřebuje. A pokud mu jde o audit svého majetku, ať zaplatí soukromé firmě a neutrácí kvůli tomu peníze daňových poplatníků.“ Podle tohoto úředníka NBÚ by prověrka stejně nemusela vůbec nic odhalit, NBÚ není žádným vyšetřovacím orgánem, vychází z výsledků šetření policie a tajných služeb, ale NBÚ nemá právo jim zadávat práci.

To, jak neprůhledně vstoupily obě ženy do obchodu, by mělo zajímat především Finančně analytický útvar ministerstva financí, který se zabývá praním špinavých peněz. „Já vám nesmím nic říci, musíte se obrátit na tiskového mluvčího ministerstva,“ odpovídá šéf úřadu Karel Korynta. Podle jednoho z jeho podřízených není jisté, že to úřad bude zajímat. „Máme málo lidí, sotva stačíme prošetřit, co nám nahlásí banky a pojišťovny, ale kdyby se na nás obrátil pan premiér, asi bychom jeho finance společně s policií prověřili.“

Kdo to zaplatí

Šárka Grossová říká, že nechá hospodaření své firmy prověřit finančním úřadem. Ale zároveň má také povinnost doložit totéž veřejně v tzv. sbírce listin. Na otázku, jestli to udělá, neodpověděla. Každá firma musí podle zákona každoročně oznamovat v této veřejně přístupné databázi hospodářské údaje o své činnosti. Pokud jde o firmy Libuše Barkové, dá se ve sbírce najít pár starších údajů. Podle nich mají její společnosti relativně špatné hospodářské výsledky, třeba firma Šeba hlásí zisk dvě stě osmdesát tisíc za rok 2002, s tím, že má z minulosti dluhy ve výši šesti milionů korun. Další firma Barkové L. B. Production produkuje ztrátu a má dluhy ve stejné výši. L. B. faktor, která se podílí na projektu výstavby bytového komplexu, má průměrný roční zisk zhruba milion korun. Z těchto kusých údajů lze odvodit, že ani jedna firma by nedokázala do doby prodeje bytů splácet závazek vůči bance, např. L. B. faktor má starší mnohamilionové dluhy. Podle údajů stavebního úřadu zatím obě ženy nepožádaly ani o stavební povolení.

Výtah pro auta a vodní příkop

Domy Šárky Grossové i Libuše Barkové jsou nyní prakticky ruiny. Podle architektonické studie od Atelieru ai5 – Stawicz, zbudou ze stávajících budov prakticky jen čelní stěny. Jsou totiž památkově chráněné. Dva domy budou dostavěny a vedle nich – na pozemku Libuše Barkové – přibude třetí, zcela nová moderní budova. Vznikne zde jedenáct velmi luxusních bytů či kanceláří, dvě patra podzemních garáží s autovýtahem, fitnesscentrum, sauna, hlídaná recepce, před budovami bude kromě vodního příkopu i fontána. Některé byty budou mít terasu s velkým výhledem na vltavské terasy a pražské panorama – dům tak získal název „Na vyhlídce“. Podle asistenta Libuše Barkové Romana Kühnerta bude stavba hotová maximálně do konce roku 2006. „Zatím to chceme hlavně prodávat. Kdyby byl zájem, tak možná něco i pronajmeme. Metr bude stát minimálně 55 tisíc,“ říká Kühnert. A bude nutné, aby se na stavbě případný zájemce finančně podílel? „Když dá nějakou zálohu, bude mít jistotu, že mu architekti přizpůsobí byt na míru,“ říká s tím, že to ale není nutné.

(Respekt, www.respekt.cz)