Duben 2005

Příběh nejdražších obrazů světa

Viktor Šlajchrt

Nebýt posmrtné slávy díla, přiřadil by se životní příběh Vincenta van Gogha k bezpočtu dojemných historií různých nešťastníků, na jaké se obvykle brzo zapomíná. Ke zlomu došlo 17. března 1901, když renomovaná pařížská galerie Berheim-Jeune uspořádala jedenáct let po malířově smrti první pořádnou výstavu jeho obrazů. Za života prodal Gogh nanejvýš jediný obraz, ani to však není úplně jisté. Dílo, které obnáší 550 obrazů a další stovky kreseb, vytvořil během několika let neobyčejně intenzivní práce. Původně studoval teologii, pak krátce i malířství, jeho svérázná povaha se však obtížně podřizovala konvencím, a tak zůstal v jádru samoukem.

Své první obrazy namaloval ještě v rodném Holandsku, když se roku 1883 na čas uchýlil k otci na venkov. O dva roky později odešel za mladším bratrem Theem do Paříže, kde se seznámil s aktuálními uměleckými proudy, avšak už roku 1888 utekl z metropole do provinčního městečka Arles na jihu Francie. Tam jeho tvorba během několika měsíců vyvrcholila, jenže následoval známý pokus o tvůrčí soužití s malířem Paulem Gauguinem a první záchvat šílenství, při němž si Gogh uřízl ucho a odnesl je v šátku slečnám z nevěstince. Právě tahle příšerná historka oba umělce asi nejvíc zpopularizovala, a to i díky americkému filmu z roku 1956.

Skutečný van Gogh se ještě rok a půl potýkal s šílenstvím. Zemřel v červenci 1890 po nepovedeném pokusu o sebevraždu zastřelením. Rána byla neškodná, jenže venkovští lékaři, z nichž jeden byl porodník a druhý psychiatr, nezabránili infekci.

Zprvu se mohlo zdát, že osud nepřeje ani jeho uměleckému odkazu. Theo, jediný Vincentův zastánce a mecenáš, který převzal bratrovu pozůstalost, umřel v lednu 1891 rovněž nepříčetný. Předtím ještě stihl dojednat s kritikem Aurierem, aby o Vincentovi napsal zásadní studii. Ten ji přislíbil, ovšem výhledově, protože zrovna psal román, ale když chtěl o dva roky později začít, nakazil se tyfem a umřel. Galerista Bernard, který měl připravit Vincentovu první posmrtnou výstavu, zas dlouho váhal, protože mu ji rozmlouval sám Gauguin v obavě, že by si publikum mohlo myslet, že všichni moderní umělci jsou stejní blázni jako Gogh.

Galerie Berheim-Jeune roku 1901 vynesla díla Vincenta van Gogha z podsvětí uměleckých klak, vášní i nevraživostí na solidní trh s uměním. Zde vzbuzují poprask hlavně rekordnímu cenami, jichž dosahují na aukcích. Od roku 1987, kdy byly Vincentovy Slunečnice vydraženy na 72 milionů a Mečíky dokonce na 90 milionů marek, patří k nejdražším artefaktům v historii umění.

(Respekt, www.respekt.cz)