Duben 2005

DNA vakcíny umožní očkování proti rakovině

Eva Bobůrková

Je tu i dobrá zpráva z oblasti genové terapie, a dává naději milionům lidí na celém světě, kteří ohluchli: američtí vědci po genovém zásahu vrátili sluch pokusným morčatům! Ztráta vlasových buněk, které přenášejí zvukové vlny do mozku, je příčinou oslabení až ztráty sluchu. Úbytek dosud nenahraditelných buněk může zapříčinit věk, léky, hluk. Medicína dosud neznala způsob, jak přinutit vlasové buňky opět růst. Až americkým vědcům se podařilo pomocí virového vektoru vnést do buněk gen Atoh 1, který normálně řídí během embryonálního vývoje vznik vlasových buněk a po narození jedince „usíná“. Po genovém zásahu začaly vlasové buňky morčatům opět dorůstat a zvířat opět slyšela.

„To je přesně to, co by se mělo dělat,“ komentuje zprávu genetik Václav Pačes, „pracovat velmi intenzivně v laboratoři a postupně získávat informace, například na laboratorních zvířatech. Propojit tento výzkum s výzkumem v oblasti genomiky, kde lze získat informace o struktuře a funkci genů.‘‘ Pro rutinní použití, zejména u dalších chorob, je podle profesora Pačese třeba ještě mnoho výzkumu. Ostatně v Ústavu molekulární genetiky AV ČR nyní studují na myším modelu geny, které řídí vývoj oka, a studují příčiny samčí sterility.

I virolog Vladimír Vonka vidí jako nejdůležitější pro budoucí léčbu lidských nemocí práci v laboratořích: zde se nyní musí intenzivně bádat, jak snížit rizika genové terapie, a zkoumat, jaké nemoci bude možné v budoucnu její pomocí léčit. „Doménou se stala léčba zhoubných nádorů,“ upozorňuje profesor Vonka.

Zlikvidovat nádor

Geny vnesené do nádorových buněk mohou vyvolat imunitní reakce, které buňky zničí, tzv. sebevražedné geny navozují citlivost nádorové buňky k jinak neškodným látkám. Zkoumá se použití genů, které brání vrůstání krevních cév do nádoru, a tím blokují výživu nádorových buněk, což zpomaluje jejich dělení i schopnost se šířit v organismu. Rozvíjí se i výzkum použití virů, které se množí jen v nádorových buňkách a zabíjejí je, zatímco zdravých buněk si nevšímají. „Velmi slibný je zejména rozvoj DNA vakcín, které mají vyprovokovat imunitní reakci proti zhoubným buňkám, tedy jejich likvidaci. Předpokládá se tedy, že v budoucnosti ne příliš vzdálené se bude proti některým typům nádorů očkovat,“ připomíná genetik Petr Goetz a dodává: „Ve výzkumu protinádorových vakcín zaujímají naši vědci v silné mezinárodní konkurenci významné a respektované místo.“

Skupiny z Ústavu hematologie a krevní transfúze a z Ústavu experimentální genetiky AVČR těsně spolupracují při vývoji genetických vakcín proti nádorům vyvolaným lidskými papilomaviry (patří sem především karcinom děložního čípku, na světě druhý nejčastější nádor u žen. Jistým projevem uznání práce českých vědců je i fakt, že se letos 13. kongres Evropské společnosti pro genovou terapii koná v Praze.

Řada slibných výsledků genové terapie se objevuje i u nemocí srdečně-cévních, nemocí neurodegenerativních i nemocí krvetvorby - naposled naděje vyvstala pro dříve neléčitelnou hluchotu. Hvězda genové terapie rozhodně teprve vyjde.

(MFDNES)