Duben 2005

Proč se zabil Janíček

Jaroslav Spurný

Šokující sebevraždu druhého muže pražské policie překryl před měsícem tanec špinavých milionů kolem ministerského předsedy. Přesto smrt Zdeňka Janíčka není možné ani s odstupem času opominout. A to nikoli jen kvůli statistice, podle níž se tak vysocí policejní důstojníci všude po světě sami zabíjejí jen velmi zřídka. Náměstek šéfa pražské policie Janíček se navíc oběsil krátce poté, co bylo zatčeno pět jeho podřízených za spolupráci se zločineckými gangy a jeho jméno se vyskytlo v odposleších telefonů, které vedly k odhalení korupční chobotnice v policii. Dost na to, aby se běžný občan cítil trochu znepokojen.

Všichni šéfovi muži

Podle oficiálního komuniké policejního prezidia si Zdeněk Janíček v zamčeném sklepě svého panelového bytu nejprve podřezal žíly, pak se oběsil a poté se ještě devětadvacetkrát bodl kuchyňským nožem. „Nevěděl si rady s tím, co se dělo v policii. Nevěřil reorganizaci sboru, považoval ji za startér nečistého boje o posty,“ popisují důvod jeho dobrovolného odchodu ze života jeho přátelé s klasickým dodatkem všech českých úředníků: „Rozhodně mne nejmenujte, prosím.“ Kulantní výroky o tragicky zesnulém kolegovi se dají pochopit. Jenže – Janíček sloužil u policie třicet let a prožil desítky reorganizací, při kterých se tam hrálo o moc – včetně zásadních změn po listopadu 1989. To nebyl muž, kterého by nějaká strkanice ve sboru dokázala vyvést z míry. Ale v poslední době kolem něj práskaly jiné rány.

V prosinci byl zatčen Janíčkův dlouholetý blízký spolupracovník Zdeněk Pichlík a policista z Janíčkova podřízeného odboru odhalování závažné obecné kriminality Petr Šíma. „Dodávali informace několika zločineckým gangům, ovlivnili vyšetřování řady případů,“ říká státní zástupce Jaroslav Dolejší. Jakých? „To je zatím v režimu utajení,“ odpovídá Dolejší. „Na oba byl nasazen policejní odposlech, to neprozrazuji žádné tajemství. A některé hovory pana Janíčka s těmito muži mohly souviset s jejich trestnou činností,“ dodává Janíčkův spolupracovník. Co to znamená? Byl hlavní pražský vyšetřovatel podezřelý ze spolupráce se zločineckými mafiemi? „To se nepodařilo prokázat. A smrtí pana Janíčka bylo vyšetřování uzavřeno,“ dodává. Podle neoficiálních informací policie nadále prověřuje informace, zda Janíček a jeho lidé nemanipulovali vyšetřováním nejzávažnějších případů posledních let.

Šíma a Pichlík nebyli první Janíčkovi muži, kteří skončili ve vazbě. V létě loňského roku byli zatčeni tři Šímovi kolegové z elitního útvaru pro boj s organizovaným zločinem a obviněni ze spolupráce s gangem Davida Berdycha (na účtu jeho čtyřiceti členů jsou podle policie bankovní loupeže, krádeže kamionů, vydírání a dvě vraždy). Dvanáctičlenná jednotka byla loni rozpuštěna a Inspekce ministra vnitra dodnes prověřuje, co vlastně Janíčkovi podřízení pro pražské podsvětí znamenali a jaké informace zločincům dodávali.

Nevinen, neznám, chystám se

Zdeněk Janíček nastoupil k policii v roce 1971. Z pochůzkáře stoupal vzhůru až nakonec – po pádu totality – stanul v čele pražského úřadu vyšetřování. A za posledních patnáct let mu prošly rukama ty nejdůležitější tuzemské případy. Janíčkovi lidé v nich přitom většinou dospěli k názoru, že o zločin nešlo. „Pan Jiří Čadek je beztrestný, naše zákony jej neumožňují stíhat,“ sdělil například tisku Zdeněk Janíček v roce 1996 ohledně případu bývalého plukovníka komunistické StB vyšetřovaného za podvody v řádu stamilionů korun. Potom to šlo jako přes kopírák. Podle oznámení Janíčka z roku 1996 nebyli vinni manažeři Investiční a poštovní banky Jiří Tesař a Libor Procházka, obvinění za prodej domu v centru Prahy, na kterém banka prodělala přes sto milionů korun. Poté šéf pražských vyšetřovatelů rehabilitoval desítku manažerů Komerční banky za jejich osmimiliardovou ztrátu v obchodech s Barakem Alonem (státní zástupce poté rozhodnutí pražských policistů zvrátil).

V ten samý rok Janíček oznámil, že bez viny je také majitel Kreditní a průmyslové banky Antonín Moravec, který připravil svou banku o šest set milionů korun, a zločinu se podle Janíčka nedopustili ani další majitelé vyšetřovaných finančních domů – státní zástupce ale vždy doporučil policii případy došetřit a u soudu jich zatím skončila necelá polovina (na zbytku se dál pracuje). Janíček měl jako policista slovo ve zpackaném prověřování švýcarského konta ODS a byl také podepsán pod skončením vyšetřování možné korupce v nákupu letounů gripen.

Automaticky se nabízí otázka, zda šéf pražských vyšetřovatelů nepracoval na zakázku – ať už ze světa moci nebo zločinu. „Okolnosti kolem fungování pražských policistů vyšetřujeme,“ říká státní zástupce Jaroslav Dolejší. „To je jen spekulace. Důkazy nejsou, ale pracuje na tom inspekce,“ odpovídá ministr vnitra František Bublan na otázku, zda Janíček a jeho muži tady náhodou dlouhá léta nemanipulovali vyšetřováním. Cyril Svoboda, který šéfoval vnitru na sklonku devadesátých let, jen krčí rameny. „Pana Janíčka neznám. Nic o něm nevím.“ A jeho předchůdce Jan Ruml si prý není ničím jist. „V policii se už léta odehrává jakýsi boj o moc, ale nikdy jsem neměl žádné informace, že by policisté nějak masivně manipulovali důkazy,“ říká. „Mělo by se to vyšetřit,“ přikyvuje stínový šéf vnitra Ivan Langer. „Chystám se interpelovat ministra.“

(Respekt, www.respekt.cz)