Duben 2005

Tatry čelí náporu "ostrých hochů"

Marek Kerles

Zisk z prodeje dřeva po větrné kalamitě nepokryje náklady na obnovu tatranské přírody, tvrdí ředitel Správy Tatranského národního parku Tomáš Vančura.

LN: V listopadu zasáhla Vysoké Tatry katastrofální vichřice, která prakticky srovnala se zemí tisíce hektarů smrkového lesa a změnila krajinu k nepoznání. Jak daleko je Slovensko s likvidací katastrofy?

Zatím bylo zpracováno asi 8 % celkových polomů, práce ale průběžně pokračují. Vedení Tatranského národního parku přitom od začátku prosazovalo, aby co největší část dřevní hmoty v nejvzácnějších přírodních lokalitách zůstala ležet na místě k zetlení a les se ponechal přirozené obnově. Jenže samozřejmě jako v Česku narážíme na odpor lesníků i různých lobbistických skupin, které chtějí dřevo odvézt a krajinu znovu uměle osázet. Kam ale podobné postupy v národním parku vedou, ukázala právě katastrofální vichřice. Ta totiž najednou zlikvidovala právě uměle vysázenou smrkovou monokulturu.

LN: Na co se využijí miliony za prodej dřeva?

Možná to může být pro někoho překvapení, ale slovenské Státní lesy už oficiálně přiznaly, že likvidace kalamity nebude zisková, ale naopak ztrátová. A to ve výši minimálně 300 milionů korun. Nová výsadba a další revitalizace krajiny totiž nejsou otázkou jednoho roku, ale třeba deseti či patnácti let. A peníze z prodeje dřeva všechny náklady údajně nepokryjí. Zvlášť když se prodává dřevo ze státních a nikoliv ze soukromých pozemků.

LN: K jakým účelům byly použity peníze ze sbírek pořádaných i v Česku na obnovu Tater?

Záleží na tom, o jakou sbírku se jedná. Část peněz jde třeba na ubytování a stravu dobrovolníků, kteří pomáhají s likvidací kalamity, část přímo obcím na obnovu komunikací, část zase na budování infrastruktury či na novou výsadbu. Pravda je, že celková úroveň turistické infrastruktury se po kalamitě rapidně zlepšila, a to s přispěním různých zdrojů. Turisté dnes najdou v Tatrách v mnoha ohledech lepší zázemí než před vichřicí.

LN: Hodně se mluvilo o plánech investorů, kteří chtějí využít polomů k budování nových sjezdovek a rekreačních zařízení. Budete na holých kopcích povolovat nové sjezdovky?

Pokud se výstavba turistické infrastruktury v Tatrách dostane za únosnou mez, přestanou být Vysoké Tatry opravdovým národním parkem. Tlak nejrůznějších lobbistických a ekonomických skupin na rozšíření zázemí pro rekreační a sportovní aktivity na úkor ochrany přírody v Tatrách je ale opravdu enormní. Ostří hoši z Bratislavy především požadují, aby se druhé nejcennější zóny v některých oblastech Tater změnily na třetí. A to by znamenalo, že tady stát může prodávat pozemky soukromníkům. Místní lidé se bojí, že tihle investoři odjinud, bez vztahu k tatranské krajině, změní Tatry k nepoznání možná víc než vichřice. A to z toho důvodu, že si chtějí v Tatrách prostě jen uložit peníze a nedomýšlejí důsledky poničení přírody.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)