Duben 2005

Mafie pro 21. století

Josef Kašpar

Organizovaný zločin má dvojnásobný roční obrat než nejsilnější italská společnost – automobilka Fiat. Jenom z výpalného prý mafie získává 14 miliard eur ročně, což je zhruba polovina příjmu českého státního rozpočtu. Tyto čerstvé zprávy potvrdily slova šéfa italské policie Gianniho De Gennara, která pronesl před více než deseti lety v italském parlamentu, když hovořil o velkém úspěchu v podobě zatčení největšího mafiánského bosse Tota Riiny: „Boj proti mafii je nekonečný proces, neboť organizovaný zločin je hluboce zakořeněný sociální jev. Mafie utrpěla ránu, ale její existence není ohrožena.“

Když obchod kvetl

Souboj s organizovaným zločinem je skoro stejně starý jako existence jednotného italského státu. S mafií si ovšem neporadil ani Benito Mussolini, který na Sicílii poslal armádu, a hospodářský rozvoj po druhé světové válce kmotrům naopak nahrál. Z římského centra přicházely na chudý jih Itálie po desetiletí finanční injekce, kterých organizovaný zločin využil, aby si urval podíl na stavbách dálnic, přehrad či vodovodů. A tam, kde projekty mohly ohrozit kontrolu teritoria, stavby zastavil či nekonečně prodlužoval. Sicílie je tak plná nedostavěných vodovodů a třeba 220 kilometrů dlouhá dálnice z Messiny do Palerma se staví od roku 1975. Před několika dny přišla zpráva, že bylo zatčeno několik mafiánů, kteří se chystali ovlivnit stavbu velkého mostu, který má přes odpor Zelených i početných geologů překlenout Messinskou úžinu ležící mezi kontinentální Itálii a Sicílií.

Větších úspěchů v boji s mafií začala policie dosahovat až v 80. letech díky reformám, které prosadili někteří soudci a politikové. Zjistilo se totiž, že problémem boje proti mafii nejsou málo přísné zákony či liknavost policie a soudů. „Je zapotřebí specializace,“ prohlásil počátkem 80. let palermský prokurátor Giovanni Falcone. Mafiánská organizace působí rozvětveně na celém území státu. Soudy jsou naopak rozparcelovány do 100 provinčních celků, kde každá prokuratura i tribunál postupují nezávisle jeden na druhém. Navíc funkci kriminální policie mohou v Itálii vykonávat tři na sobě nezávislé orgány – státní policie, karabiniéři a finanční stráž. Člena Cosa Nostry zatčeného v Římě či Miláně postavili před soud ve stejném městě, zatímco šéf bandy byl souzen pro stejný trestný čin v Palermu.

Když se stát bránil

V letech 1991 a 1992 se poměry radikálně změnily. Vznikla Direzione Nazionale Antimafia se sídlem v Římě, v čele s hlavním prokurátorem pro boj s mafií – dnes je jím jeden z nejznámějších italských prokurátorů Pierluigi Vigna. Prokurátorovi pomáhá tým specializovaných náměstků, policistů a karabiniérů. Jejich úkolem je shromažďovat informace a koordinovat činnost 26 obvodních prokuratur pro boj proti organizovanému zločinu, rozmístěných po celé Itálii. Tím byly překonány dva hlavní nedostatky předchozího systému – nedostatečná specializace a rozkouskované kompetence.

Parlament také schválil opatření, jehož se organizovaný zločin obával: v případě potvrzených indicií může soud obstavit majetek mafiánů a v okamžiku, kdy rozsudek nabude moci, je majetek věnován na dobročinné účely. Jen v případě odsouzeného bosse Riiny šlo o více než 20 milionů eur. Byl zaveden i proslulý paragraf 41bis, zavádějící režim totální izolace zatčených a odsouzených mafiánských bossů. Doby, kdy zločinci mohli z vazby klidně řídit své obchody, tak skončily.

Hlavní antimafiánský prokurátor podává dvakrát ročně zprávu vládě a parlamentu. Poslední z nich hovoří o podstatných změnách na jevišti organizovaného zločinu. Sicilská Cosa Nostra je trochu na ústupu, slábne zejména na kontinentu. Za nebezpečnější považuje prokurátor Vigna kalábrijskou N’dranghetu – ta se prosadila v narkobyznysu, má silné zázemí v Itálii i ve střední Evropě a při obchodu s kokainem spolupracuje s Kolumbijci. Poslední dobou se nejvíce hovořilo o situaci v Neapoli, kde při srážkách mezi různými klany Camorry přišlo loni o život přes 100 lidí. Podle DIA jde sice o závažný, leč lokální problém: bitvu klanů o kontrolu narkobyznysu na místním trhu.

Nastupují Číňané

Na italském území dále působí klany z Albánie, Kosova, Rumunska a severní Afriky. Největší dojem zpočátku způsobili Albánci svou neuvěřitelnou brutalitou při obchodu s ilegálními přistěhovalci a při bankovních či domovních loupežích. Poslední zpráva DIA hovoří o aktivitě čínské mafie, zaměřené především na dovoz padělaného značkového zboží, což přináší italskému průmyslu obrovské ztráty.

Prokurátor Pierluigi Vigna, jemuž se blíží odchod do důchodu, prohlásil, že jeho nástupce čeká nový problém: stále častější pronikání mafiánského kapitálu do zcela legálních aktivit. „Kdybychom tuto činnost nezastavili, mohlo by to ohrozit samotnou funkci tržního hospodářství,“ dodal Vigna.

(Respekt, www.respekt.cz)