Duben 2005

Vědci oživili bakterie zamrzlé 32 000 let v ledu

Eva Bobůrková

Bakterie spaly v zamrzlé vodě Aljašky 32 tisíc let, než je znovu oživili vědci NASA. Jakmile vědci rozmrazili led, dosud neznámé mikroorganismy se začaly pod mikroskopem hýbat. Vědci tvrdí, že je to první druh mikroba, který byl nalezen živý, nikoli ve formě spory, v prastarém ledu. Nově pojmenovaný druh Carnobacterium pleistocenum patrně žil v období pleistocénu, tedy v době, kdy zemi ještě obývali mamuti. Astrobiolog NASA z Marshallova střediska vesmírných letů v Alabamě Richard B. Hoover, který vedl výzkumný tým, řekl v New Scientist: „Tento nález je dalším důkazem, že život lze najít kdekoli ve vesmíru.“

Zima dobrá, teplo lepší

Výzkumný tým původně doufal, že nalezne bakterie schopné života při extrémně nízkých teplotách. O to víc byli biologové překvapeni, když objevili organismus, který sice mráz snáší, ale vyhovuje mu pokojová teplota. „Nejdůležitější je zjištění, že mikroorganismus může přežívat v ledu tak dlouho,“ řekl Hoover New Scientist.

Vědci vydolovali bakterii z ledového tunelu vyhloubeného americkými specialisty v aljašské věčně zamrzlé půdě. Když Hoover procházel mrazivým tunelem, ve vrstvě ledu pleistocenního stáří narazil na fosilní mamutí kel a pravěkou čelist. Pak našel na dně zamrzlého jezera hnědavé skvrny a myslel, že to jsou jednobuněčné řasy rozsivky (před časem objevené i v sladkém jezeře pod ledovým příkrovem Antarktidy). Rozsivky to nebyly. Nakonec však hledač v profilu jezera našel, po čem pátral. Bakterie. Vědci odebrali vzorky a odvezli je k dalšímu zkoumání do Marshallova střediska vesmírných letů. Zde se začaly bakterie pohybovat ihned, jakmile vědci led rozpustili. Genetická analýza potom prozradila, že jde o dosud neznámý druh bakterie ze skupiny karnobakterií. Vědci publikovali výsledky svého výzkumu v International Journal of Systematic and Evolutionaty Microbiology. Podle doktora Hoovera se bakterie nemohly během dlouhého období, které strávily „zakleté“ v ledu, dělit, takže soudí, že jsou staré 32 tisíc let. Tehdy bylo jezero v tekutém stavu naposled.

Také v předchozích letech již vědci oznámili nález dokonce ještě mnohem starších bakterií: v roce 2000 v Pensylvánii uvnitř krystalů soli ve vrtu do ložiska ležícího v hloubce přes 600 metrů bakterie staré 250 milionů let a ruská sonda Vostok bakterie staré 200 milionů let. Vědecká obec však zůstala skeptická. Zatím také všechny podobné nálezy skončily zklamáním - zjistilo se, že získané vzorky byly při dobývání kontaminovány. Určitá nedůvěra proto panuje i kolem nejnovějšího nálezu.

Naděje pro Mars?

Nicméně už se ví, že živé organismy odolávají i velice extrémním podmínkám. Poblíž jižního pólu přežijí mráz 60-80 stupňů. Patrně si vyrábějí nemrznoucí chemické látky, s jejichž pomocí rozpustí blízké okolí a získávají z něj živiny.

Pokud se potvrdí, že v permafrostu se dneška dožila pravěká bakterie, je to však něco jiného - mimo jiné, jak poznamenává v New York Times odborník na bakterie permafrostu z britského Oxfordu Eske Willersley, by mohly znovu vstoupit do současného životního prostředí se všemi možnými důsledky. Pro Hoovera však bakterie z tunelu demonstruje hlavně schopnost organismů dlouhodobě přežívat a čekat na příležitost - třeba i na Marsu.

(MFDNES)