Duben 2005

Zavinilo fámu jediné písmenko?

Eva Vlčková

Katastrofa za deset let nás nečeká, negativní vliv člověka na podnebí je ale nesporný. Zpráva o brzkých globálních změnách klimatu se objevila ve většině našich médií. Podle českých klimatologů vznikla nedorozuměním.

Do deseti let nastane klimatická katastrofa! Země se oteplí natolik, že dojde k nevratným změnám! Někde budou velká sucha, jinde záplavy! Tuto burcující zprávu přinesla v uplynulém týdnu média. Odvolávala se na prohlášení politiků z Mezinárodního panelu změny klimatu při OSN (ICCT). V médiích se však objevila řada zavádějících informací.

Termín "do deseti let" v prohlášení uveden není. Nešlo o vědeckou studii, zpráva měla politický kontext. "Nové odborné poznatky o změně klimatu nepřinášela," zdůrazňuje docentka Jaroslava Kalvová, klimatoložka z Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK. Fáma nejspíše vznikla v britském listu The Independent. Jeho redaktor v prohlášení "přehlédl" písmenko "s". Takže zatímco politici upozorňovali na možné klimatické proměny během "coming decades" - během následujících dekád, v novinách se psalo, že nevratná změna klimatu nastane do deseti let. Senzace obletěla svět. Stanovením pevného a ne příliš vzdáleného termínu se zpráva odlišila od mnoha podobných, které se objevují poměrně často a už ani nebudí velký zájem veřejnosti. Cílem autorů prohlášení bylo posunout vpřed jednání o mezinárodních dohodách o snižování emisí. Výzvu iniciovali členové panelu z Velké Británie, která se letos stala předsednickou zemí skupiny G8 a chce prolomit mrtvý bod, do něhož se jednání dostala.

Politici z ICCT proto navrhli hranici teplotní změny, kterou bychom neměli překročit, pokud nechceme své planetě ubližovat mnohem víc než dosud. Limitním bodem stanovili zvýšení ročního globálního průměru teploty vzduchu při zemském povrchu o dva stupně Celsia oproti roku 1750, tedy před začátkem průmyslové revoluce. Během dvacátého století se teplota zvýšila přibližně o 0,8 stupňů. Po překročení této hranice by podle slov politiků by už hrozily vážné dopady, jako výrazné zvýšení mořské hladiny táním ledovců a změny oceánských proudů a další následky.

Kde je kritický bod?

Dnes se v atmosféře nachází zhruba 380 ppm CO2 (1 ppm je jedna částice plynu na milion částic vzduchu) a koncentrace každým rokem stoupá zhruba o 1,5 ppm. Autoři výzvy stanovili jako další varovnou hranici koncentraci 400 ppm. "To ale neznamená, že za deset let této hranice dosáhneme. Koncentrace se zvyšuje nerovnoměrně a existuje mnoho různých scénářů růstu množství skleníkových plynů. Tohle je pouze jeden z nich," upozorňuje docentka Kalvová. Navíc je podle ní problematické spojovat s dosažením koncentrace 400 ppm právě zněnu teploty o dva stupně Celsia.

Nad čísly se pozastavuje i klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Radan Huth: "Nikdy jsem neslyšel, že právě koncentrace 400 ppm CO2 má být kritickým bodem, která by měla mít fatální důsledky. Jde spíše o uměle stanovenou psychologickou hranici." Navíc ani v případě, že oslovené zodpovědné osoby "poslechnou" a začnou pracovat na snižování emisí skleníkových plynů, nemůžeme čekat výrazný obrat k lepšímu a rychlé snížení jejich koncentrace v ovzduší. "Oxid uhličitý má v atmosféře dlouhou životnost. Když ho tam jednou pustíme, zůstane tam zhruba sto let. I když dnes začneme omezovat jeho produkci, pokles koncentrace se projeví až po několika desetiletích," dodává Radan Huth.

Čeští klimatologové ovšem nechtějí vliv člověka na probíhající globální oteplování bagatelizovat, stejně jako nutnost začít se k ovzduší chovat šetrněji. "Sice nepanuje stoprocentní jistota, že oteplování, které v posledních letech pozorujeme, je důsledkem lidské činnosti, ale je to velmi pravděpodobné. Vědci se shodují, že bude-li člověk dále zvyšovat množství skleníkových plynů v atmosféře, povede to k dalšímu oteplování," konstatuje Radan Huth. V následujících desetiletích tedy bude pokračovat současný trend a ve střední Evropě se dočkáme oteplení. "Sníh v nižších polohách u nás bude čím dál tím vzácnější a na horách přibude zim, kdy bude sněhu málo. Naše klima se poněkud posune k tomu, co dnes známe ve Středomoří," říká Radan Huth. Oteplí se celá zeměkoule, nejvíc se nárůst průměrné teploty projeví v polárních oblastech, kde taje sníh a mořský led. "Změna mořských proudů, případný zánik Golfského proudu, a v důsledku prudké ochlazení Evropy ale rozhodně není na pořadu dne. To je úvaha, která se týká budoucích staletí, a opět je to jen jedna z mnoha možných cest budoucího vývoje," upozorňuje Radan Huth.

O dlouhodobém výhledu můžeme jen spekulovat. Ke klimatickým změnám na Zemi docházelo i před působením člověka, střídaly se doby ledové a meziledové. Nemůžeme určit, zda se nyní nacházíme před další dobou ledovou, nebo jsme již v poledové éře a další výrazné ochlazení nás nečeká.

Složitý systém

Není v lidských silách nastínit jeden přesný scénář, podle kterého se klima v budoucnu zachová. Existuje celá řada vědeckých center, která zkoumají možné alternativy. "Už Albert Einstein prohlásil, že klimatický systém je po člověku tím nejsložitějším, co zná. Vždy v něm panuje velká míra neurčitosti a nepředpověditelnosti," říká klimatoložka Kalvová.

Na klima působí celá řada vnějších i vnitřních faktorů. Pomocí matematických modelů většinou počítáme, co se s klimatickým systémem stane, pokud určitým způsobem změníme jeden nebo více faktorů. Budoucí vývoj některých z nich, například sluneční aktivity, stavu oceánů nebo sopečné činnosti, ovšem nemůžeme dobře odhadnout. Podle Kalvové jsou pro média nejatraktivnější katastrofické scénáře. Navíc není sporu o tom, že se člověk nechová k životnímu prostředí rozumně. Proto jsou nejčastěji veřejně prezentovány studie, které mají působit jako varovný apel. "Jejich výsledky bývají bohužel zjednodušovány a obsahují řadu nepřesností a polopravd. Nicméně je jisté, že si se složitým klimatickým systémem nebezpečně zahráváme a měli bychom se začít chovat zodpovědněji," uzavírá Jaroslava Kalvová.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)