Duben 2005

Ideologie produkují symboly, ne naopak.

Josef Kubeczka

Skupina senátorů připravila a nedávno prezentovala novelu zákona, která zakazuje používání komunistických symbolů pod trestem odnětí svobody. To vyvolalo řadu polemik, mimo jiné argumentaci, že například Rakousko má také ve svém státním znaku srp a kladivo. O názor na toto téma jsme požádali hosta dnešního vydání rubriky Česko v komentáři, politologa Bohumila Doležala. Autor rubriky Josef Kubeczka se ho na úvod zeptal, co obecně soudí o této senátorské iniciativě?

"Myslím si, že je to poměrně povrchní snaha, víra v symboly mi připadá trošku pověrčivá. Věřit, že když se někde na zdi namaluje hákový kříž, tak to strhne tisíce lidí k požadavku, aby se pokračovalo ve vraždění židů, je nesmysl. Tomu

absolutně nevěřím. To je něco podobného, jako víra ve strašidla. Je tomu naopak - ideologie produkují symboly, a ne že symboly produkují ideologie."

Autoři novely zákona sami říkají, že nechtějí zlikvidovat existující komunistické strany ani kriminalizovat jejich přívržence. Tento krok má podle nich mimo jiné umožnit, aby se tyto strany mohly transformovat v moderní levici. Myslíte si, že je to reálné?

"Ne, ne. Myslím si, že je to naprostý nesmysl. Osobně bych strašně rád zlikvidoval komunistickou stranu. Nejlepší způsob, jak zlikvidovat komunistickou stranu však je porazit ji drtivě ve volbách. Pokud jde o transformaci, komunistická strana má obrovskou praxi v transformacích. Ta se za svou existenci transformovala alespoň desetkrát. Nejdříve v roce 1929, pak o deset let později, následně v roce 1941, když Hitler napadl Sovětský svaz, pak hned po válce v roce 1945, potom v roce 1948, následovala léta 1967 až 1968 a tak dále. To je takový nezmar. Myslet si, že to, co je v ní nebezpečné, se zlikviduje tím, že se nějak ona strana donutí k tomu, aby se vnitřně proměnila, je iluze! Ta strana má obrovskou praxi v převlékání kabátů. Vypadá to sice jako jakási vnitřní změna, ale ve skutečnosti to žádná změna není."

Jedním ze základních cílů novely je přímé zakotvení komunismu a nacismu do zákona zakazujícího propagaci nebo podporu hnutí, které prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka. Toto ustanovení už v roce 1990 v trestním zákoníku bylo, ale o dva roky později ho Ústavní soud z toho zákoníku vyňal. Změnila se podle Vás situace natolik, že by tomu tentokrát mohlo být jinak?

"Tady musím především říci, že mám v této věci obrovské máslo na hlavě. Já jsem totiž toto vložení komunismu do paragrafu 260 trestního zákona jako poslanec Federálního shromáždění navrhl. Nicméně jsem šel do sebe a změnil jsem od té doby názor. Domnívám se nyní, že je projevem slabosti demokratického systému, když stanoví verbální trestné činy. Pokud se tento pasus teď vrátí do zákona, tak se vlastně řekne jenom to, že komunisté už jsou tak silní, že si s nimi nedokážeme poradit demokratickými prostředky a musíme tedy sáhnout k prostředkům mocenským. To té straně neublíží, naopak jí dodá jakýsi nimbus mučedníka. A že by to vedlo k jejímu zákazu, tomu absolutně nevěřím. Jsou natolik zruční v různých kličkováních a převlékáních kabátů, že by i tuto situaci nějak zvládli."

Šéf komunistů Miroslav Grebeníček považuje nynější pozice své strany za neotřesitelné a zaštiťuje se tím, že KSČM je po posledních volbách v rámci parlamentní demokracie druhou nejsilnější politickou stranou. Je to dostačující argument pro to, aby se komunistická strana nereformovala?

"Můj problém je ten, že jsem přesvědčen o tom, že komunistická strana, kterou máme my, je nereformovatelná. Ta se prostě reformovat nedá. Pokud se komunistické strany reformovaly, jako třeba v Polsku nebo v Maďarsku, tak díky úplně jiné společenské atmosféře v době změny systému, to znamená na přelomu 80. a 90. let. Teď už je pozdě. Tato strana je petrifikovaná, stalinistická strana toho nejsuspektnějšího kalibru, a ta se prostě měnit nebude. Přitahuje k sobě bohužel jednak kverulanty totálně nespokojené s poměry, kteří si myslí, že by se měli mít lépe, než se mají (takových lidí je v každém režimu spousta a v Čechách je jich vždy dvakrát víc), a jednak agresivní, radikální šovinisty. Nezapomínejme, že komunistická strana byla vždy tady u nás, a já jsem přesvědčen, že i dnes je, pátou kolonou ruského imperialismu."

(ČRo 7, www.radio.cz)