Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2005


Prezident Klaus je znepokojen

Ross Larsen

Prezident Klaus je znepokojen tím, jaký dopad budou mít politické skandály na pověst země. Jeho ruce ovšem nebyly zdaleka vždy čisté. Prezident Václav Klaus řekl, když si stěžoval na skandál kolem premiérova bytu: „Obávám se, že důvěra v politiky a v politiku utrpěla další těžkou ránu, z které se bude dlouho zotavovat.“

Další těžkou ránu? To by znamenalo, že ta země a její politika utrpěly takové rány už předtím. Tak jestlipak si na nějaké vzpomenu. Hmm.

Možná, že měl prezident na mysli, jak místopředseda strany kroužil po Praze v zbrusu novém špičkovém modelu mercedesky, kterou mu poskytli dva němečtí bratři, kteří utekli do České republiky, aby se vyhnuli žalobě za neplacení daní v Německu. Místopředseda nezahrnul onen štědrý dar do svých příjmů, což bylo jeho povinností, a nezaplatil za něj daně.

Místo aby strana odsoudila takové chování svého místopředsedy, strana hájila prohřešek svého člena, vyslovila mu důvěru a zaútočila na jeho kritiky. Pak, aby tu celou záležitost ututlala, raději zaplatila za něj daně, které byl dlužen, než aby to nechala vyřídit u soudu.

Která strana to byla? Občanská demokratická strana (ODS). Kdo byl tehdy předsedou? Přece Václav Klaus.

Možná, že si vzpomněl na to, že tentýž místopředseda si nechal zaplatit lety od finančníka Viktora Koženého, který tiše vyklouzl, aby se vyhnul postihu českých zákonů. To byla také rána dobrému jménu země.

Možná, že si pan Klaus vzpomněl na trapné období, když manželka ministerského předsedy zasedala ve správní radě ČEZ v době, kdy se rozhodovalo o budoucnosti této společnosti. Jak se jmenovala? Livia Klausová.

Možná, že si vzpomněl na okamžik, kdy se přišlo s tím, že dva hlavní přispěvatelé české politické straně byli mrtvý Maďar a člověk na Mauriciu, který o ní nikdy neslyšel. Vzpomínám si, že to byla finanční machinace, jejímž účelem bylo se vyhnout půlmilionové dani a snaha zamlčet, že člověk, který náramně získal v privatizaci, věnoval straně 7,5 milionu korun. Zase ODS a Václav Klaus.

Ke konci Klausovy vlády jako ministerského předsedy a předsedy ODS, bylo nesnadné sledovat všechny finanční skandály. Bylo jich v jeho straně jako vší. Pamatuji si na cosi o žalobě proti šéfovi financí strany, která se týkala daňového úniku, na další dárce milionů pro místní pobočky strany, vícero dárců milionů, kteří zapřeli, že by kdy byli straně přispěli. Konala se i vlastní revize financí strany, která zjistila, že je to vskutku tak špatné, jak se povídalo – miliony korun nebyly řádně zúčtovány.

O Grossově problému řekl Klaus, že očekává podrobné vysvětlení od premiéra. Ale jaké podával Klaus vysvětlení o skandálech kolem něho? Pamatuji se, že slíbil “osobně vyšetřit” některé věci v roce 1995 a pak nehnul prstem. Pamatuji se na jeho výmluvy, popírání a útoky vůči tisku, který nazýval “veřejným nepřítelem číslo 1”.

Konečně finanční problémy stranu udolaly, což vedlo k pádu Klausovy strany. Bylo to o nechutném švýcarském kontě, z kterého se prý vybralo přes 100 milionů korun. Klaus neustále tvrdil, že nic neví o tomto zdroji pro stranu, které předsedal, i když vedoucí osobnosti strany potvrdily, že konto existovalo. To také byla rána dobré pověsti země.

Nikdy se nedovíme, kolik toho věděl Klaus o finančních machinacích ve své straně a asi se nikdy nedozvíme, zda sám z toho profitoval. Co ale víme, je, že on, premiér a předseda nejpopulárnější strany, si na to mohl posvítit. Mohl se zasadit o zákony, které by byly zakázaly střet zájmů a uzákonily zodpovědnost politiků a stran za financování svých kampaní. Mohl dát příklad přímosti, kdyby byl vyžadoval otevřenost a zodpovědnost od svých kolegů ve straně. Místo toho předsedal kalnému období nezúčtovaných peněz, nejasných kont a uzavřených knih, když jeho strana profitovala.

Je samozřejmě správné, že prezident odsuzuje události, které poškozují dobrou pověst jeho země a poslední Grossův skandál je takovým případem. Ale bylo by mnohem snazší spolknout takovou kritiku od někoho, kdo dlouho usiloval pro otevřenost a poctivost v politice, než od někoho, kdo dělal pravý opak.

Možná, že prezident Klaus, teď kupodivu politik, kterému se nejvíc věří v České republice, opravdu prozřel a vidí hodnotu poctivé a zodpovědné vlády. Uvěřím, když bude vyžadovat zodpovědnost od kolegy z ODS a nejen od dávného protivníka.

(Přeložil Jan Sammer)

(Prague Post)



Zpátky