Duben 2005

Nejchytřejší ptáci? Havran a sojka

Kanadský odborník na chování zvířat seřadil jednotlivé ptačí druhy podle jejich IQ. Obzvlášť nelichotivě dopadli v hodnocení inteligence pštrosi. U lidí není nijak složité zjistit, jaký má konkrétní jedinec inteligenční kvocient. Stačí si vybrat z nepřeberné řady testů a záhy zjistíte, jak dobře (či špatně) na tom jste. Je ale možné určovat IQ také u zvířat?

Tuto otázku si před více než deseti lety položil profesor Louis Lefebvre, který působí na montrealské univerzitě. Lefebvre je odborníkem na chování živočichů a ve svém posledním bádání se zaměřil na ptáky. Výsledky výzkumu teď shrnul do originálního žebříčku, v němž seřadil opeřence podle inteligence, kterou projevují. Jedná se o první dokument tohoto druhu na světě. O neobvyklém projektu informoval britský deník The Telegraph.

Podle Lefebvra se ptačí inteligence projevuje především v tom, nakolik je ptačí druh schopen inovativního, vynalézavého chování. Lefebvre proto prošel všechna vydání různých ornitologických časopisů, která vyšla za posledních sedmdesát let, a pátral v nich po článcích o netradičním a překvapivém chování ptáků žijících ve volné přírodě. Celkem pročetl přes dva tisíce zpráv, které se dotýkaly více než pěti stovek ptačích druhů.

Na základě této metody vyslovil závěr, že nejbystřejšími opeřenci jsou jedinci z čeledi krkavcovitých - tedy například vrány, havrani, straky, sojky či krkavci. Do elitní skupiny inteligentů pronikli i někteří dravci jako sokolové a jestřábi, a dále také datlové nebo volavky. Opačnému, nelichotivému konci žebříčku vévodí čeleď křepelovitých. Severoameričtí křepelové jsou podle Lefebvra "absolutní propadlíci". Směle jim ovšem konkurují i pštrosi a lelek lesní, který prý většinu času opravdu jen lelkuje a nevzmůže se na kloudný nápad.

Lefebvre upozorňuje, že jeho seznam je v souladu s domněnkou, že u ptáků existuje souvislost mezi velikostí mozku a inteligencí. Nejzajímavější případ, na nějž Kanaďan během svého pátrání narazil, se týkal nezvyklé vychytralosti vrány obecné. Japonští ornitologové si totiž všimli, že některé vrány posedávají na křižovatkách a pokaždé, když na semaforu naskočí červená, nakladou pod kola stojících automobilů ořechy. Když se vozy rozjedou, rozdrtí pneumatikami ořech a vrána si pak může spokojeně pochutnat na jeho jádru.

(tpa)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)

Kanadský odborník na chování zvířat seřadil jednotlivé ptačí druhy podle jejich IQ. Obzvlášť nelichotivě dopadli v hodnocení inteligence pštrosi. U lidí není nijak složité zjistit, jaký má konkrétní jedinec inteligenční kvocient. Stačí si vybrat z nepřeberné řady testů a záhy zjistíte, jak dobře (či špatně) na tom jste. Je ale možné určovat IQ také u zvířat?

Tuto otázku si před více než deseti lety položil profesor Louis Lefebvre, který působí na montrealské univerzitě. Lefebvre je odborníkem na chování živočichů a ve svém posledním bádání se zaměřil na ptáky. Výsledky výzkumu teď shrnul do originálního žebříčku, v němž seřadil opeřence podle inteligence, kterou projevují. Jedná se o první dokument tohoto druhu na světě. O neobvyklém projektu informoval britský deník The Telegraph.

Podle Lefebvra se ptačí inteligence projevuje především v tom, nakolik je ptačí druh schopen inovativního, vynalézavého chování. Lefebvre proto prošel všechna vydání různých ornitologických časopisů, která vyšla za posledních sedmdesát let, a pátral v nich po článcích o netradičním a překvapivém chování ptáků žijících ve volné přírodě. Celkem pročetl přes dva tisíce zpráv, které se dotýkaly více než pěti stovek ptačích druhů.

Na základě této metody vyslovil závěr, že nejbystřejšími opeřenci jsou jedinci z čeledi krkavcovitých - tedy například vrány, havrani, straky, sojky či krkavci. Do elitní skupiny inteligentů pronikli i někteří dravci jako sokolové a jestřábi, a dále také datlové nebo volavky. Opačnému, nelichotivému konci žebříčku vévodí čeleď křepelovitých. Severoameričtí křepelové jsou podle Lefebvra "absolutní propadlíci". Směle jim ovšem konkurují i pštrosi a lelek lesní, který prý většinu času opravdu jen lelkuje a nevzmůže se na kloudný nápad.

Lefebvre upozorňuje, že jeho seznam je v souladu s domněnkou, že u ptáků existuje souvislost mezi velikostí mozku a inteligencí. Nejzajímavější případ, na nějž Kanaďan během svého pátrání narazil, se týkal nezvyklé vychytralosti vrány obecné. Japonští ornitologové si totiž všimli, že některé vrány posedávají na křižovatkách a pokaždé, když na semaforu naskočí červená, nakladou pod kola stojících automobilů ořechy. Když se vozy rozjedou, rozdrtí pneumatikami ořech a vrána si pak může spokojeně pochutnat na jeho jádru.

(tpa)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)