Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2005


Návrh nového stavebního zákona vypadá rozumně, ale několik kliček v něm je

Jan Novák

Snad každý majitel sebemenší nemovitosti považuje stávající stavební zákon za pohromu: úřad z jakéhosi důvodu potřebuje vědět o každém novém plotu, bytelnějším kotci pro králíka, trochu hlubším zahradním jezírku, o kůlnách, pergolách a dřevnících ani nemluvě. A nejen to: záleží pouze na blahovůli vrchnosti, zda milostivým třicetidenním mlčením takovou "stavbu" laskavě vezme na vědomí, nebo zda se ve své nezbadatelné moudrosti nerozhodne na dílo uvalit povinnost projít procesem komplikovaného stavebního povolování.

Sotva se lze divit, že se to s ohlašováním plotů a kurníků v praxi nijak nepřehání, protože úředníci nemohou stačit vše. Takto pojatý zákon ale má jiné výhody: o to lépe se dá použít pro šikanování nepohodlných či neoblíbených a pro vyřizování si účtů mezi sousedy. Každý úřad si jej vykládá po svém, korupce kvete a tradiční české udavačství jakbysmet.

Vrchnostenská buzerace

Možná to byl i původní záměr, protože základy této podivuhodné legislativní konstrukce spadají už do dob hluboké totality. Zvláštní ale je, že "posametové" novely zákona prostor pro vrchnostenskou buzeraci ještě rozšířily, většinou s odůvodněním, že jen tak budou stavby bezpečné a nebudou hyzdit krajinu. To vypadá věrohodně - jak je ale možné, že lidová i "nelidová" architektura minulých dob krajinu hyzdí méně než ta dnešní, řečeno slovy písně Jiřího Suchého "krásná a schválená národním výborem"?

Buď jak buď, dnes si normální člověk může ušoupat podrážky i při vyběhávání bumážek na stavbu obyčejné chaty, zatímco všude se na něj směje podnikatelské baroko, jako houby bují ohyzdné stodoly velkoprodejen, ruský podnikatel hostí zástupce obce ve své nepovolené variaci na téma Mrazík a sem tam si nějaký architekt střihne něco obzvlášť avantgardního - mezi námi umělci: kdo neprovokuje, jako by nebyl. A pár úředně schválených domů už i spadlo. Inu, s úřady se to musí umět...

Nejásejme předčasně

Není divu, že po novele se volá dlouho - a není také divu, že v některých kruzích není zájem. Určitá naděje teď přišla z míst, odkud to asi málokdo čekal: ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek oznámil, že vláda se bude novým stavebním zákonem zabývat v březnu, platit snad začne od 1. ledna 2006. Ještě lepší zprávou ale je, že návrhy působí proti současnému stavu přece jen jako hlas rozumu.

Při troše zjednodušení lze říci, že plot (a dokonce i jezírko na skalce, televizní anténu, skleník a vlajkový stožár...) si už postavíte bez vědomí úředníka, aniž byste se stávali psanci nebo rukojmími závistivých sousedů. Dokonce i na menší rodinný domek a podobné objekty by stačilo jen ohlášení stavebnímu úřadu, pokud záměr vyhovuje územnímu rozhodnutí. Podle Jiřího Paroubka to ušetří přes 50 procent času a práce.

Ale nechvalme dne před večerem. Kličky jsou třeba v té části obsáhlého návrhu, kde je běžný stavebník nejspíš ani nehledá: dokonce i na nejednu z drobných staveb nevyžadujících ohlášení či povolení se má vztahovat povinnost získat rozhodnutí o umístění nebo alespoň tzv. územní souhlas. Takže prostor pro seberealizaci znesvářených sousedů i notorických udavačů se pořád najde.

A nezmizel ani prostor pro úřednickou šikanu a korupci, jen se víc přesunul do obsáhlých a komplikovaných pasáží o územním plánování. Ne nadarmo někteří právníci poukazují na to, že spíše než systémová změna k lepšímu to je kosmetická úprava, nebo řekněme plastická operace.

Pozor na tvořivost politiků

Ale stále ještě není vyloučeno, že se nedočkáme ani tohoto vylepšení. Nejeden naléhavě potřebný zákon neprošel - nebo prošel v podobě, která byla karikaturou původního záměru - jen proto, že si někdo průhledný a fungující právní stav nepřál nebo že se schvalováním spojil jiné politické kšefty.

V tomto případě bude obzvlášť potřeba se dívat politikům pod prsty (přesněji: porovnávat návrhy zveřejněné na internetu s pozměňovacími návrhy a jinými produkty bludné tvořivosti našich politiků), protože jde o dost. Přesněji: občanům o důstojnější postavení vůči úřadům, zatímco některým úředníkům o moc a příjmy. Karlovarská hostina u Mrazíka mluví za vše.

Veřejná kontrola by ale neměla skončit ani v tom nevěrohodně krásném případě, že v platnost vstoupí o něco lepší stavební zákon. Mimo jiné i proto, že z návrhu byla vyňata pasáž o vyvlastňování, která bude tématem samostatného zákona. A lze si velmi dobře představit, jak se na vyvlastňovacím zákonu vyřádí ideoví potomci někdejších znárodňovačů a rozorávačů mezí.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky