Duben 2005

Dva muži v Bratislavě

Radek Palata

Mezi čtyřma očima a za zavřenými dveřmi budou tento týden (od 21. 02. 2005 – pozn. red. CS-magazínu) jednat v Bratislavě prezidenti USA a Ruska. Hlavní město Slovenska očekává skoro 2000 novinářů a šanci vyjádřit odpor k „texaskému kovbojovi“ si jistě nenechají ujít tisíce demonstrantů z celé Evropy. Celá show vyjde Slováky na více než 200 milionů slovenských korun, slibují si však od celé akce zviditelnění a zvýšení prestiže. O čem ale bude Putin s Bushem jednat a jak jsou na tom vlastně rusko-americké vztahy?

Společně proti teroru

Mí Rusové mi rozumějí, mohl by si říci George W. Bush. Někdejší úhlavní nepřátelé se sblížili zejména po 11. září 2001. Putin tehdy jako první zavolal americkému prezidentovi a nabídl mu pomoc. Vladimir Putin byl také jedním z mála světových vůdců, který si přál znovuzvolení George Bushe prezidentem Spojených států. Při boji proti terorismu spolupracují tajné služby obou zemí a Rusko nechalo vstoupit Američany do dosud úzkostlivě hájeného tzv. blízkého zahraničí – pro útok na Afghánistán umožnilo Američanům vybudovat základny v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Obě země také sdílejí obavy z šíření zbraní hromadného ničení ve světě a samy přistupují k výraznému snížení svých jaderných arzenálů.

Idylka ale není úplná, protože Američané nemohou jen tak přehlédnout do očí bijící porušování lidských práv v Čečensku ani Putinovy autoritativní tendence. Vývoj americko-ruských vztahů posledních let shrnul Joseph Ferguson v lednovém vydání amerického čtvrtletníku Pacific Forum: Bushova vláda střídavě peskovala Rusko za dění na domácí politické scéně a v Čečensku a na druhé straně usilovala o těsnější strategické partnerství. Rok 2005 by mohl být podle Fergusona předělem. Na Bushově vládě bude, zda bude chtít posílit strategické partnerství s Moskvou v jeho současné podobě, a nebo zda se Bush a jeho tým stanou konstruktivními kritiky Vladimira Putina a jeho „nového Ruska“.

Z prohlášení novopečené americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové, specialistky na Rusko, vyplývá spíše to druhé: „V Rusku vidíme, že cesta k demokracii je křivolaká a že její úspěch ještě není zaručen,“ řekla Riceová při lednovém objasňování své politiky v Senátu. Obhajoba demokracie v Rusku je podle ní pro jeho vztahy se Spojenými státy klíčová. Vměšování Moskvy do voleb na Ukrajině a nelibost Kremlu nad tamním demokratickým procesem pak americká ministryně zahraničí odsoudila během únorové návštěvy Polska. Na druhou stranu však podle ruských médií (která v rámci autocenzury znepokojení nad stavem demokracie velkoryse přehlížejí) ocenila partnerství Ruska při boji proti terorismu. V rámci něho Spojené státy rezolutně odsuzují teroristické akce čečenských separatistů. „Také si ale myslíme, že ne všichni občané Čečenska jsou teroristé. Většina lidí v Čečensku, stejně jako většina lidí v Iráku, si přeje ukončení násilí a návrat k normálnímu životu. To je přesně to, proč bychom si přáli v Čečensku efektivnější politický proces – takový, jaký by získal důvěru lidí,“ řekl americký velvyslanec v Rusku Alexander Vershbow v lednovém rozhovoru pro ruský list Argumenty i fakty.

S námi, nebo s Čínou?

Kromě terorismu a stavu demokracie v Rusku bude určitě prioritou rozhovorů mezi Bushem a Putinem problematika šíření jaderných zbraní, zejména nyní, kdy Severní Korea oficiálně potvrzuje, že je již vlastní, a Írán o ně podle všeho usiluje. V obou případech může spolupráce s Ruskem značnou měrou přispět k řešení problému. Právě Rusko je totiž klíčovým dodavatelem komponent pro íránský jaderný program. Ve světle vyostřených vztahů USA se Sýrií se na pořad jednání asi dostanou i ruské zbrojní dodávky Damašku, které během své lednové návštěvy v Moskvě vyjednal syrský prezident Bašár Assad. A určitě nebude opomenuta otázka vztahů s východoasijským obrem – Čínou. Zde může mezi Amerikou a Ruskem dojít k vážnému střetu – Moskva se spolu s prodejem zbraní Pekingu vydala i na cestu stále těsnější vojenské spolupráce obou zemí (letos se má v Číně uskutečnit společné cvičení prakticky všech složek ozbrojených sil, včetně strategických bombardérů). Jasným cílem Číňanů je přitom Tchaj-wan – americký spojenec, který je Washington ochoten hájit i vojenskou silou.

(Respekt, www.respekt.cz)