Duben 2005

Film musí někam patřit, nebo se ztratí

Darina Křivánková

Když se minulý týden (od 7. 02. 2005 – pozn. red. CS-magazínu) vyhlašovaly nominace na ceny Český lev, nejspíš nikoho nepřekvapilo, že se Hřebejkovo Horem pádem uchází o cenu ve dvanácti kategoriích. Ale že desetkrát zazní titul Král zlodějů, nečekal asi vůbec nikdo. Nejméně ze všech Ivan Fíla, autor filmu o chlapci, který je nucen ke zlodějině.

LN: Co vám běželo hlavou na nominačním večeru?

Že je to velké zadostiučinění. Nečekal jsem to. Ne, že by si to ten film nezasloužil, vždycky jsem mu věřil. Ale vytvořila se kolem něj divná atmosféra. Pořád se diskutovalo o tom, kam patří, jestli má na české ceny vůbec nárok. Je v němčině, nehrají v něm čeští herci, ale pracovalo na něm mnoho českých tvůrců. Vznikl za české, německé, rakouské, francouzské a slovenské peníze. Na česky mluvený film bych peníze ze zahraničních grantů totiž nesehnal. Možná Král zlodějů nevypadá moc česky, ale jak má vůbec vypadat český film? Němci se k němu také nehlásí, prý je tam moc českých jmen. Ale film musí někam patřit, někdo za ním musí stát, jinak se ztratí.

LN: Která z nominací vás nejvíc překvapila?

Ty herecké pro malého Yashu Kultiasova, pro Lazara Ristovského a pro Katharinu Thalbachovou. To, že se prosadili mezi české herce je, myslím, ojedinělé.

LN: Krále zlodějů nedoprovázela žádná silná mediální podpora, o filmu se mnoho nevědělo, leckdo ani nezaregistroval, že se promítal v kinech.

Většina akademiků film viděla až před nominacemi na speciálních projekcích. Volali mi, jak je možné, že o něm nic nevědí. Jeden americký agent mi před rokem řekl: Tenhle film potřebuje speciální péči, pak bude úspěšný. Jenže se mu od distributora nedostalo žádné péče, natož speciální.

LN: Deset nominací pro Krále zlodějů už se zúročilo. Díky nim jste dostal nabídku na další film. O co jde?

Ta historka je docela bizarní. Stařičký německý producent Artur Brauner, který je podepsaný asi pod dvěma stovkami filmů, kdysi dělal mayovky nebo později filmy Agnieszky Hollandové, mi nabídl, abych natočil film Poslední vlak o posledním transportu německých židů z Berlína na východ. To rozhodnutí padlo právě díky nominacím na české lvy. Nechal si poslat Krále zlodějů, podíval se na to, a pak mi dal půlhodinu na rozmyšlenou. Dlouho jsem neváhal, scénář byl dobrý, navíc zase mohu točit s kameramanem Vladimírem Smutným. Původně to měl režírovat Armin Müller-Stahl, dokonce si vybavuji, že mi o tom před rokem vyprávěl. Od pátku budu film připravovat v Litvě, kde se pak bude od 28. dubna točit.

LN: Jak to vypadá s vaším projektem Nesmrtelný, který je stále ještě ve hře o Cenu Sazky pro dosud nerealizovaný scénář?

Možná to vyhraje, ale taky klidně může být čtvrtý. Udělal jsem s ním zajímavou zkušenost. Vybrali ho totiž do projektu Equinox. Bylo tam devět scénářů z celého světa, které se s devíti poradci probíraly na takovém intenzivním soustředění na zámku. Mezi poradci byl třeba scenárista Coppolova Drákuly, producentka Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo scenárista Nebe nad Berlínem. Každý z nich mi ten scénář podrobně zanalyzoval a opoznámkoval. Mimo jiné i s ohledem na to, aby ty jednotlivé texty byly dost české, německé či španělské a přitom měly co největší šanci na mezinárodní koprodukci. Do šesti měsíců pak podle poznámek musí vzniknout nová verze, která se nabízí producentům. Inspirovalo mě to natolik, že jsem začal psát docela jiný text.

LN: Chystáte také realizaci Nemilované podle předlohy Arnošta Lustiga. Jak jste daleko?

Máme přislíbenou polovinu rozpočtu ze zahraničí, ale měl by to být hlavně český film, takže teď potřebujeme sehnat i české peníze a to jde hodně ztuha.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)