Duben 2005

Ptáci nejsou žádní hlupáci, říkají vědci

Schopnosti opeřenců jsou srovnatelné s dovednostmi savců. Když nazvete člověka, který hovoří anglicky, ptačím mozkem (bird-brain), koledujete si o pohlavek. Říkáte mu totiž jinými slovy, že je blbec. Proti tomuto slovnímu obratu teď protestuje skupina vědců. "Přepište slovníky našeho rodného jazyka," radí Erich Jarvis z univerzity v Severní Karolíně. "Povíte-li dnes někomu, že má ptačí mozek, vlastně mu tím skládáte poklonu. Ptáci jsou totiž mnohem chytřejší, než se laici i zoologové dlouhá léta domnívali," vysvětluje.

K tomuto závěru dospělo po dlouhých deseti letech bádání společenství devětadvaceti vědců z různých částí světa. Tito znalci pozorovali vzorce chování u rozličných ptačích druhů a zkoumali, zda existuje nějaká spojitost mezi mozky ptáků a savců. Zjistili, že ptačí mozek vůbec není primitivní a že částečně vykazuje podobné vlastnosti jako mozek lidský.

Ptáci jsou schopni používat různé nástroje k tomu, aby si usnadnili život. Dokáží se dorozumívat popěvky a někteří umějí imitovat cizí zvuky. Podle části odborníků se opeřenci mohou naučit i jednoduchým počtům. U určitých druhů se navíc vyvinuly takové poznávací schopnosti, které některým savcům - například krysám nebo psům - chybějí.

Svědčí o tom i neobvyklý pokus, který podle BBC nedávno provedli japonští experti. Ti ukazovali skupince holubů kubistická díla Picassa a obrazy impresionisty Moneta. Ptáci měli za úkol rozpoznávat jednotlivé autory tak, že u Moneta klovali do jednoho tlačítka a u Picassa do druhého. Když holubi toto zadání zvládli, Japonci jim předložili kubistická a impresionistická díla jiných malířů. Ptáci pak na základě předchozích cvičení tyto obrazy bez problémů přiřadili k příslušným malířským stylům. Jarvis se domnívá, že srovnání mozků ptáků a savců může objasnit mnohé z toho, jak vlastně pracuje mozek člověka. Získané poznatky by prý bylo možné využít v boji proti Alzheimerově chorobě a dalším onemocněním mozku.

(tpa)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)